Observaciones	53	52	114	62	420	595	1
de	116	52	127	62	420	595	1
palabras	129	52	165	62	420	595	1
aimaras,	167	52	203	62	420	595	1
quechuas	205	52	244	62	420	595	1
y	247	52	252	62	420	595	1
puquinas	254	52	293	62	420	595	1
en	295	52	305	62	420	595	1
el	308	52	315	62	420	595	1
Diccionario	318	52	366	62	420	595	1
de	51	64	61	74	420	595	1
la	64	64	72	74	420	595	1
lengua	74	64	102	74	420	595	1
española	105	64	142	74	420	595	1
de	145	64	155	74	420	595	1
la	157	64	165	74	420	595	1
Real	167	64	185	74	420	595	1
Academia	188	64	228	74	420	595	1
Española	231	64	269	74	420	595	1
de	271	64	281	74	420	595	1
la	284	64	291	74	420	595	1
23.	294	64	307	74	420	595	1
a	307	63	309	68	420	595	1
edición,	312	64	345	74	420	595	1
2014	348	64	368	74	420	595	1
Remarks	66	87	100	97	420	595	1
on	103	87	114	97	420	595	1
Aymara,	116	87	149	97	420	595	1
Quechua	152	87	188	97	420	595	1
and	190	87	205	97	420	595	1
Puquina	208	87	241	97	420	595	1
words	244	87	269	97	420	595	1
in	271	87	279	97	420	595	1
the	282	87	295	97	420	595	1
Royal	298	87	319	97	420	595	1
Spanish	322	87	354	97	420	595	1
Academy's	138	99	181	109	420	595	1
Dictionary,	183	99	228	109	420	595	1
23rd	230	99	249	109	420	595	1
edition	252	99	281	109	420	595	1
Ana	162	123	178	133	420	595	1
Baldoceda	180	123	220	133	420	595	1
Espinoza	222	123	257	133	420	595	1
Universidad	121	134	170	144	420	595	1
Nacional	172	134	208	144	420	595	1
Mayor	210	134	236	144	420	595	1
de	239	134	249	144	420	595	1
San	251	134	266	144	420	595	1
Marcos	268	134	298	144	420	595	1
Contacto:	128	146	167	156	420	595	1
abaldocedae@unmsm.edu.pe	170	146	292	156	420	595	1
&	189	166	225	214	420	595	1
Resumen	193	218	227	227	420	595	1
Palabras	83	334	115	343	420	595	1
clave:	119	334	140	343	420	595	1
DRAE	148	334	168	343	420	595	1
2014,	172	334	193	343	420	595	1
DLE,	196	334	213	343	420	595	1
RAE,	217	334	234	343	420	595	1
quechuismos,	237	334	288	343	420	595	1
aimarismos,	292	334	336	343	420	595	1
puquinismos,	83	346	133	355	420	595	1
peruanismos.	134	346	184	355	420	595	1
Abstract	194	381	225	390	420	595	1
Keywords:	83	486	122	495	420	595	1
2014	124	486	142	495	420	595	1
Royal	144	486	163	495	420	595	1
Spanish	165	486	193	495	420	595	1
Academy's	195	486	233	495	420	595	1
Dictionary,	235	486	275	495	420	595	1
Quechua	277	486	309	495	420	595	1
words,	311	486	336	495	420	595	1
Aimara	83	498	109	507	420	595	1
words,	111	498	135	507	420	595	1
Puquina	137	498	167	507	420	595	1
words,	168	498	193	507	420	595	1
Peruvianisms.	194	498	244	507	420	595	1
Recibido:	129	509	163	518	420	595	1
13/10/16	165	509	197	518	420	595	1
Aceptado	217	509	252	518	420	595	1
:	254	509	257	518	420	595	1
27/10/16	259	509	291	518	420	595	1
Letras	48	565	68	573	420	595	1
87(126),	70	565	96	573	420	595	1
2016	98	565	115	573	420	595	1
104	348	560	363	569	420	595	1
Ana	48	24	61	32	420	595	2
Baldoceda	63	24	96	32	420	595	2
Espinoza	98	24	128	32	420	595	2
En	48	52	58	62	420	595	2
el	62	52	69	62	420	595	2
Diccionario	73	52	120	62	420	595	2
de	124	52	134	62	420	595	2
la	137	52	144	62	420	595	2
lengua	148	52	175	62	420	595	2
española	179	52	215	62	420	595	2
de	219	52	229	62	420	595	2
la	233	52	240	62	420	595	2
Real	243	52	260	62	420	595	2
Academia	264	52	304	62	420	595	2
Española	307	52	344	62	420	595	2
(DLE),	348	52	371	62	420	595	2
vigesimotercera	48	64	113	74	420	595	2
edición,	119	64	152	74	420	595	2
encontramos	155	64	209	74	420	595	2
palabras	212	64	246	74	420	595	2
de	249	64	259	74	420	595	2
origen	262	64	289	74	420	595	2
aimara,	292	64	322	74	420	595	2
quechua	329	64	364	74	420	595	2
y	367	64	371	74	420	595	2
puquina	48	76	82	86	420	595	2
usadas	84	76	112	86	420	595	2
en	115	76	125	86	420	595	2
el	128	76	135	86	420	595	2
Perú,	138	76	158	86	420	595	2
en	161	76	171	86	420	595	2
las	174	76	185	86	420	595	2
que	188	76	203	86	420	595	2
hemos	206	76	233	86	420	595	2
realizado	236	76	274	86	420	595	2
observaciones	277	76	335	86	420	595	2
sobre	338	76	361	86	420	595	2
lo	364	76	371	86	420	595	2
siguiente:	48	87	88	97	420	595	2
a)	90	87	97	97	420	595	2
Lema	99	87	121	97	420	595	2
(falta	123	87	143	97	420	595	2
variante	145	87	178	97	420	595	2
de	180	87	190	97	420	595	2
lema,	192	87	214	97	420	595	2
o	216	87	221	97	420	595	2
hay	223	87	237	97	420	595	2
lema	238	87	258	97	420	595	2
erróneo);	260	87	297	97	420	595	2
b)	302	87	310	97	420	595	2
Artículo	312	87	345	97	420	595	2
léxico	347	87	371	97	420	595	2
(desdoblamiento	48	99	117	109	420	595	2
faltante);	119	99	155	109	420	595	2
c)	157	99	164	109	420	595	2
Étimo	166	99	191	109	420	595	2
(erróneo,	193	99	231	109	420	595	2
insuficiente,	233	99	283	109	420	595	2
redundante,	285	99	335	109	420	595	2
incierto,	337	99	371	109	420	595	2
faltante);	48	111	84	121	420	595	2
d)	88	111	96	121	420	595	2
Transcripción	99	111	155	121	420	595	2
fonológica	159	111	202	121	420	595	2
(faltante	205	111	239	121	420	595	2
o	242	111	248	121	420	595	2
errónea);	251	111	288	121	420	595	2
e)	291	111	299	121	420	595	2
Glosa	302	111	325	121	420	595	2
(errónea	328	111	363	121	420	595	2
o	366	111	371	121	420	595	2
insuficiente);	48	123	101	133	420	595	2
f)	109	123	114	133	420	595	2
Marca	118	123	144	133	420	595	2
de	147	123	157	133	420	595	2
nivel	161	123	181	133	420	595	2
de	184	123	194	133	420	595	2
uso	198	123	213	133	420	595	2
(mal	216	123	234	133	420	595	2
formulada);	237	123	284	133	420	595	2
g)	292	123	300	133	420	595	2
Marca	303	123	329	133	420	595	2
diatópica	332	123	371	133	420	595	2
(faltante	48	135	82	145	420	595	2
o	85	135	91	145	420	595	2
insuficiente);	94	135	147	145	420	595	2
h)	150	135	158	145	420	595	2
Marca	162	135	187	145	420	595	2
de	191	135	201	145	420	595	2
vigencia	204	135	238	145	420	595	2
de	242	135	252	145	420	595	2
uso	255	135	270	145	420	595	2
(“desus.”	273	135	310	145	420	595	2
o	313	135	319	145	420	595	2
“p.	327	135	338	145	420	595	2
us.”);	342	135	363	145	420	595	2
i)	366	135	371	145	420	595	2
Significado	48	147	95	157	420	595	2
(erróneo,	96	147	134	157	420	595	2
parcial	136	147	163	157	420	595	2
o	164	147	170	157	420	595	2
inexacto);	171	147	211	157	420	595	2
j)	212	147	218	157	420	595	2
Lexemas	219	147	255	157	420	595	2
no	256	147	267	157	420	595	2
registrados	269	147	316	157	420	595	2
(en	317	147	330	157	420	595	2
el	331	147	339	157	420	595	2
DLE).	340	147	361	157	420	595	2
Presentamos	48	179	102	189	420	595	2
una	103	179	119	189	420	595	2
muestra	120	179	152	189	420	595	2
de	153	179	164	189	420	595	2
palabras	165	179	201	189	420	595	2
analizadas:	202	179	249	189	420	595	2
achachi.	48	212	82	222	420	595	2
(De	84	212	98	222	420	595	2
or.	99	212	110	222	420	595	2
aim.).	111	212	134	222	420	595	2
m.	136	212	146	222	420	595	2
y	147	212	152	222	420	595	2
f.	153	212	158	222	420	595	2
Bol.	163	212	178	222	420	595	2
Persona	180	212	212	222	420	595	2
de	213	212	223	222	420	595	2
avanzada	225	212	263	222	420	595	2
edad.	264	212	287	222	420	595	2
Comentario.	48	229	100	239	420	595	2
Marca	102	229	127	239	420	595	2
diatópica	129	229	167	239	420	595	2
faltante	169	229	200	239	420	595	2
Perú.	203	229	223	239	420	595	2
En	225	229	236	239	420	595	2
el	238	229	245	239	420	595	2
español	247	229	279	239	420	595	2
del	281	229	294	239	420	595	2
altiplano	296	229	332	239	420	595	2
peruano-	334	229	371	239	420	595	2
boliviano	48	245	86	255	420	595	2
se	89	245	98	255	420	595	2
registra	100	245	132	255	420	595	2
esta	135	245	151	255	420	595	2
palabra,	154	245	187	255	420	595	2
pero	190	245	209	255	420	595	2
solo	211	245	229	255	420	595	2
se	232	245	240	255	420	595	2
refiere	243	245	270	255	420	595	2
al	273	245	280	255	420	595	2
anciano;	283	245	317	255	420	595	2
por	320	245	334	255	420	595	2
tanto,	337	245	361	255	420	595	2
el	364	245	371	255	420	595	2
hiperónimo	48	262	96	272	420	595	2
persona	99	262	132	272	420	595	2
es	136	262	144	272	420	595	2
inexacto.	148	262	185	272	420	595	2
La	189	262	198	272	420	595	2
marca	201	262	226	272	420	595	2
gramatical	229	262	272	272	420	595	2
debe	276	262	296	272	420	595	2
ser	299	262	312	272	420	595	2
solamente	315	262	357	272	420	595	2
m.	361	262	371	272	420	595	2
Transcripción	48	278	103	288	420	595	2
fonológica	108	278	151	288	420	595	2
faltante,	156	278	190	288	420	595	2
achachi.	195	278	228	288	420	595	2
Debe	233	278	255	288	420	595	2
ser	260	278	272	288	420	595	2
“achachi.	277	278	314	288	420	595	2
(De	319	278	333	288	420	595	2
or.	338	278	349	288	420	595	2
aim.	354	278	371	288	420	595	2
achachi).	48	295	84	305	420	595	2
m.	86	295	96	305	420	595	2
Bol.	97	295	113	305	420	595	2
y	115	295	119	305	420	595	2
Perú.	121	295	141	305	420	595	2
Varón	143	295	166	305	420	595	2
de	168	295	178	305	420	595	2
avanzada	179	295	217	305	420	595	2
edad.”	219	295	245	305	420	595	2
achuma.	48	311	84	321	420	595	2
(Voz	87	311	104	321	420	595	2
quechua).	107	311	147	321	420	595	2
f.	150	311	155	321	420	595	2
Arg.,	158	311	177	321	420	595	2
Bol.	180	311	196	321	420	595	2
y	199	311	203	321	420	595	2
Perú.	206	311	227	321	420	595	2
Cardón	230	311	259	321	420	595	2
gigante,	262	311	296	321	420	595	2
cactácea	299	311	333	321	420	595	2
de	336	311	347	321	420	595	2
hasta	350	311	371	321	420	595	2
diez	48	328	66	338	420	595	2
metros	67	328	96	338	420	595	2
de	97	328	107	338	420	595	2
altura	109	328	133	338	420	595	2
y	134	328	139	338	420	595	2
tronco	140	328	167	338	420	595	2
leñoso.	169	328	198	338	420	595	2
Comentario.	48	344	99	354	420	595	2
Étimo	107	344	131	354	420	595	2
erróneo,	134	344	170	354	420	595	2
no	173	344	183	354	420	595	2
es	187	344	196	354	420	595	2
quechua	199	344	234	354	420	595	2
sino	237	344	254	354	420	595	2
aimara;	257	344	287	354	420	595	2
debe	291	344	311	354	420	595	2
ser	314	344	327	354	420	595	2
“(Del	330	344	350	354	420	595	2
aim.	354	344	371	354	420	595	2
achuma)”	48	361	86	371	420	595	2
aclla.	48	377	70	387	420	595	2
(Del	72	377	88	387	420	595	2
quechua	90	377	124	387	420	595	2
aclla,	126	377	146	387	420	595	2
ajlla).	148	377	170	387	420	595	2
[…].	171	377	189	387	420	595	2
Comentario.	48	394	100	404	420	595	2
Transcripción	102	394	156	404	420	595	2
fonológica	158	394	201	404	420	595	2
errónea;	203	394	237	404	420	595	2
debe	238	394	259	404	420	595	2
ser	260	394	272	404	420	595	2
aklla,	274	394	296	404	420	595	2
no	297	394	308	404	420	595	2
aclla	309	394	327	404	420	595	2
o	329	394	334	404	420	595	2
ajlla.	336	394	355	404	420	595	2
alasita.	48	410	78	420	420	595	2
f.	80	410	85	420	420	595	2
Bol.	86	410	102	420	420	595	2
Feria	103	410	123	420	420	595	2
artesanal.	125	410	164	420	420	595	2
Comentario.	48	427	100	437	420	595	2
Étimo	105	427	129	437	420	595	2
y	133	427	138	437	420	595	2
transcripción	143	427	196	437	420	595	2
fonológica	201	427	244	437	420	595	2
faltante;	249	427	282	437	420	595	2
debe	287	427	307	437	420	595	2
ser	312	427	324	437	420	595	2
“(Del	329	427	349	437	420	595	2
aim.	354	427	371	437	420	595	2
alasita)”	48	443	81	453	420	595	2
Significado	83	443	129	453	420	595	2
parcial;	131	443	161	453	420	595	2
debe	164	443	184	453	420	595	2
ser	186	443	199	453	420	595	2
“Feria	201	443	225	453	420	595	2
artesanal	228	443	265	453	420	595	2
que	268	443	283	453	420	595	2
se	286	443	295	453	420	595	2
da	297	443	307	453	420	595	2
una	310	443	325	453	420	595	2
vez	327	443	341	453	420	595	2
al	344	443	351	453	420	595	2
año,	354	443	371	453	420	595	2
donde	48	460	74	470	420	595	2
se	77	460	86	470	420	595	2
compran	89	460	125	470	420	595	2
cosas	128	460	150	470	420	595	2
en	154	460	164	470	420	595	2
miniatura	167	460	206	470	420	595	2
como	209	460	232	470	420	595	2
casas,	235	460	259	470	420	595	2
autos,	262	460	287	470	420	595	2
comida,	290	460	323	470	420	595	2
etc.,	326	460	343	470	420	595	2
con	346	460	361	470	420	595	2
la	364	460	371	470	420	595	2
creencia	48	476	82	486	420	595	2
de	85	476	95	486	420	595	2
que	99	476	114	486	420	595	2
se	117	476	126	486	420	595	2
va	129	476	138	486	420	595	2
a	141	476	146	486	420	595	2
obtener	149	476	181	486	420	595	2
eso	185	476	199	486	420	595	2
mismo	202	476	230	486	420	595	2
en	233	476	243	486	420	595	2
la	246	476	253	486	420	595	2
vida	256	476	273	486	420	595	2
real”.	276	476	298	486	420	595	2
Marca	305	476	330	486	420	595	2
diatópica	333	476	371	486	420	595	2
faltante,	48	493	82	503	420	595	2
Perú,	86	493	106	503	420	595	2
porque	110	493	139	503	420	595	2
se	143	493	152	503	420	595	2
da	156	493	166	503	420	595	2
en	169	493	180	503	420	595	2
Puno	183	493	204	503	420	595	2
y	208	493	212	503	420	595	2
por	216	493	230	503	420	595	2
los	234	493	246	503	420	595	2
migrantes	250	493	291	503	420	595	2
en	294	493	304	503	420	595	2
Lima	308	493	327	503	420	595	2
y	331	493	336	503	420	595	2
algunos	339	493	371	503	420	595	2
departamentos.	48	509	113	519	420	595	2
achira.	48	526	76	536	420	595	2
(De	78	526	92	536	420	595	2
or.	94	526	105	536	420	595	2
quechua)	107	526	144	536	420	595	2
[…]	146	526	161	536	420	595	2
ǁ2.	163	526	173	535	420	595	2
Planta	175	526	200	536	420	595	2
del	202	526	215	536	420	595	2
Perú,	217	526	238	536	420	595	2
de	240	526	250	536	420	595	2
la	252	526	259	536	420	595	2
familia	261	526	288	536	420	595	2
de	290	526	300	536	420	595	2
las	302	526	313	536	420	595	2
cannáceas,	315	526	359	536	420	595	2
de	361	526	371	536	420	595	2
Letras	48	565	68	573	420	595	2
87(126),	70	565	96	573	420	595	2
2016	98	565	115	573	420	595	2
105	348	560	363	569	420	595	2
Observaciones	49	24	93	32	420	595	3
de	95	24	102	32	420	595	3
palabras	104	24	129	32	420	595	3
aimaras,	131	24	156	32	420	595	3
quechuas	158	24	187	32	420	595	3
y	189	24	192	32	420	595	3
puquinas	194	24	221	32	420	595	3
en	223	24	230	32	420	595	3
el	232	24	238	32	420	595	3
Diccionario	240	24	274	32	420	595	3
de	276	24	283	32	420	595	3
la	285	24	290	32	420	595	3
lengua	292	24	312	32	420	595	3
española	314	24	341	32	420	595	3
de	343	24	350	32	420	595	3
la	352	24	357	32	420	595	3
REA	359	24	371	32	420	595	3
raíz	48	52	64	62	420	595	3
comestible.	65	52	112	62	420	595	3
[…].	114	52	132	62	420	595	3
Comentario.	48	69	100	79	420	595	3
Transcripción	102	69	156	79	420	595	3
fonológica	158	69	201	79	420	595	3
faltante;	203	69	236	79	420	595	3
debe	238	69	258	79	420	595	3
ser	260	69	272	79	420	595	3
“(Del	274	69	294	79	420	595	3
quechua	295	69	330	79	420	595	3
achira)”.	332	69	365	79	420	595	3
airampo.	48	85	86	95	420	595	3
(De	87	85	101	95	420	595	3
or.	103	85	113	95	420	595	3
quechua.).	115	85	157	95	420	595	3
[…].	159	85	176	95	420	595	3
Comentario.	48	102	100	112	420	595	3
Transcripción	102	102	156	112	420	595	3
fonológica	158	102	201	112	420	595	3
faltante,	203	102	236	112	420	595	3
que	238	102	253	112	420	595	3
es	255	102	264	112	420	595	3
ayrampu.	265	102	303	112	420	595	3
alcamar.	48	118	83	128	420	595	3
(Del	85	118	101	128	420	595	3
aimara	102	118	130	128	420	595	3
alcamari	132	118	166	128	420	595	3
).	167	118	173	128	420	595	3
[…].	174	118	192	128	420	595	3
Comentario.	48	135	102	145	420	595	3
Lema	107	135	129	145	420	595	3
erróneo,	135	135	171	145	420	595	3
debe	176	135	197	145	420	595	3
ser	203	135	215	145	420	595	3
alcamari;	221	135	259	145	420	595	3
no	264	135	275	145	420	595	3
alcamar.Transcripción	280	135	371	145	420	595	3
fonológica	48	151	91	161	420	595	3
errónea;	93	151	127	161	420	595	3
debe	129	151	149	161	420	595	3
ser	151	151	163	161	420	595	3
allqamari,	164	151	205	161	420	595	3
no	206	151	217	161	420	595	3
alcamari.	218	151	255	161	420	595	3
alpaca	48	168	75	178	420	595	3
1	75	167	78	172	420	595	3
.	78	168	80	178	420	595	3
(Del	82	168	98	178	420	595	3
aimara	100	168	127	178	420	595	3
all-paka).	129	168	165	178	420	595	3
[…].	167	168	185	178	420	595	3
Comentario.	48	184	100	194	420	595	3
Transcripción	104	184	159	194	420	595	3
fonológica	161	184	204	194	420	595	3
errónea;	205	184	240	194	420	595	3
debe	241	184	261	194	420	595	3
ser	263	184	275	194	420	595	3
allphaqa,	277	184	314	194	420	595	3
no	315	184	326	194	420	595	3
all-paka.	327	184	361	194	420	595	3
amacayo.	48	201	88	211	420	595	3
(Del	89	201	106	211	420	595	3
quechua	107	201	142	211	420	595	3
amánkay	143	201	179	211	420	595	3
'azucena').	181	201	222	211	420	595	3
m.	224	201	234	211	420	595	3
Cuba,	235	201	259	211	420	595	3
Méx,	260	201	280	211	420	595	3
Nic.	282	201	297	211	420	595	3
y	299	201	303	211	420	595	3
Perú.	305	201	325	211	420	595	3
flor	327	201	341	211	420	595	3
de	343	201	353	211	420	595	3
lis.	354	201	366	211	420	595	3
Comentario.	48	217	100	227	420	595	3
En	103	217	113	227	420	595	3
la	115	217	122	227	420	595	3
representación	125	217	186	227	420	595	3
fonológica	188	217	231	227	420	595	3
de	234	217	244	227	420	595	3
quechua	246	217	281	227	420	595	3
y	283	217	288	227	420	595	3
aimara	290	217	318	227	420	595	3
la	320	217	327	227	420	595	3
norma	330	217	356	227	420	595	3
del	359	217	371	227	420	595	3
DLE	48	234	64	244	420	595	3
es	66	234	75	244	420	595	3
no	77	234	87	244	420	595	3
poner	89	234	113	244	420	595	3
tilde;	115	234	136	244	420	595	3
por	138	234	152	244	420	595	3
tanto,	154	234	178	244	420	595	3
debe	180	234	201	244	420	595	3
ser	202	234	215	244	420	595	3
amankay,	217	234	254	244	420	595	3
no	256	234	266	244	420	595	3
amánkay.	268	234	306	244	420	595	3
Por	307	234	321	244	420	595	3
otro	323	234	340	244	420	595	3
lado,	342	234	362	244	420	595	3
la	364	234	371	244	420	595	3
forma	48	250	72	260	420	595	3
del	74	250	87	260	420	595	3
lema,	88	250	110	260	420	595	3
sin	112	250	124	260	420	595	3
la	125	250	132	260	420	595	3
consonante	134	250	181	260	420	595	3
nasal,	183	250	206	260	420	595	3
es	207	250	216	260	420	595	3
desconocida	218	250	269	260	420	595	3
en	270	250	281	260	420	595	3
el	282	250	289	260	420	595	3
Perú.	291	250	311	260	420	595	3
amauta.	48	267	82	277	420	595	3
(Del	84	267	100	277	420	595	3
aimara	102	267	129	277	420	595	3
ama	131	267	148	277	420	595	3
uta	149	267	162	277	420	595	3
'casa	164	267	183	277	420	595	3
del	184	267	197	277	420	595	3
saber').	198	267	227	277	420	595	3
[…].	229	267	247	277	420	595	3
Comentario.	48	283	100	293	420	595	3
Transcripción	102	283	157	293	420	595	3
fonológica	158	283	201	293	420	595	3
errónea;	203	283	237	293	420	595	3
debe	239	283	259	293	420	595	3
ser	261	283	273	293	420	595	3
amawt'a.	275	283	311	293	420	595	3
Glosa	313	283	335	293	420	595	3
errónea;	337	283	371	293	420	595	3
debe	48	300	69	310	420	595	3
ser	70	300	82	310	420	595	3
'sabio',	84	300	111	310	420	595	3
'prudente'.	113	300	156	310	420	595	3
anaco.	48	316	76	326	420	595	3
(Del	77	316	94	326	420	595	3
quechua	96	316	130	326	420	595	3
anacu.)	132	316	161	326	420	595	3
m.	163	316	174	326	420	595	3
Tela	176	316	192	326	420	595	3
rectangular	194	316	240	326	420	595	3
que	242	316	257	326	420	595	3
a	259	316	264	326	420	595	3
modo	266	316	290	326	420	595	3
de	292	316	302	326	420	595	3
falda	304	316	323	326	420	595	3
se	325	316	334	326	420	595	3
ciñen	336	316	358	326	420	595	3
las	360	316	371	326	420	595	3
indias	48	333	72	343	420	595	3
a	74	333	79	343	420	595	3
la	80	333	87	343	420	595	3
cintura.	89	333	120	343	420	595	3
Comentario.	48	349	100	359	420	595	3
Transcripción	105	349	160	359	420	595	3
fonológica	166	349	209	359	420	595	3
errónea;	214	349	248	359	420	595	3
debe	253	349	274	359	420	595	3
ser	279	349	291	359	420	595	3
anaku,	297	349	324	359	420	595	3
no	329	349	340	359	420	595	3
anacu.	345	349	371	359	420	595	3
También	48	366	83	376	420	595	3
el	85	366	92	376	420	595	3
significado	95	366	139	376	420	595	3
es	142	366	150	376	420	595	3
erróneo;	153	366	188	376	420	595	3
debe	190	366	211	376	420	595	3
ser	213	366	225	376	420	595	3
“Vestido	228	366	262	376	420	595	3
que	264	366	280	376	420	595	3
usan	282	366	301	376	420	595	3
las	303	366	314	376	420	595	3
indígenas,	317	366	359	376	420	595	3
de	361	366	371	376	420	595	3
los	48	382	60	392	420	595	3
hombros	62	382	98	392	420	595	3
hasta	99	382	121	392	420	595	3
las	123	382	134	392	420	595	3
rodillas.”	135	382	172	392	420	595	3
apiri.	48	399	70	409	420	595	3
(De	72	399	86	409	420	595	3
or.	87	399	97	409	420	595	3
quechua.)	99	399	139	409	420	595	3
m.	140	399	151	409	420	595	3
Am.	152	399	168	409	420	595	3
Operario	170	399	206	409	420	595	3
que	208	399	223	409	420	595	3
transporta	225	399	267	409	420	595	3
mineral	269	399	300	409	420	595	3
en	301	399	311	409	420	595	3
las	313	399	324	409	420	595	3
minas.	325	399	352	409	420	595	3
Comentario.	48	415	100	425	420	595	3
Étimo	102	415	126	425	420	595	3
erróneo,	127	415	163	425	420	595	3
no	164	415	175	425	420	595	3
es	176	415	185	425	420	595	3
quechua	187	415	221	425	420	595	3
sino	223	415	240	425	420	595	3
aimara.	241	415	272	425	420	595	3
Es	273	415	282	425	420	595	3
probable	284	415	320	425	420	595	3
que	322	415	337	425	420	595	3
no	339	415	349	425	420	595	3
se	351	415	359	425	420	595	3
dé	361	415	371	425	420	595	3
en	48	432	58	442	420	595	3
toda	60	432	78	442	420	595	3
América;	80	432	116	442	420	595	3
en	117	432	127	442	420	595	3
el	129	432	136	442	420	595	3
Perú	138	432	156	442	420	595	3
es	157	432	166	442	420	595	3
desusado	167	432	206	442	420	595	3
este	208	432	225	442	420	595	3
vocablo.	226	432	260	442	420	595	3
aricoma.	48	448	85	458	420	595	3
(Del	86	448	103	458	420	595	3
aim.	104	448	122	458	420	595	3
ariqumar).	123	448	165	458	420	595	3
[…].	167	448	185	458	420	595	3
Comentario.	48	465	100	475	420	595	3
Transcripción	102	465	156	475	420	595	3
fonológica	158	465	201	475	420	595	3
errónea;	203	465	237	475	420	595	3
debe	238	465	259	475	420	595	3
ser	260	465	273	475	420	595	3
“(Del	274	465	294	475	420	595	3
aim.	296	465	313	475	420	595	3
ariquma).”	315	465	358	475	420	595	3
arnaucho.	48	481	89	491	420	595	3
(De	90	481	104	491	420	595	3
or.	106	481	116	491	420	595	3
quechua).	118	481	157	491	420	595	3
m.	159	481	169	491	420	595	3
Perú.	171	481	191	491	420	595	3
Ají	193	481	204	491	420	595	3
pequeño	205	481	241	491	420	595	3
y	243	481	247	491	420	595	3
muy	249	481	266	491	420	595	3
picante.	268	481	300	491	420	595	3
Comentario.	48	498	100	508	420	595	3
Transcripción	103	498	157	508	420	595	3
fonológica	160	498	203	508	420	595	3
faltante;	205	498	239	508	420	595	3
debe	242	498	262	508	420	595	3
ser	264	498	277	508	420	595	3
“(De	279	498	297	508	420	595	3
arna	299	498	317	508	420	595	3
or.	320	498	330	508	420	595	3
incierto	333	498	364	508	420	595	3
y	367	498	371	508	420	595	3
del	48	514	61	524	420	595	3
quechua	63	514	97	524	420	595	3
uchu	99	514	119	524	420	595	3
ají)”.	120	514	139	524	420	595	3
Esta	141	514	158	524	420	595	3
palabra	160	514	190	524	420	595	3
no	192	514	202	524	420	595	3
es	204	514	213	524	420	595	3
general	214	514	245	524	420	595	3
de	246	514	257	524	420	595	3
todo	258	514	278	524	420	595	3
el	279	514	287	524	420	595	3
Perú,	288	514	309	524	420	595	3
sino	311	514	328	524	420	595	3
del	330	514	342	524	420	595	3
“Norte	344	514	371	524	420	595	3
Chico”	48	531	75	541	420	595	3
(provincias	77	531	121	541	420	595	3
de	123	531	133	541	420	595	3
Chancay,	134	531	170	541	420	595	3
Huaral	171	531	198	541	420	595	3
y	200	531	204	541	420	595	3
Huaura,	206	531	238	541	420	595	3
del	239	531	252	541	420	595	3
norte	253	531	276	541	420	595	3
del	277	531	290	541	420	595	3
Dpto.	291	531	314	541	420	595	3
de	316	531	326	541	420	595	3
Lima).	328	531	352	541	420	595	3
Letras	48	565	68	573	420	595	3
87(126),	70	565	96	573	420	595	3
2016	98	565	115	573	420	595	3
106	348	560	363	569	420	595	3
Ana	48	24	61	32	420	595	4
Baldoceda	63	24	96	32	420	595	4
Espinoza	98	24	128	32	420	595	4
asnaúcho.	48	50	90	60	420	595	4
(Del	94	50	110	60	420	595	4
quechua	113	50	148	60	420	595	4
asna	151	50	170	60	420	595	4
uchu	173	50	193	60	420	595	4
'ají	196	50	207	60	420	595	4
fragante').	211	50	251	60	420	595	4
m.	255	50	265	60	420	595	4
Perú.	269	50	289	60	420	595	4
Ají	293	50	303	60	420	595	4
pequeño	307	50	343	60	420	595	4
y	346	50	351	60	420	595	4
muy	354	50	371	60	420	595	4
fragante.	48	66	85	76	420	595	4
Comentario.	48	83	100	93	420	595	4
En	102	83	113	93	420	595	4
el	115	83	122	93	420	595	4
Norte	124	83	147	93	420	595	4
Chico	150	83	173	93	420	595	4
del	175	83	187	93	420	595	4
Perú	190	83	208	93	420	595	4
y	210	83	214	93	420	595	4
en	216	83	226	93	420	595	4
el	229	83	236	93	420	595	4
vocabulario	238	83	286	93	420	595	4
de	288	83	298	93	420	595	4
la	300	83	307	93	420	595	4
gastronomía	309	83	360	93	420	595	4
se	363	83	371	93	420	595	4
registra	48	99	79	109	420	595	4
arnaucho	81	99	119	109	420	595	4
y	120	99	125	109	420	595	4
no	126	99	137	109	420	595	4
asnaúcho.	138	99	179	109	420	595	4
ayahuasca.	48	116	93	126	420	595	4
(Del	95	116	111	126	420	595	4
quichua	113	116	145	126	420	595	4
aya	147	116	160	126	420	595	4
'muerto'	162	116	195	126	420	595	4
y	196	116	201	126	420	595	4
huasca	202	116	230	126	420	595	4
'cuerda').	232	116	267	126	420	595	4
f.	269	116	274	126	420	595	4
Ec.,	276	116	290	126	420	595	4
Perú	292	116	310	126	420	595	4
y	311	116	316	126	420	595	4
R.	317	116	325	126	420	595	4
Dom.	327	116	349	126	420	595	4
Comentario.	48	133	100	143	420	595	4
Transcripción	105	133	160	143	420	595	4
fonológica	164	133	207	143	420	595	4
errónea;	212	133	247	143	420	595	4
debe	251	133	272	143	420	595	4
ser	276	133	289	143	420	595	4
“(Del	293	133	314	143	420	595	4
quechua	318	133	353	143	420	595	4
aya	358	133	371	143	420	595	4
'muerto'	48	149	81	159	420	595	4
y	83	149	87	159	420	595	4
waskha	89	149	119	159	420	595	4
'soga	121	149	141	159	420	595	4
o	143	149	148	159	420	595	4
cuerda')”.	149	149	188	159	420	595	4
cachina.	48	166	82	176	420	595	4
(Del	85	166	101	176	420	595	4
quechua	103	166	137	176	420	595	4
kachinaq	139	166	176	176	420	595	4
'desabrido,	178	166	223	176	420	595	4
insulso').	225	166	260	176	420	595	4
f.	262	166	267	176	420	595	4
Perú.	269	166	290	176	420	595	4
Licor	292	166	312	176	420	595	4
barato	314	166	341	176	420	595	4
y	343	166	347	176	420	595	4
dulce	349	166	371	176	420	595	4
hecho	48	182	73	192	420	595	4
del	75	182	87	192	420	595	4
mosto	89	182	115	192	420	595	4
ligeramente	116	182	165	192	420	595	4
fermentado.	167	182	217	192	420	595	4
Comentario.	48	199	100	209	420	595	4
El	103	199	110	209	420	595	4
étimo	113	199	137	209	420	595	4
tiene	140	199	161	209	420	595	4
kachi	164	199	185	209	420	595	4
'sal'	188	199	202	209	420	595	4
y	205	199	209	209	420	595	4
el	212	199	219	209	420	595	4
privativo	222	199	258	209	420	595	4
-naq.	261	199	281	209	420	595	4
Sin	284	199	297	209	420	595	4
embargo,	299	199	338	209	420	595	4
aunque	341	199	371	209	420	595	4
resulta	48	215	76	225	420	595	4
una	77	215	92	225	420	595	4
forma	94	215	118	225	420	595	4
fonética	120	215	153	225	420	595	4
semejante	154	215	196	225	420	595	4
a	198	215	202	225	420	595	4
cachina,	204	215	237	225	420	595	4
no	239	215	249	225	420	595	4
es	251	215	260	225	420	595	4
algo	261	215	279	225	420	595	4
pertinente.	280	215	326	225	420	595	4
calancas.	48	232	86	242	420	595	4
(Quizá	90	232	116	242	420	595	4
del	120	232	132	242	420	595	4
quechua	136	232	171	242	420	595	4
kallanca	174	232	207	242	420	595	4
'fortaleza').	211	232	255	242	420	595	4
f.	259	232	264	242	420	595	4
pl.	268	232	278	242	420	595	4
Perú.	282	232	302	242	420	595	4
Piernas	306	232	336	242	420	595	4
largas	339	232	363	242	420	595	4
y	367	232	371	242	420	595	4
flacas.	48	248	73	258	420	595	4
Comentario.	48	265	100	275	420	595	4
Esta	102	265	119	275	420	595	4
palabra	122	265	152	275	420	595	4
—que	154	265	180	275	420	595	4
se	182	265	191	275	420	595	4
pronuncia	193	265	234	275	420	595	4
también	237	265	270	275	420	595	4
carlancas—	273	265	320	275	420	595	4
aparece	322	265	354	275	420	595	4
con	356	265	371	275	420	595	4
étimo	48	281	72	291	420	595	4
erróneo:	74	281	109	291	420	595	4
no	110	281	121	291	420	595	4
es	123	281	132	291	420	595	4
quechua;	133	281	170	291	420	595	4
viene	172	281	194	291	420	595	4
del	195	281	208	291	420	595	4
asturiano	210	281	248	291	420	595	4
carranca	250	281	284	291	420	595	4
'zanco',	286	281	315	291	420	595	4
que	317	281	332	291	420	595	4
tiene	334	281	355	291	420	595	4
una	356	281	371	291	420	595	4
variante	48	297	81	307	420	595	4
carlanga	83	297	117	307	420	595	4
(García	118	297	146	307	420	595	4
Arias	148	297	168	307	420	595	4
2005).	170	297	195	307	420	595	4
callampa.	48	314	89	324	420	595	4
(Del	90	314	107	324	420	595	4
quechua	109	314	143	324	420	595	4
ccallampa).	145	314	191	324	420	595	4
f.	193	314	198	324	420	595	4
1.	200	314	208	324	420	595	4
Bol.,	210	314	228	324	420	595	4
Chile,	230	314	253	324	420	595	4
Ec.	255	314	267	324	420	595	4
y	269	314	273	324	420	595	4
Perú.	275	314	296	324	420	595	4
seta	298	314	315	324	420	595	4
(║	317	314	326	324	420	595	4
hongo	328	314	354	324	420	595	4
con	356	314	371	324	420	595	4
forma	48	330	72	340	420	595	4
de	74	330	84	340	420	595	4
sombrilla).	86	330	129	340	420	595	4
[…].	130	330	148	340	420	595	4
Comentario.	48	347	102	357	420	595	4
Étimo	108	347	132	357	420	595	4
insuficiente,	138	347	190	357	420	595	4
no	196	347	207	357	420	595	4
solo	212	347	230	357	420	595	4
es	236	347	245	357	420	595	4
quechua;	250	347	289	357	420	595	4
también,	294	347	332	357	420	595	4
aimara	337	347	366	357	420	595	4
6	366	346	369	351	420	595	4
.	369	347	371	357	420	595	4
Transcripción	48	363	103	373	420	595	4
fonológica	104	363	148	373	420	595	4
errónea;	149	363	183	373	420	595	4
debe	185	363	205	373	420	595	4
ser	207	363	219	373	420	595	4
qallampa,	221	363	260	373	420	595	4
no	262	363	272	373	420	595	4
ccallampa.	274	363	317	373	420	595	4
cantuta.	48	380	82	390	420	595	4
(De	84	380	98	390	420	595	4
or.	99	380	110	390	420	595	4
quechua.)	111	380	151	390	420	595	4
f.	153	380	158	390	420	595	4
Perú.	159	380	180	390	420	595	4
clavellina	181	380	219	390	420	595	4
(ǁ	221	380	226	390	420	595	4
clavel).	228	380	256	390	420	595	4
Comentario.	48	397	100	407	420	595	4
Étimo	106	397	130	407	420	595	4
insuficiente,	136	397	186	407	420	595	4
no	192	397	202	407	420	595	4
solo	208	397	225	407	420	595	4
es	230	397	239	407	420	595	4
quechua;	245	397	282	407	420	595	4
también,	287	397	324	407	420	595	4
aimara	329	397	357	407	420	595	4
(v.	362	397	371	407	420	595	4
callampa).	48	413	89	423	420	595	4
Transcripción	91	413	146	423	420	595	4
fonológica	147	413	190	423	420	595	4
faltante,	192	413	226	423	420	595	4
que	227	413	242	423	420	595	4
es	244	413	253	423	420	595	4
qantu.	254	413	281	423	420	595	4
cañihua.	48	429	83	439	420	595	4
(Del	86	429	102	439	420	595	4
aim.	105	429	123	439	420	595	4
qañiwa).	125	429	160	439	420	595	4
f.	162	429	167	439	420	595	4
Perú.	170	429	191	439	420	595	4
Especie	193	429	224	439	420	595	4
de	227	429	237	439	420	595	4
mijo	240	429	258	439	420	595	4
que	261	429	276	439	420	595	4
sirve	278	429	298	439	420	595	4
de	301	429	311	439	420	595	4
alimento	313	429	350	439	420	595	4
a	352	429	357	439	420	595	4
los	359	429	371	439	420	595	4
indios	48	446	73	456	420	595	4
y	75	446	79	456	420	595	4
con	81	446	96	456	420	595	4
el	97	446	104	456	420	595	4
cual,	106	446	125	456	420	595	4
fermentado,	126	446	177	456	420	595	4
se	178	446	187	456	420	595	4
hace	189	446	208	456	420	595	4
chicha.	209	446	238	456	420	595	4
Comentario.	48	462	100	472	420	595	4
Marca	103	462	127	472	420	595	4
diatópica	130	462	168	472	420	595	4
insuficiente.	170	462	220	472	420	595	4
Falta	223	462	242	472	420	595	4
especificar	245	462	288	472	420	595	4
que	291	462	306	472	420	595	4
ocurre	309	462	335	472	420	595	4
también	338	462	371	472	420	595	4
en	48	479	58	489	420	595	4
Bolivia.	62	479	91	489	420	595	4
Significado	95	479	140	489	420	595	4
impreciso	144	479	184	489	420	595	4
porque	187	479	217	489	420	595	4
como	220	479	243	489	420	595	4
definidor	246	479	284	489	420	595	4
utilizan	287	479	318	489	420	595	4
mijo,	321	479	342	489	420	595	4
planta	346	479	371	489	420	595	4
6	48	498	50	502	420	595	4
Las	51	499	62	507	420	595	4
familias	63	499	88	507	420	595	4
quechua	89	499	117	507	420	595	4
y	118	499	122	507	420	595	4
aimara	123	499	146	507	420	595	4
comparten	147	499	182	507	420	595	4
un	184	499	192	507	420	595	4
estimado	193	499	223	507	420	595	4
de,	225	499	235	507	420	595	4
por	236	499	247	507	420	595	4
lo	248	499	254	507	420	595	4
menos,	256	499	280	507	420	595	4
25	281	499	289	507	420	595	4
a	290	499	294	507	420	595	4
30%	295	499	309	507	420	595	4
de	310	499	318	507	420	595	4
raíces,	320	499	340	507	420	595	4
según	342	499	361	507	420	595	4
los	362	499	371	507	420	595	4
especialistas	48	508	89	516	420	595	4
(v.	90	508	98	516	420	595	4
Adelaar	99	508	124	516	420	595	4
1986:	125	508	144	516	420	595	4
381;	145	508	159	516	420	595	4
y	161	508	164	516	420	595	4
Cerrón-Palomino	166	508	221	516	420	595	4
2000:	222	508	241	516	420	595	4
311).	242	508	259	516	420	595	4
En	260	508	268	516	420	595	4
el	269	508	275	516	420	595	4
DLE	277	508	289	516	420	595	4
2014,	290	508	308	516	420	595	4
los	310	508	319	516	420	595	4
artículos	320	508	348	516	420	595	4
léxicos	350	508	371	516	420	595	4
chuncho	48	516	76	524	420	595	4
y	77	516	81	524	420	595	4
coca	83	516	97	524	420	595	4
especifican	99	516	135	524	420	595	4
origen	136	516	157	524	420	595	4
quechua	158	516	186	524	420	595	4
y	188	516	192	524	420	595	4
aimara.	193	516	217	524	420	595	4
En	219	516	227	524	420	595	4
muchas	228	516	254	524	420	595	4
zonas	255	516	273	524	420	595	4
como	275	516	293	524	420	595	4
Ayacucho,	295	516	328	524	420	595	4
Cuzco	329	516	348	524	420	595	4
y	349	516	353	524	420	595	4
Puno	355	516	371	524	420	595	4
coexistieron	48	525	87	533	420	595	4
ambas	89	525	110	533	420	595	4
lenguas,	112	525	139	533	420	595	4
lo	141	525	147	533	420	595	4
que	148	525	161	533	420	595	4
dificulta	162	525	188	533	420	595	4
identificar	190	525	223	533	420	595	4
étimos	225	525	247	533	420	595	4
de	248	525	257	533	420	595	4
una	258	525	270	533	420	595	4
sola	272	525	285	533	420	595	4
lengua	287	525	308	533	420	595	4
en	310	525	318	533	420	595	4
el	320	525	326	533	420	595	4
español	327	525	353	533	420	595	4
local.	354	525	371	533	420	595	4
En	48	534	56	542	420	595	4
el	57	534	63	542	420	595	4
DLE	64	534	76	542	420	595	4
2014,	78	534	96	542	420	595	4
los	97	534	106	542	420	595	4
artículos	107	534	135	542	420	595	4
léxicos	136	534	158	542	420	595	4
chuncho	159	534	187	542	420	595	4
y	188	534	191	542	420	595	4
coca	192	534	207	542	420	595	4
especifican	208	534	244	542	420	595	4
origen	245	534	266	542	420	595	4
quechua	267	534	295	542	420	595	4
y	296	534	300	542	420	595	4
aimara.	301	534	325	542	420	595	4
Letras	48	565	68	573	420	595	4
87(126),	70	565	96	573	420	595	4
2016	98	565	115	573	420	595	4
107	348	560	363	569	420	595	4
Observaciones	49	24	93	32	420	595	5
de	95	24	102	32	420	595	5
palabras	104	24	129	32	420	595	5
aimaras,	131	24	156	32	420	595	5
quechuas	158	24	187	32	420	595	5
y	189	24	192	32	420	595	5
puquinas	194	24	221	32	420	595	5
en	223	24	230	32	420	595	5
el	232	24	238	32	420	595	5
Diccionario	240	24	274	32	420	595	5
de	276	24	283	32	420	595	5
la	285	24	290	32	420	595	5
lengua	292	24	312	32	420	595	5
española	314	24	341	32	420	595	5
de	343	24	350	32	420	595	5
la	352	24	357	32	420	595	5
REA	359	24	371	32	420	595	5
desconocida	48	52	99	62	420	595	5
en	101	52	111	62	420	595	5
el	112	52	120	62	420	595	5
Perú.	121	52	142	62	420	595	5
Se	143	52	153	62	420	595	5
puede	155	52	180	62	420	595	5
definir	182	52	209	62	420	595	5
de	210	52	220	62	420	595	5
la	222	52	229	62	420	595	5
siguiente	230	52	268	62	420	595	5
manera:	270	52	302	62	420	595	5
cañihua.	48	69	84	79	420	595	5
(Del	86	69	102	79	420	595	5
aim.	104	69	122	79	420	595	5
qañawa	124	69	155	79	420	595	5
o	157	69	163	79	420	595	5
qañiwa).	165	69	199	79	420	595	5
f.	202	69	207	79	420	595	5
1.	209	69	217	79	420	595	5
Planta	219	69	244	79	420	595	5
de	246	69	256	79	420	595	5
aproximadamente	258	69	332	79	420	595	5
15	334	69	345	79	420	595	5
cm	347	69	359	79	420	595	5
de	361	69	371	79	420	595	5
altura;	48	85	74	95	420	595	5
crece	79	85	100	95	420	595	5
en	105	85	115	95	420	595	5
panojas	119	85	151	95	420	595	5
con	155	85	170	95	420	595	5
semillas,	174	85	209	95	420	595	5
que	214	85	229	95	420	595	5
son	233	85	248	95	420	595	5
numerosas	252	85	296	95	420	595	5
y	301	85	305	95	420	595	5
de	310	85	320	95	420	595	5
0,5	324	85	337	95	420	595	5
mm	341	85	357	95	420	595	5
de	361	85	371	95	420	595	5
diámetro,	48	102	88	112	420	595	5
de	92	102	102	112	420	595	5
color	105	102	126	112	420	595	5
marrón	130	102	160	112	420	595	5
oscuro	163	102	191	112	420	595	5
o	195	102	200	112	420	595	5
negro.	204	102	230	112	420	595	5
(Chenopodium	234	102	294	112	420	595	5
pallidicaule).	298	102	349	112	420	595	5
║	353	102	360	111	420	595	5
2.	364	102	371	112	420	595	5
Granos	48	118	77	128	420	595	5
de	79	118	89	128	420	595	5
esta	90	118	107	128	420	595	5
planta,	108	118	137	128	420	595	5
que	138	118	153	128	420	595	5
son	155	118	169	128	420	595	5
comestibles	171	118	220	128	420	595	5
y	221	118	226	128	420	595	5
de	227	118	237	128	420	595	5
gran	239	118	257	128	420	595	5
valor	259	118	279	128	420	595	5
nutritivo.	281	118	319	128	420	595	5
caracha.	48	135	83	145	420	595	5
(De	84	135	98	145	420	595	5
or.	100	135	110	145	420	595	5
quechua.)	112	135	151	145	420	595	5
Comentario.	48	151	100	161	420	595	5
Transcripción	102	151	156	161	420	595	5
fonológica	158	151	201	161	420	595	5
faltante,	203	151	236	161	420	595	5
que	238	151	253	161	420	595	5
es	255	151	264	161	420	595	5
qaracha.	265	151	300	161	420	595	5
carapulca.	48	168	91	178	420	595	5
(De	93	168	107	178	420	595	5
or.	109	168	119	178	420	595	5
quechua.).	121	168	164	178	420	595	5
f.	166	168	171	178	420	595	5
Guisado	173	168	206	178	420	595	5
criollo	208	168	234	178	420	595	5
del	236	168	249	178	420	595	5
Perú,	251	168	271	178	420	595	5
hecho	273	168	298	178	420	595	5
a	300	168	305	178	420	595	5
base	307	168	325	178	420	595	5
de	327	168	337	178	420	595	5
chuños,	339	168	371	178	420	595	5
con	48	184	63	194	420	595	5
carne,	65	184	90	194	420	595	5
ají	91	184	101	194	420	595	5
y	102	184	107	194	420	595	5
otros	108	184	130	194	420	595	5
ingredientes.	131	184	185	194	420	595	5
Comentario.	48	201	102	211	420	595	5
Étimo	108	201	133	211	420	595	5
erróneo;	138	201	175	211	420	595	5
no	180	201	191	211	420	595	5
es	197	201	206	211	420	595	5
quechua	211	201	247	211	420	595	5
sino	253	201	271	211	420	595	5
aimara.	276	201	307	211	420	595	5
Transcripción	313	201	371	211	420	595	5
fonológica	48	217	91	227	420	595	5
y	95	217	99	227	420	595	5
glosa	103	217	125	227	420	595	5
faltantes.	128	217	166	227	420	595	5
Se	170	217	180	227	420	595	5
ha	183	217	193	227	420	595	5
establecido	197	217	244	227	420	595	5
(Baldoceda	248	217	292	227	420	595	5
2001)	296	217	319	227	420	595	5
que	323	217	338	227	420	595	5
es	342	217	351	227	420	595	5
qala	354	217	371	227	420	595	5
'piedra'	48	234	77	244	420	595	5
y	80	234	85	244	420	595	5
phurka	88	234	116	244	420	595	5
'asado'.	119	234	149	244	420	595	5
En	152	234	162	244	420	595	5
el	165	234	172	244	420	595	5
Vocabulario	175	234	224	244	420	595	5
de	227	234	237	244	420	595	5
Bertonio	240	234	275	244	420	595	5
tenemos	278	234	314	244	420	595	5
“Cala	317	234	338	244	420	595	5
phurca:	341	234	371	244	420	595	5
Piedra	48	250	74	260	420	595	5
calentada	76	250	116	260	420	595	5
al	118	250	125	260	420	595	5
fuego,	128	250	154	260	420	595	5
conque	156	250	186	260	420	595	5
cuezen	189	250	218	260	420	595	5
carne,	220	250	245	260	420	595	5
y	248	250	252	260	420	595	5
otras	255	250	276	260	420	595	5
cosas”.	278	250	307	260	420	595	5
Y	310	250	315	260	420	595	5
el	317	250	325	260	420	595	5
Lexicón	327	250	359	260	420	595	5
de	361	250	371	260	420	595	5
Gonçález	48	266	86	276	420	595	5
Holguín	87	266	120	276	420	595	5
registra	121	266	152	276	420	595	5
“Ccalapurca,	154	266	205	276	420	595	5
o	206	266	212	276	420	595	5
pari	213	266	229	276	420	595	5
rucru.	231	266	255	276	420	595	5
El	257	266	264	276	420	595	5
guisado	266	266	298	276	420	595	5
cocido	300	266	327	276	420	595	5
con	329	266	344	276	420	595	5
piedra	345	266	371	276	420	595	5
ardiendo”;	48	283	91	293	420	595	5
la	96	283	103	293	420	595	5
variante	108	283	141	293	420	595	5
pari	146	283	162	293	420	595	5
rucru	167	283	189	293	420	595	5
es	194	283	202	293	420	595	5
quechua	207	283	242	293	420	595	5
con	247	283	262	293	420	595	5
el	267	283	274	293	420	595	5
préstamo	279	283	318	293	420	595	5
aimara	323	283	350	293	420	595	5
pari	355	283	371	293	420	595	5
'caliente'.	48	299	86	309	420	595	5
Definición	87	299	129	309	420	595	5
inexacta:	131	299	167	309	420	595	5
este	169	299	186	309	420	595	5
plato	188	299	209	309	420	595	5
no	210	299	221	309	420	595	5
se	223	299	231	309	420	595	5
hace	233	299	252	309	420	595	5
con	254	299	268	309	420	595	5
chuño	270	299	295	309	420	595	5
sino	297	299	314	309	420	595	5
con	316	299	331	309	420	595	5
papa	332	299	352	309	420	595	5
seca	354	299	371	309	420	595	5
(el	48	316	58	326	420	595	5
primero	62	316	95	326	420	595	5
es	99	316	108	326	420	595	5
la	113	316	120	326	420	595	5
papa	124	316	144	326	420	595	5
deshidratada	148	316	201	326	420	595	5
por	205	316	219	326	420	595	5
exposición	224	316	268	326	420	595	5
al	272	316	279	326	420	595	5
sol	283	316	295	326	420	595	5
y	300	316	304	326	420	595	5
al	308	316	315	326	420	595	5
frío	320	316	334	326	420	595	5
intenso,	338	316	371	326	420	595	5
mientras	48	332	84	342	420	595	5
que	87	332	103	342	420	595	5
la	106	332	113	342	420	595	5
segunda	117	332	151	342	420	595	5
es	154	332	163	342	420	595	5
papa	167	332	186	342	420	595	5
cocida	190	332	216	342	420	595	5
que	220	332	235	342	420	595	5
luego	238	332	261	342	420	595	5
se	265	332	274	342	420	595	5
expone	277	332	307	342	420	595	5
al	311	332	318	342	420	595	5
sol;	321	332	336	342	420	595	5
una	339	332	354	342	420	595	5
vez	357	332	371	342	420	595	5
deshidratada	48	349	101	359	420	595	5
se	107	349	116	359	420	595	5
la	121	349	128	359	420	595	5
fragmenta	134	349	175	359	420	595	5
hasta	181	349	202	359	420	595	5
obtener	208	349	240	359	420	595	5
trozos	246	349	272	359	420	595	5
pequeños	277	349	317	359	420	595	5
y	323	349	327	359	420	595	5
de	333	349	343	359	420	595	5
matiz	348	349	371	359	420	595	5
abrillantado).	48	365	103	375	420	595	5
En	106	365	116	375	420	595	5
el	120	365	127	375	420	595	5
Perú	131	365	149	375	420	595	5
más	153	365	169	375	420	595	5
se	173	365	181	375	420	595	5
pronuncia	185	365	226	375	420	595	5
carapulcra;	230	365	274	375	420	595	5
por	278	365	292	375	420	595	5
tanto,	296	365	320	375	420	595	5
debe	324	365	344	375	420	595	5
haber	348	365	371	375	420	595	5
variante	48	382	81	392	420	595	5
de	83	382	93	392	420	595	5
lema:	94	382	116	392	420	595	5
carapulca.	118	382	159	392	420	595	5
Se	161	382	170	392	420	595	5
puede	172	382	198	392	420	595	5
definir	199	382	226	392	420	595	5
así:	228	382	241	392	420	595	5
carapulcra	48	398	92	408	420	595	5
o	94	398	100	408	420	595	5
carapulca.	102	398	145	408	420	595	5
(Del	147	398	163	408	420	595	5
aim.	166	398	183	408	420	595	5
qala	185	398	202	408	420	595	5
'piedra'	205	398	234	408	420	595	5
y	236	398	240	408	420	595	5
phurka	243	398	271	408	420	595	5
'asado').	274	398	306	408	420	595	5
f.	308	398	313	408	420	595	5
Perú.	315	398	336	408	420	595	5
Guisado	338	398	371	408	420	595	5
criollo	48	415	74	425	420	595	5
a	76	415	80	425	420	595	5
base	82	415	100	425	420	595	5
de	102	415	112	425	420	595	5
papa	114	415	133	425	420	595	5
seca,	135	415	155	425	420	595	5
con	157	415	172	425	420	595	5
carne,	173	415	198	425	420	595	5
ají	200	415	209	425	420	595	5
y	211	415	215	425	420	595	5
otros	217	415	238	425	420	595	5
ingredientes.	240	415	293	425	420	595	5
carpa	48	431	71	441	420	595	5
3	71	430	74	435	420	595	5
.	74	431	76	441	420	595	5
(Del	78	431	94	441	420	595	5
quechua	96	431	130	441	420	595	5
karpa).	132	431	160	441	420	595	5
[...].	161	431	177	441	420	595	5
Comentario.	48	448	100	458	420	595	5
Étimo	106	448	130	458	420	595	5
insuficiente,	136	448	186	458	420	595	5
no	192	448	202	458	420	595	5
solo	208	448	225	458	420	595	5
es	230	448	239	458	420	595	5
quechua;	245	448	282	458	420	595	5
también,	287	448	324	458	420	595	5
aimara	329	448	357	458	420	595	5
(v.	362	448	371	458	420	595	5
callampa).	48	464	89	474	420	595	5
catatar.	48	481	79	491	420	595	5
(Del	81	481	97	491	420	595	5
quechua	98	481	133	491	420	595	5
katati,	135	481	160	491	420	595	5
arrastrar).	162	481	202	491	420	595	5
tr.	204	481	212	491	420	595	5
Perú.	213	481	234	491	420	595	5
Hechizar,	236	481	273	491	420	595	5
fascinar.	275	481	308	491	420	595	5
Comentario.	48	497	100	507	420	595	5
Palabra	102	497	131	507	420	595	5
desusada.	132	497	173	507	420	595	5
Transcripción	174	497	229	507	420	595	5
fonológica:	231	497	276	507	420	595	5
katatiy	278	497	305	507	420	595	5
(no	307	497	320	507	420	595	5
katati).	322	497	350	507	420	595	5
caucho.	48	514	80	524	420	595	5
(Del	82	514	98	524	420	595	5
quechua	100	514	134	524	420	595	5
kawchu).	136	514	172	524	420	595	5
[…]	174	514	189	524	420	595	5
Comentario.	48	530	100	540	420	595	5
Étimo	102	530	126	540	420	595	5
incierto.	128	530	162	540	420	595	5
No	164	530	176	540	420	595	5
es	178	530	187	540	420	595	5
seguro	189	530	217	540	420	595	5
que	219	530	234	540	420	595	5
sea	236	530	249	540	420	595	5
quechua;	251	530	288	540	420	595	5
podría	290	530	317	540	420	595	5
ser	319	530	331	540	420	595	5
del	333	530	346	540	420	595	5
taíno,	348	530	371	540	420	595	5
Letras	48	565	68	573	420	595	5
87(126),	70	565	96	573	420	595	5
2016	98	565	115	573	420	595	5
108	348	560	363	569	420	595	5
Ana	48	24	61	32	420	595	6
Baldoceda	63	24	96	32	420	595	6
Espinoza	98	24	128	32	420	595	6
lengua	48	52	76	62	420	595	6
en	77	52	87	62	420	595	6
que	89	52	104	62	420	595	6
significa	105	52	139	62	420	595	6
'lágrimas	141	52	177	62	420	595	6
del	178	52	191	62	420	595	6
árbol'.	192	52	218	62	420	595	6
causa	48	69	71	79	420	595	6
2	71	67	74	72	420	595	6
.	74	69	77	79	420	595	6
(Del	78	69	95	79	420	595	6
quechua	97	69	131	79	420	595	6
kawsay	133	69	162	79	420	595	6
'el	164	69	173	79	420	595	6
sustento	175	69	210	79	420	595	6
de	212	69	222	79	420	595	6
la	224	69	231	79	420	595	6
vida').	233	69	257	79	420	595	6
f.	258	69	264	79	420	595	6
coloq.	265	69	291	79	420	595	6
Perú.	293	69	313	79	420	595	6
Puré	315	69	334	79	420	595	6
de	336	69	346	79	420	595	6
papas	348	69	371	79	420	595	6
con	48	85	63	95	420	595	6
ají	65	85	75	95	420	595	6
amarillo	77	85	111	95	420	595	6
y	113	85	117	95	420	595	6
limón,	120	85	146	95	420	595	6
acompañado	148	85	200	95	420	595	6
de	203	85	213	95	420	595	6
lechugas	215	85	251	95	420	595	6
y	253	85	258	95	420	595	6
aceitunas,	260	85	301	95	420	595	6
que	304	85	319	95	420	595	6
se	321	85	330	95	420	595	6
come	332	85	355	95	420	595	6
frío	357	85	371	95	420	595	6
como	48	102	71	112	420	595	6
entrada.	73	102	106	112	420	595	6
Comentario.	48	118	100	128	420	595	6
No	104	118	116	128	420	595	6
se	120	118	128	128	420	595	6
ha	132	118	142	128	420	595	6
comprobado	146	118	198	128	420	595	6
que	202	118	217	128	420	595	6
provenga	221	118	259	128	420	595	6
del	263	118	276	128	420	595	6
quechua;	280	118	317	128	420	595	6
es	321	118	329	128	420	595	6
de	333	118	343	128	420	595	6
étimo	347	118	371	128	420	595	6
incierto.	48	135	82	145	420	595	6
Además,	84	135	119	145	420	595	6
no	120	135	131	145	420	595	6
debe	132	135	153	145	420	595	6
ir	154	135	160	145	420	595	6
la	162	135	169	145	420	595	6
marca	170	135	195	145	420	595	6
“coloq.”	196	135	230	145	420	595	6
cencapa.	48	151	84	161	420	595	6
(Del	85	151	102	161	420	595	6
quechua	103	151	138	161	420	595	6
sinqapa).	139	151	176	161	420	595	6
f.	177	151	183	161	420	595	6
Perú.	184	151	205	161	420	595	6
Jáquima	206	151	239	161	420	595	6
que	240	151	256	161	420	595	6
se	257	151	266	161	420	595	6
le	268	151	275	161	420	595	6
pone	276	151	297	161	420	595	6
a	299	151	303	161	420	595	6
la	305	151	312	161	420	595	6
llama.	313	151	338	161	420	595	6
Comentario.	48	168	100	178	420	595	6
Palabra	102	168	131	178	420	595	6
desusada.	132	168	173	178	420	595	6
chala.	48	184	73	194	420	595	6
(De	74	184	88	194	420	595	6
or.	90	184	100	194	420	595	6
quechua).	102	184	141	194	420	595	6
[…].	143	184	161	194	420	595	6
Comentario.	48	201	102	211	420	595	6
Étimo	108	201	133	211	420	595	6
insuficiente,	139	201	192	211	420	595	6
no	197	201	208	211	420	595	6
solo	214	201	232	211	420	595	6
es	237	201	246	211	420	595	6
quechua;	252	201	291	211	420	595	6
también,	296	201	334	211	420	595	6
aimara.	340	201	371	211	420	595	6
Transcripción	48	217	104	227	420	595	6
fonológica	105	217	149	227	420	595	6
faltante,	150	217	184	227	420	595	6
que	185	217	201	227	420	595	6
es	202	217	211	227	420	595	6
chhalla.	213	217	244	227	420	595	6
chasqui.	48	234	83	244	420	595	6
(De	84	234	98	244	420	595	6
or.	100	234	110	244	420	595	6
quechua)	112	234	149	244	420	595	6
[...].	150	234	166	244	420	595	6
Comentario.	48	250	100	260	420	595	6
Transcripción	102	250	156	260	420	595	6
fonológica	158	250	201	260	420	595	6
faltante;	203	250	236	260	420	595	6
que	238	250	253	260	420	595	6
es	255	250	263	260	420	595	6
chaski.	265	250	293	260	420	595	6
chocho	48	267	78	277	420	595	6
3	78	265	81	270	420	595	6
.	81	267	84	277	420	595	6
(Del	86	267	102	277	420	595	6
quechua	104	267	139	277	420	595	6
chuchu).	141	267	175	277	420	595	6
m.	178	267	188	277	420	595	6
1.	190	267	198	277	420	595	6
Perú.	200	267	221	277	420	595	6
Semilla	223	267	252	277	420	595	6
comestible	254	267	299	277	420	595	6
del	301	267	314	277	420	595	6
tarhui,	316	267	343	277	420	595	6
que	345	267	360	277	420	595	6
se	362	267	371	277	420	595	6
remoja	48	283	77	293	420	595	6
para	80	283	98	293	420	595	6
extraerle	101	283	138	293	420	595	6
el	141	283	148	293	420	595	6
amargor	152	283	186	293	420	595	6
y	189	283	194	293	420	595	6
la	197	283	204	293	420	595	6
acidez,	207	283	236	293	420	595	6
antes	240	283	262	293	420	595	6
de	265	283	275	293	420	595	6
consumirla.	278	283	326	293	420	595	6
║	329	284	336	293	420	595	6
2.	340	283	347	293	420	595	6
Perú.	351	283	371	293	420	595	6
Ensalada	48	300	84	310	420	595	6
de	85	300	96	310	420	595	6
granos	97	300	125	310	420	595	6
de	126	300	137	310	420	595	6
tarhui	138	300	162	310	420	595	6
cocidos,	164	300	198	310	420	595	6
con	199	300	214	310	420	595	6
cebolla	216	300	245	310	420	595	6
y	246	300	251	310	420	595	6
limón.	252	300	278	310	420	595	6
Comentario.	48	316	100	326	420	595	6
Étimo	102	316	127	326	420	595	6
erróneo.	129	316	164	326	420	595	6
En	167	316	177	326	420	595	6
el	180	316	187	326	420	595	6
diccionario	189	316	235	326	420	595	6
de	237	316	248	326	420	595	6
quechua	250	316	285	326	420	595	6
de	287	316	297	326	420	595	6
Áncash	300	316	329	326	420	595	6
se	331	316	340	326	420	595	6
incluye	342	316	371	326	420	595	6
chocho,	48	333	81	343	420	595	6
que	84	333	99	343	420	595	6
se	101	333	110	343	420	595	6
pronuncia	113	333	154	343	420	595	6
choochu	157	333	192	343	420	595	6
o	194	333	200	343	420	595	6
chochu,	202	333	234	343	420	595	6
no	237	333	248	343	420	595	6
chuchu,	250	333	282	343	420	595	6
lo	285	333	293	343	420	595	6
que	295	333	310	343	420	595	6
hace	313	333	332	343	420	595	6
dudar	335	333	359	343	420	595	6
de	361	333	371	343	420	595	6
que	48	349	63	359	420	595	6
pertenezca	65	349	110	359	420	595	6
a	112	349	116	359	420	595	6
esa	118	349	131	359	420	595	6
lengua;	133	349	163	359	420	595	6
puede	164	349	190	359	420	595	6
ser	191	349	204	359	420	595	6
préstamo.	205	349	246	359	420	595	6
choclo	48	366	75	376	420	595	6
2	75	364	78	369	420	595	6
.	78	366	80	376	420	595	6
(Del	82	366	98	376	420	595	6
quechua	100	366	134	376	420	595	6
choccllo).	136	366	175	376	420	595	6
[…].	176	366	194	376	420	595	6
Comentario.	48	382	100	392	420	595	6
Transcripción	102	382	156	392	420	595	6
fonológica	158	382	201	392	420	595	6
errónea;	203	382	237	392	420	595	6
debe	238	382	259	392	420	595	6
ser	260	382	272	392	420	595	6
chuqllu,	274	382	307	392	420	595	6
no	308	382	319	392	420	595	6
choccllo.	320	382	357	392	420	595	6
choro	48	399	72	409	420	595	6
2	72	398	75	403	420	595	6
,	75	399	77	409	420	595	6
ra.	79	399	90	409	420	595	6
(Del	91	399	108	409	420	595	6
quechua	109	399	144	409	420	595	6
churu).	145	399	174	409	420	595	6
[…]	176	399	191	409	420	595	6
m.	193	399	203	409	420	595	6
2.	204	399	212	409	420	595	6
Bol.	214	399	229	409	420	595	6
y	231	399	235	409	420	595	6
Chile.	237	399	260	409	420	595	6
mejillón.	262	399	299	409	420	595	6
[…].	301	399	318	409	420	595	6
Comentario.	48	415	100	425	420	595	6
Transcripción	102	415	156	425	420	595	6
fonológica	158	415	201	425	420	595	6
errónea;	203	415	237	425	420	595	6
debe	238	415	259	425	420	595	6
ser	260	415	272	425	420	595	6
“(Del	274	415	294	425	420	595	6
quechua	296	415	330	425	420	595	6
ch'uru).”	332	415	366	425	420	595	6
Falta	48	432	67	442	420	595	6
marca	69	432	94	442	420	595	6
diatópica	95	432	133	442	420	595	6
Perú.	135	432	155	442	420	595	6
chúcaro,	48	448	84	458	420	595	6
ra.	85	448	96	458	420	595	6
(Del	98	448	114	458	420	595	6
quechua	116	448	150	458	420	595	6
chucru	152	448	180	458	420	595	6
'duro'.).	181	448	211	458	420	595	6
[…].	213	448	231	458	420	595	6
Comentario.	48	465	100	475	420	595	6
La	102	465	111	475	420	595	6
etimología	112	465	156	475	420	595	6
es	158	465	167	475	420	595	6
incierta.	168	465	202	475	420	595	6
chullpi.	48	481	79	491	420	595	6
(Del	81	481	97	491	420	595	6
quechua	99	481	133	491	420	595	6
chullpi	135	481	162	491	420	595	6
'variedad	164	481	201	491	420	595	6
de	202	481	212	491	420	595	6
maíz').	214	481	240	491	420	595	6
m.	242	481	252	491	420	595	6
Ec.	253	481	265	491	420	595	6
Especie	267	481	298	491	420	595	6
de	299	481	309	491	420	595	6
maíz.	311	481	333	491	420	595	6
Comentario.	48	498	100	508	420	595	6
Falta	102	498	121	508	420	595	6
la	122	498	129	508	420	595	6
marca	131	498	156	508	420	595	6
diatópica	157	498	195	508	420	595	6
Perú.	197	498	217	508	420	595	6
chuncho,	48	514	86	524	420	595	6
cha.	88	514	105	524	420	595	6
(Del	106	514	123	524	420	595	6
quechua	124	514	159	524	420	595	6
y	160	514	165	524	420	595	6
aim.	166	514	184	524	420	595	6
ch'unchu	185	514	222	524	420	595	6
'plumaje').	223	514	264	524	420	595	6
Comentario.	48	531	100	541	420	595	6
Étimo	102	531	126	541	420	595	6
erróneo.	128	531	163	541	420	595	6
Por	164	531	178	541	420	595	6
el	180	531	187	541	420	595	6
lado	189	531	206	541	420	595	6
del	208	531	221	541	420	595	6
aimara,	222	531	253	541	420	595	6
en	254	531	264	541	420	595	6
el	266	531	273	541	420	595	6
Vocabvlario	275	531	322	541	420	595	6
de	324	531	334	541	420	595	6
Bertonio	336	531	371	541	420	595	6
Letras	48	565	68	573	420	595	6
87(126),	70	565	96	573	420	595	6
2016	98	565	115	573	420	595	6
109	348	560	363	569	420	595	6
Observaciones	49	24	93	32	420	595	7
de	95	24	102	32	420	595	7
palabras	104	24	129	32	420	595	7
aimaras,	131	24	156	32	420	595	7
quechuas	158	24	187	32	420	595	7
y	189	24	192	32	420	595	7
puquinas	194	24	221	32	420	595	7
en	223	24	230	32	420	595	7
el	232	24	238	32	420	595	7
Diccionario	240	24	274	32	420	595	7
de	276	24	283	32	420	595	7
la	285	24	290	32	420	595	7
lengua	292	24	312	32	420	595	7
española	314	24	341	32	420	595	7
de	343	24	350	32	420	595	7
la	352	24	357	32	420	595	7
REA	359	24	371	32	420	595	7
y	48	52	53	62	420	595	7
en	55	52	65	62	420	595	7
el	68	52	76	62	420	595	7
Arte	78	52	96	62	420	595	7
de	99	52	109	62	420	595	7
Diego	112	52	136	62	420	595	7
de	139	52	149	62	420	595	7
Torres	152	52	177	62	420	595	7
Rubio	180	52	203	62	420	595	7
no	206	52	217	62	420	595	7
se	220	52	229	62	420	595	7
encuentra	231	52	272	62	420	595	7
registrada	275	52	316	62	420	595	7
esta	319	52	336	62	420	595	7
palabra;	339	52	371	62	420	595	7
pero	48	69	67	79	420	595	7
sí	73	69	79	79	420	595	7
en	85	69	95	79	420	595	7
el	100	69	108	79	420	595	7
Vocabulario	113	69	162	79	420	595	7
quechua	167	69	202	79	420	595	7
de	208	69	218	79	420	595	7
Gonçález	223	69	261	79	420	595	7
Holguín,	267	69	302	79	420	595	7
donde	307	69	334	79	420	595	7
leemos:	339	69	371	79	420	595	7
“Chhunchu.	48	85	96	95	420	595	7
Vna	100	85	115	95	420	595	7
prouincia	120	85	158	95	420	595	7
o	162	85	168	95	420	595	7
de	172	85	182	95	420	595	7
Andes	187	85	212	95	420	595	7
de	216	85	226	95	420	595	7
guerra”.	230	85	264	95	420	595	7
Entonces	268	85	305	95	420	595	7
debe	310	85	330	95	420	595	7
ser	334	85	347	95	420	595	7
“(Del	351	85	371	95	420	595	7
quechua	48	101	83	111	420	595	7
chhunchu	88	101	128	111	420	595	7
'habitante	132	101	173	111	420	595	7
del	178	101	190	111	420	595	7
Antisuyo')”;	195	101	242	111	420	595	7
o	247	101	252	111	420	595	7
sea	257	101	270	111	420	595	7
que	275	101	291	111	420	595	7
'plumaje'	295	101	331	111	420	595	7
es	336	101	345	111	420	595	7
glosa	350	101	371	111	420	595	7
errónea.	48	118	83	128	420	595	7
cocha	48	134	72	144	420	595	7
1	72	133	75	138	420	595	7
.	75	134	78	144	420	595	7
(Del	79	134	95	144	420	595	7
quechua	97	134	132	144	420	595	7
kocha	133	134	157	144	420	595	7
'laguna').	159	134	194	144	420	595	7
[…]║2.	195	134	226	144	420	595	7
Bol.,	227	134	245	144	420	595	7
Ec.	247	134	259	144	420	595	7
Laguna,	260	134	292	144	420	595	7
charco.	294	134	323	144	420	595	7
Comentario.	48	151	100	161	420	595	7
Transcripción	105	151	160	161	420	595	7
fonológica	165	151	209	161	420	595	7
errónea;	214	151	248	161	420	595	7
debe	253	151	274	161	420	595	7
ser	279	151	291	161	420	595	7
qucha,	296	151	323	161	420	595	7
no	329	151	339	161	420	595	7
kocha.	345	151	371	161	420	595	7
Además,falta	48	167	101	177	420	595	7
la	102	167	109	177	420	595	7
marca	111	167	135	177	420	595	7
diatópica	137	167	175	177	420	595	7
Perú.	176	167	197	177	420	595	7
cochayuyo.	48	184	95	194	420	595	7
(Del	96	184	113	194	420	595	7
quechua	114	184	149	194	420	595	7
kocha	150	184	175	194	420	595	7
'laguna'	176	184	206	194	420	595	7
y	208	184	212	194	420	595	7
yuyu	214	184	233	194	420	595	7
'hortaliza').	234	184	279	194	420	595	7
[…].	280	184	298	194	420	595	7
Comentario.	48	201	100	211	420	595	7
Transcripción	102	201	156	211	420	595	7
fonológica	158	201	201	211	420	595	7
errónea;	203	201	237	211	420	595	7
debe	238	201	259	211	420	595	7
ser	260	201	273	211	420	595	7
qucha,	274	201	301	211	420	595	7
no	303	201	313	211	420	595	7
kocha.	315	201	341	211	420	595	7
combo	48	217	77	227	420	595	7
2	77	216	79	221	420	595	7
.	79	217	82	227	420	595	7
(Del	84	217	100	227	420	595	7
quechua	102	217	137	227	420	595	7
k'umpa	139	217	168	227	420	595	7
'mazo	170	217	194	227	420	595	7
de	196	217	206	227	420	595	7
piedra').	208	217	241	227	420	595	7
m.	243	217	253	227	420	595	7
1.	255	217	263	227	420	595	7
Arg.,	265	217	284	227	420	595	7
Bol.,	286	217	304	227	420	595	7
Col.,	306	217	325	227	420	595	7
Guat..	327	217	351	227	420	595	7
Nic.,	353	217	371	227	420	595	7
Par.	48	234	62	244	420	595	7
y	64	234	68	244	420	595	7
Ven.	70	234	88	244	420	595	7
Lote	89	234	107	244	420	595	7
de	109	234	119	244	420	595	7
varias	121	234	144	244	420	595	7
cosas	146	234	168	244	420	595	7
que	170	234	185	244	420	595	7
vienen	187	234	214	244	420	595	7
juntas	216	234	241	244	420	595	7
o	242	234	248	244	420	595	7
que	250	234	265	244	420	595	7
se	267	234	275	244	420	595	7
venden	277	234	307	244	420	595	7
por	309	234	323	244	420	595	7
el	325	234	332	244	420	595	7
precio	334	234	359	244	420	595	7
de	361	234	371	244	420	595	7
una.	48	250	66	260	420	595	7
║2.	67	251	82	260	420	595	7
Bol.,	84	250	102	260	420	595	7
Col.,	104	250	122	260	420	595	7
Cuba.	124	250	147	260	420	595	7
y	149	250	153	260	420	595	7
R.	155	250	163	260	420	595	7
Dom.	165	250	187	260	420	595	7
Grupo	189	250	214	260	420	595	7
musical	216	250	247	260	420	595	7
que	248	250	264	260	420	595	7
interpreta	265	250	306	260	420	595	7
música	308	250	336	260	420	595	7
popular.	338	250	371	260	420	595	7
║3.	48	267	63	276	420	595	7
Bol.,	65	266	83	276	420	595	7
Chile	84	266	105	276	420	595	7
y	107	266	111	276	420	595	7
Perú.	113	266	134	276	420	595	7
puñetazo.	135	266	177	276	420	595	7
║	179	267	186	276	420	595	7
4.	187	266	195	276	420	595	7
Bol.	197	266	212	276	420	595	7
y	214	266	218	276	420	595	7
Ec.	220	266	232	276	420	595	7
mazo	234	266	257	276	420	595	7
(ǁ	258	266	264	276	420	595	7
martillo	265	266	297	276	420	595	7
grande).║5.	299	266	348	276	420	595	7
Col.	349	266	365	276	420	595	7
y	367	266	371	276	420	595	7
Ven.	48	283	66	293	420	595	7
Conjunto	69	283	107	293	420	595	7
de	110	283	120	293	420	595	7
personas	124	283	160	293	420	595	7
que	164	283	179	293	420	595	7
realizan	182	283	214	293	420	595	7
una	218	283	233	293	420	595	7
misma	236	283	263	293	420	595	7
actividad.	266	283	305	293	420	595	7
║6.	309	284	324	293	420	595	7
Col.	327	283	343	293	420	595	7
y	346	283	351	293	420	595	7
Ven.	354	283	371	293	420	595	7
Grupo	48	299	74	309	420	595	7
musical	75	299	106	309	420	595	7
de	108	299	118	309	420	595	7
salsa.	119	299	141	309	420	595	7
Comentario.	48	316	100	326	420	595	7
Desdoblamiento	102	316	170	326	420	595	7
faltante	172	316	203	326	420	595	7
de	206	316	216	326	420	595	7
artículo	218	316	250	326	420	595	7
léxico,	252	316	279	326	420	595	7
porque	281	316	310	326	420	595	7
las	313	316	324	326	420	595	7
acepciones	326	316	371	326	420	595	7
1.,	48	333	58	343	420	595	7
ǁ	60	333	63	342	420	595	7
2.,	65	333	76	343	420	595	7
ǁ	78	333	81	342	420	595	7
5.	83	333	90	343	420	595	7
y	92	333	97	343	420	595	7
ǁ	99	333	102	342	420	595	7
6.	104	333	112	343	420	595	7
no	114	333	124	343	420	595	7
se	126	333	135	343	420	595	7
explican	137	333	171	343	420	595	7
por	173	333	187	343	420	595	7
étimo	190	333	214	343	420	595	7
quechua.	216	333	253	343	420	595	7
La	255	333	264	343	420	595	7
1.	266	333	274	343	420	595	7
puede	276	333	301	343	420	595	7
ser	304	333	316	343	420	595	7
el	318	333	325	343	420	595	7
anglicismo	327	333	371	343	420	595	7
combo	48	349	76	359	420	595	7
y	78	349	82	359	420	595	7
debería	84	349	115	359	420	595	7
tener	116	349	138	359	420	595	7
la	139	349	146	359	420	595	7
marca	148	349	173	359	420	595	7
diatópica	174	349	212	359	420	595	7
Perú.	214	349	234	359	420	595	7
concho	48	366	78	376	420	595	7
1	78	364	81	369	420	595	7
,	81	366	84	376	420	595	7
cha.	85	366	102	376	420	595	7
(Del	104	366	120	376	420	595	7
quechua	122	366	156	376	420	595	7
qonchu,	158	366	191	376	420	595	7
cunchu	192	366	222	376	420	595	7
'heces',	223	366	252	376	420	595	7
'posos').	253	366	286	376	420	595	7
Comentario.	48	382	102	392	420	595	7
Étimo	108	382	133	392	420	595	7
insuficiente,	139	382	192	392	420	595	7
no	197	382	208	392	420	595	7
solo	214	382	232	392	420	595	7
es	237	382	246	392	420	595	7
quechua;	252	382	291	392	420	595	7
también,	296	382	334	392	420	595	7
aimara.	340	382	371	392	420	595	7
Transcripción	48	399	103	409	420	595	7
fonológica	106	399	150	409	420	595	7
errónea;	153	399	187	409	420	595	7
debe	191	399	211	409	420	595	7
ser	215	399	227	409	420	595	7
qunchu,	231	399	264	409	420	595	7
no	267	399	278	409	420	595	7
qonchu	281	399	312	409	420	595	7
ni	315	399	323	409	420	595	7
cunchu.	327	399	359	409	420	595	7
La	362	399	371	409	420	595	7
glosa	48	415	70	425	420	595	7
es	73	415	82	425	420	595	7
insuficiente;	85	415	135	425	420	595	7
se	138	415	147	425	420	595	7
debe	150	415	171	425	420	595	7
agregar	174	415	205	425	420	595	7
sedimento;	208	415	254	425	420	595	7
quedaría	257	415	293	425	420	595	7
así:	296	415	310	425	420	595	7
“(Del	313	415	333	425	420	595	7
quechua	337	415	371	425	420	595	7
qunchu	48	431	78	441	420	595	7
'poso',	80	431	106	441	420	595	7
'sedimento')	107	431	156	441	420	595	7
[...]”.	158	431	177	441	420	595	7
cóndor.	48	448	79	458	420	595	7
(Del	81	448	97	458	420	595	7
quechua	99	448	133	458	420	595	7
cúntur).	135	448	167	458	420	595	7
[…]	168	448	184	458	420	595	7
Comentario.	48	465	100	475	420	595	7
Transcripción	102	465	156	475	420	595	7
fonológica	158	465	201	475	420	595	7
errónea;	203	465	237	475	420	595	7
debe	238	465	259	475	420	595	7
ser	260	465	272	475	420	595	7
kuntur,	274	465	303	475	420	595	7
no	304	465	315	475	420	595	7
cúntur.	317	465	345	475	420	595	7
congona.	48	481	87	491	420	595	7
(Del	88	481	104	491	420	595	7
quechua	106	481	141	491	420	595	7
concona).	142	481	182	491	420	595	7
[…].	183	481	201	491	420	595	7
Comentario.	48	498	100	508	420	595	7
Transcripción	102	498	156	508	420	595	7
fonológica	158	498	201	508	420	595	7
errónea;	203	498	237	508	420	595	7
debe	238	498	259	508	420	595	7
ser	260	498	272	508	420	595	7
kunkuna,	274	498	312	508	420	595	7
no	313	498	324	508	420	595	7
concona.	325	498	362	508	420	595	7
corequenque.	48	514	105	524	420	595	7
(Del	107	514	124	524	420	595	7
puquina	126	514	159	524	420	595	7
quri	161	514	177	524	420	595	7
'oro'	179	514	197	524	420	595	7
y	199	514	203	524	420	595	7
qinqi	205	514	226	524	420	595	7
'alcamari').	228	514	270	524	420	595	7
m.	272	514	283	524	420	595	7
Hist.	285	514	304	524	420	595	7
Perú.	306	514	326	524	420	595	7
Especie	328	514	359	524	420	595	7
de	361	514	371	524	420	595	7
halcón,	48	531	78	541	420	595	7
de	81	531	91	541	420	595	7
cuyas	94	531	117	541	420	595	7
alas	120	531	136	541	420	595	7
se	139	531	148	541	420	595	7
sacaban	151	531	183	541	420	595	7
dos	187	531	201	541	420	595	7
plumas,	204	531	236	541	420	595	7
una	240	531	255	541	420	595	7
blanca	258	531	284	541	420	595	7
y	287	531	292	541	420	595	7
otra	295	531	312	541	420	595	7
negra,	315	531	341	541	420	595	7
que	344	531	359	541	420	595	7
se	362	531	371	541	420	595	7
Letras	48	565	68	573	420	595	7
87(126),	70	565	96	573	420	595	7
2016	98	565	115	573	420	595	7
110	349	560	363	569	420	595	7
Ana	48	24	61	32	420	595	8
Baldoceda	63	24	96	32	420	595	8
Espinoza	98	24	128	32	420	595	8
fijaban	48	50	76	60	420	595	8
en	78	50	88	60	420	595	8
la	91	50	98	60	420	595	8
mascapaicha	100	50	152	60	420	595	8
que	154	50	170	60	420	595	8
como	172	50	195	60	420	595	8
insignia	197	50	229	60	420	595	8
real	231	50	247	60	420	595	8
llevaban	249	50	283	60	420	595	8
los	285	50	297	60	420	595	8
incas	299	50	320	60	420	595	8
en	322	50	332	60	420	595	8
la	335	50	342	60	420	595	8
frente.	344	50	371	60	420	595	8
(Phalcoboenus	48	66	107	76	420	595	8
megalopterus).	109	66	170	76	420	595	8
Comentario.	48	83	100	93	420	595	8
Proponemos	103	83	154	93	420	595	8
esta	157	83	174	93	420	595	8
nueva	176	83	201	93	420	595	8
entrada	203	83	235	93	420	595	8
para	237	83	255	93	420	595	8
el	258	83	265	93	420	595	8
ave	268	83	282	93	420	595	8
hoy	285	83	300	93	420	595	8
nombrada	302	83	344	93	420	595	8
con	347	83	362	93	420	595	8
la	364	83	371	93	420	595	8
voz	48	99	63	109	420	595	8
aimara	64	99	92	109	420	595	8
alcamari.	93	99	130	109	420	595	8
Al	132	99	140	109	420	595	8
llegar	141	99	164	109	420	595	8
los	166	99	177	109	420	595	8
incas	179	99	200	109	420	595	8
a	201	99	206	109	420	595	8
la	207	99	214	109	420	595	8
región	216	99	242	109	420	595	8
del	244	99	256	109	420	595	8
Cuzco,	258	99	286	109	420	595	8
esta	287	99	304	109	420	595	8
era	305	99	318	109	420	595	8
zona	320	99	340	109	420	595	8
aimara,	341	99	371	109	420	595	8
lengua	48	116	76	126	420	595	8
en	80	116	90	126	420	595	8
que	95	116	111	126	420	595	8
oro	115	116	130	126	420	595	8
era	134	116	147	126	420	595	8
chuqi	152	116	175	126	420	595	8
(usada	180	116	206	126	420	595	8
hasta	211	116	232	126	420	595	8
Lima,	237	116	259	126	420	595	8
según	264	116	288	126	420	595	8
se	293	116	302	126	420	595	8
atestigua	307	116	344	126	420	595	8
en	349	116	359	126	420	595	8
el	364	116	371	126	420	595	8
Manuscrito	48	132	94	142	420	595	8
Quechua	99	132	135	142	420	595	8
de	140	132	150	142	420	595	8
Huarochirí	155	132	198	142	420	595	8
2	198	131	201	136	420	595	8
),	201	132	206	142	420	595	8
no	211	132	221	142	420	595	8
quri,	226	132	245	142	420	595	8
por	250	132	264	142	420	595	8
lo	269	132	277	142	420	595	8
que	282	132	297	142	420	595	8
corequenque	302	132	356	142	420	595	8
(<	360	132	371	142	420	595	8
quriqinqi)/sería	48	149	110	159	420	595	8
palabra	112	149	142	159	420	595	8
netamente	144	149	188	159	420	595	8
puquina,	190	149	226	159	420	595	8
que	228	149	243	159	420	595	8
significaría	245	149	289	159	420	595	8
'alcamari	291	149	327	159	420	595	8
de	329	149	339	159	420	595	8
oro',	341	149	359	159	420	595	8
de	361	149	371	159	420	595	8
quri	48	165	65	175	420	595	8
'oro'	69	165	86	175	420	595	8
y	91	165	96	175	420	595	8
qinqi	100	165	121	175	420	595	8
'alcamari'	126	165	163	175	420	595	8
(Cerrón-Palomino	168	165	239	175	420	595	8
2013:	244	165	266	175	420	595	8
109,	271	165	289	175	420	595	8
110).	294	165	314	175	420	595	8
En	319	165	329	175	420	595	8
Gonçález	334	165	371	175	420	595	8
Holguín	48	182	80	192	420	595	8
este	84	182	101	192	420	595	8
lexema	105	182	134	192	420	595	8
aparece	137	182	169	192	420	595	8
como	173	182	196	192	420	595	8
“Ccoriqquenque”.	200	182	272	192	420	595	8
Hoy	276	182	292	192	420	595	8
en	296	182	306	192	420	595	8
el	310	182	317	192	420	595	8
Cusco	321	182	345	192	420	595	8
dicen	349	182	371	192	420	595	8
alcamari,	48	198	85	208	420	595	8
palabra	88	198	118	208	420	595	8
aimara	121	198	148	208	420	595	8
que	151	198	166	208	420	595	8
el	169	198	177	208	420	595	8
DLE	179	198	195	208	420	595	8
registra	198	198	229	208	420	595	8
erróneamente	232	198	290	208	420	595	8
como	293	198	316	208	420	595	8
alcamar	318	198	352	208	420	595	8
(por	354	198	371	208	420	595	8
alcamari).	48	215	90	225	420	595	8
En	95	215	106	225	420	595	8
jacaru	111	215	136	225	420	595	8
se	142	215	151	225	420	595	8
conserva	156	215	193	225	420	595	8
la	198	215	205	225	420	595	8
forma	211	215	235	225	420	595	8
quriqinqi,	241	215	281	225	420	595	8
que	287	215	302	225	420	595	8
en	308	215	318	225	420	595	8
Ecuador	323	215	357	225	420	595	8
es	362	215	371	225	420	595	8
curiquingue	48	231	97	241	420	595	8
3	99	230	101	235	420	595	8
(en	103	231	115	241	420	595	8
quechua	117	231	151	241	420	595	8
chanca	153	231	181	241	420	595	8
es	183	231	191	241	420	595	8
aqchi;	193	231	217	241	420	595	8
y	219	231	223	241	420	595	8
en	225	231	235	241	420	595	8
quechua	236	231	271	241	420	595	8
huanca,	272	231	304	241	420	595	8
aqrush).	306	231	338	241	420	595	8
coronta.	48	248	83	258	420	595	8
(Del	85	248	101	258	420	595	8
quechua	103	248	137	258	420	595	8
'korónta	139	248	172	258	420	595	8
o	174	248	179	258	420	595	8
qurunta).	181	248	218	258	420	595	8
Comentario.	48	264	100	274	420	595	8
Transcripción	102	264	157	274	420	595	8
fonológica	159	264	202	274	420	595	8
errónea;	203	264	238	274	420	595	8
debe	240	264	260	274	420	595	8
ser	262	264	274	274	420	595	8
qurunta	276	264	308	274	420	595	8
(o	310	264	318	274	420	595	8
q'urunta),	320	264	359	274	420	595	8
no	361	264	371	274	420	595	8
'korónta.	48	281	84	291	420	595	8
coto	48	297	67	307	420	595	8
5	67	296	69	301	420	595	8
.	69	297	72	307	420	595	8
(Del	73	297	90	307	420	595	8
quechua	91	297	126	307	420	595	8
koto	127	297	146	307	420	595	8
'papera').	148	297	184	307	420	595	8
[…].	186	297	204	307	420	595	8
Comentario.	48	314	100	324	420	595	8
Étimo	106	314	130	324	420	595	8
insuficiente,	136	314	186	324	420	595	8
no	192	314	202	324	420	595	8
solo	208	314	225	324	420	595	8
es	230	314	239	324	420	595	8
quechua;	245	314	282	324	420	595	8
también,	287	314	324	324	420	595	8
aimara	329	314	357	324	420	595	8
(v.	362	314	371	324	420	595	8
callampa).	48	330	89	340	420	595	8
Transcripción	91	330	146	340	420	595	8
fonológica	147	330	190	340	420	595	8
errónea;	192	330	226	340	420	595	8
debe	228	330	248	340	420	595	8
ser	249	330	262	340	420	595	8
q'utu.	263	330	286	340	420	595	8
cuy.	48	347	64	357	420	595	8
([…]	66	347	84	357	420	595	8
De	85	347	96	357	420	595	8
or.	98	347	108	357	420	595	8
quechua).	110	347	150	357	420	595	8
Comentario.	48	363	100	373	420	595	8
Transcripción	102	363	156	373	420	595	8
fonológica	158	363	201	373	420	595	8
faltante,	203	363	236	373	420	595	8
que	238	363	253	373	420	595	8
es	255	363	264	373	420	595	8
quwi.	265	363	288	373	420	595	8
cuzma.	48	380	78	390	420	595	8
(De	80	380	93	390	420	595	8
or.	95	380	105	390	420	595	8
quechua.).	107	380	149	390	420	595	8
[…].	151	380	169	390	420	595	8
Comentario.	48	396	100	406	420	595	8
Transcripción	102	396	158	406	420	595	8
fonológica	159	396	204	406	420	595	8
faltante;	205	396	240	406	420	595	8
debe	242	396	262	406	420	595	8
ser	264	396	276	406	420	595	8
kusma.	277	396	305	406	420	595	8
guaca.	48	413	75	423	420	595	8
([…].	77	413	97	423	420	595	8
Del	99	413	112	423	420	595	8
quechua	114	413	149	423	420	595	8
waca	150	413	171	423	420	595	8
'dios	172	413	191	423	420	595	8
de	192	413	203	423	420	595	8
la	204	413	211	423	420	595	8
casa').	213	413	237	423	420	595	8
[…].	238	413	256	423	420	595	8
Comentario.	48	430	102	440	420	595	8
Étimo	108	430	133	440	420	595	8
insuficiente,	139	430	192	440	420	595	8
no	197	430	208	440	420	595	8
solo	214	430	232	440	420	595	8
es	237	430	246	440	420	595	8
quechua;	252	430	291	440	420	595	8
también,	296	430	334	440	420	595	8
aimara.	340	430	371	440	420	595	8
Transcripción	48	446	103	456	420	595	8
fonológica	105	446	149	456	420	595	8
errónea;	151	446	185	456	420	595	8
debe	188	446	208	456	420	595	8
ser	210	446	223	456	420	595	8
wak'a.	225	446	250	456	420	595	8
La	253	446	262	456	420	595	8
glosa	264	446	286	456	420	595	8
es	288	446	297	456	420	595	8
errónea;	300	446	334	456	420	595	8
debe	336	446	356	456	420	595	8
ser	359	446	371	456	420	595	8
'lugar	48	462	70	472	420	595	8
sagrado',	72	462	108	472	420	595	8
'entidad	110	462	143	472	420	595	8
sobrenatural';	144	462	200	472	420	595	8
no	201	462	212	472	420	595	8
'dios	213	462	232	472	420	595	8
de	234	462	244	472	420	595	8
la	245	462	252	472	420	595	8
casa'.	254	462	275	472	420	595	8
guano	48	479	74	489	420	595	8
1	74	478	77	483	420	595	8
.	77	479	79	489	420	595	8
(Del	81	479	97	489	420	595	8
quechua	99	479	133	489	420	595	8
wánu	135	479	157	489	420	595	8
'abono').	158	479	192	489	420	595	8
[…].	194	479	212	489	420	595	8
2	48	505	50	509	420	595	8
Cap.	51	506	66	514	420	595	8
22,	67	506	77	514	420	595	8
§20	78	506	90	514	420	595	8
(Taylor	91	506	113	514	420	595	8
1999:	114	506	133	514	420	595	8
286).	134	506	150	514	420	595	8
El	51	516	57	524	420	595	8
DLE,	58	516	72	524	420	595	8
con	74	516	85	524	420	595	8
información	86	516	126	524	420	595	8
de	127	516	135	524	420	595	8
Ecuador,	136	516	164	524	420	595	8
registra:	165	516	191	524	420	595	8
curiquingue.	48	526	89	534	420	595	8
(Del	90	526	103	534	420	595	8
quichua	104	526	130	534	420	595	8
curiquinqui).	131	526	172	534	420	595	8
m.	174	526	182	534	420	595	8
Ec.	183	526	192	534	420	595	8
Ave	193	526	205	534	420	595	8
que	206	526	219	534	420	595	8
se	220	526	227	534	420	595	8
asemeja	228	526	255	534	420	595	8
al	256	526	262	534	420	595	8
buitre	263	526	283	534	420	595	8
por	284	526	295	534	420	595	8
su	296	526	303	534	420	595	8
rostro	304	526	324	534	420	595	8
desnudo	325	526	353	534	420	595	8
y	354	526	358	534	420	595	8
que	359	526	371	534	420	595	8
era	48	536	59	544	420	595	8
el	60	536	66	544	420	595	8
ave	67	536	78	544	420	595	8
sagrada	79	536	104	544	420	595	8
de	105	536	113	544	420	595	8
los	114	536	124	544	420	595	8
incas.	125	536	143	544	420	595	8
3	48	515	50	519	420	595	8
Letras	48	565	68	573	420	595	8
87(126),	70	565	96	573	420	595	8
2016	98	565	115	573	420	595	8
111	350	560	364	569	420	595	8
Observaciones	49	24	93	32	420	595	9
de	95	24	102	32	420	595	9
palabras	104	24	129	32	420	595	9
aimaras,	131	24	156	32	420	595	9
quechuas	158	24	187	32	420	595	9
y	189	24	192	32	420	595	9
puquinas	194	24	221	32	420	595	9
en	223	24	230	32	420	595	9
el	232	24	238	32	420	595	9
Diccionario	240	24	274	32	420	595	9
de	276	24	283	32	420	595	9
la	285	24	290	32	420	595	9
lengua	292	24	312	32	420	595	9
española	314	24	341	32	420	595	9
de	343	24	350	32	420	595	9
la	352	24	357	32	420	595	9
REA	359	24	371	32	420	595	9
Comentario.	48	52	100	62	420	595	9
Sobre	102	52	125	62	420	595	9
la	127	52	134	62	420	595	9
tilde	135	52	154	62	420	595	9
en	155	52	165	62	420	595	9
wánu,	167	52	192	62	420	595	9
v.	193	52	199	62	420	595	9
el	201	52	208	62	420	595	9
comentario	210	52	256	62	420	595	9
en	258	52	268	62	420	595	9
amacayo.	270	52	308	62	420	595	9
guarapo.	48	69	85	79	420	595	9
(Voz	87	69	104	79	420	595	9
quechua.).	106	69	148	79	420	595	9
[…].	150	69	168	79	420	595	9
Comentario.	48	85	100	95	420	595	9
Transcripción	102	85	156	95	420	595	9
fonológica	158	85	201	95	420	595	9
faltante;	203	85	236	95	420	595	9
que	238	85	253	95	420	595	9
es	255	85	263	95	420	595	9
warapu.	265	85	298	95	420	595	9
güincha.	48	102	84	112	420	595	9
(Voz	85	102	103	112	420	595	9
quechua).	105	102	144	112	420	595	9
f.	146	102	151	112	420	595	9
Bol.	152	102	168	112	420	595	9
cinta	170	102	190	112	420	595	9
métrica.	192	102	227	112	420	595	9
Comentario.	48	118	100	128	420	595	9
Transcripción	102	118	157	128	420	595	9
fonológica	158	118	202	128	420	595	9
faltante;	203	118	237	128	420	595	9
debe	239	118	259	128	420	595	9
ser	261	118	273	128	420	595	9
“(Del	275	118	295	128	420	595	9
quechua	297	118	332	128	420	595	9
wincha)”.	333	118	371	128	420	595	9
Omisión	48	135	82	145	420	595	9
de	84	135	94	145	420	595	9
referencia	96	135	136	145	420	595	9
al	138	135	145	145	420	595	9
Perú,	146	135	167	145	420	595	9
donde	169	135	195	145	420	595	9
se	196	135	205	145	420	595	9
escribe	207	135	236	145	420	595	9
huincha	237	135	270	145	420	595	9
o	271	135	277	145	420	595	9
wincha.	278	135	310	145	420	595	9
huaco.	48	151	76	161	420	595	9
(Tb.	78	151	94	161	420	595	9
guaco,	96	151	123	161	420	595	9
Ec.	129	151	141	161	420	595	9
y	143	151	147	161	420	595	9
Perú.	149	151	170	161	420	595	9
Del	172	151	186	161	420	595	9
quechua	188	151	222	161	420	595	9
waca	224	151	245	161	420	595	9
'dios	247	151	266	161	420	595	9
de	268	151	278	161	420	595	9
la	280	151	287	161	420	595	9
casa').	289	151	313	161	420	595	9
m.	315	151	325	161	420	595	9
Chile,	328	151	351	161	420	595	9
Ec.	353	151	365	161	420	595	9
y	367	151	371	161	420	595	9
Perú.	48	168	69	178	420	595	9
Objeto	73	168	101	178	420	595	9
de	105	168	115	178	420	595	9
cerámica	120	168	156	178	420	595	9
u	160	168	166	178	420	595	9
otra	170	168	187	178	420	595	9
materia	191	168	222	178	420	595	9
que	226	168	241	178	420	595	9
se	246	168	254	178	420	595	9
encuentra	259	168	300	178	420	595	9
en	304	168	314	178	420	595	9
las	318	168	329	178	420	595	9
guacas	333	168	362	178	420	595	9
(ǁ	366	168	371	178	420	595	9
sepulcros	48	184	87	194	420	595	9
de	88	184	99	194	420	595	9
los	100	184	112	194	420	595	9
antiguos	114	184	149	194	420	595	9
indios).	150	184	181	194	420	595	9
Comentario.	48	201	100	211	420	595	9
Ubicación	104	201	144	211	420	595	9
errónea	147	201	179	211	420	595	9
de	183	201	193	211	420	595	9
variante	197	201	230	211	420	595	9
de	233	201	243	211	420	595	9
lema	247	201	267	211	420	595	9
(guaco)	270	201	300	211	420	595	9
y	304	201	308	211	420	595	9
glosa	312	201	333	211	420	595	9
errónea.	337	201	371	211	420	595	9
Debe	48	217	70	227	420	595	9
ser	71	217	83	227	420	595	9
“huaco	48	234	77	244	420	595	9
o	79	234	84	244	420	595	9
guaco.	86	234	114	244	420	595	9
(Del	115	234	132	244	420	595	9
quechua	133	234	168	244	420	595	9
waku	170	234	191	244	420	595	9
'recipiente	193	234	236	244	420	595	9
de	237	234	248	244	420	595	9
cerámica').	249	234	292	244	420	595	9
m.	294	234	304	244	420	595	9
Chile,	306	234	329	244	420	595	9
Ec.	331	234	343	244	420	595	9
y	345	234	349	244	420	595	9
Perú.	351	234	371	244	420	595	9
Recipiente	48	250	91	260	420	595	9
de	94	250	104	260	420	595	9
cerámica	107	250	143	260	420	595	9
u	146	250	151	260	420	595	9
otro	154	250	172	260	420	595	9
objeto	175	250	201	260	420	595	9
de	204	250	214	260	420	595	9
este	217	250	234	260	420	595	9
material	237	250	271	260	420	595	9
que	274	250	289	260	420	595	9
se	292	250	301	260	420	595	9
encuentra	304	250	345	260	420	595	9
en	347	250	357	260	420	595	9
las	360	250	371	260	420	595	9
guacas	48	267	76	277	420	595	9
(ǁ	78	267	83	277	420	595	9
sepulcros	85	267	124	277	420	595	9
de	125	267	135	277	420	595	9
los	137	267	149	277	420	595	9
antiguos	150	267	186	277	420	595	9
indios).”	187	267	221	277	420	595	9
huairuro.	48	283	86	293	420	595	9
(Del	87	283	104	293	420	595	9
quechua	105	283	140	293	420	595	9
wayrúru).	141	283	180	293	420	595	9
[…].	181	283	199	293	420	595	9
Comentario.	48	300	100	310	420	595	9
Sobre	102	300	125	310	420	595	9
la	127	300	134	310	420	595	9
tilde	135	300	154	310	420	595	9
en	155	300	165	310	420	595	9
wayrúru,	167	300	203	310	420	595	9
v.	205	300	211	310	420	595	9
el	212	300	219	310	420	595	9
comentario	221	300	268	310	420	595	9
en	269	300	279	310	420	595	9
amacayo.	281	300	319	310	420	595	9
huincha.	48	316	84	326	420	595	9
(Voz	86	316	103	326	420	595	9
quechua).	105	316	145	326	420	595	9
f.	146	316	151	326	420	595	9
Chile	153	316	173	326	420	595	9
y	175	316	179	326	420	595	9
Perú.	181	316	202	326	420	595	9
Cinta	203	316	224	326	420	595	9
de	226	316	236	326	420	595	9
lana	238	316	254	326	420	595	9
o	256	316	261	326	420	595	9
de	263	316	273	326	420	595	9
algodón.	275	316	310	326	420	595	9
Comentario.	48	333	101	343	420	595	9
Transcripción	107	333	164	343	420	595	9
fonológica	170	333	214	343	420	595	9
faltante:	220	333	255	343	420	595	9
wincha.	260	333	292	343	420	595	9
Proponemos	298	333	351	343	420	595	9
una	356	333	371	343	420	595	9
segunda	48	349	82	359	420	595	9
acepción:	84	349	123	359	420	595	9
“║	124	349	135	359	420	595	9
2.	137	349	145	359	420	595	9
Perú.	146	349	167	359	420	595	9
Cinta	168	349	190	359	420	595	9
métrica.”	191	349	229	359	420	595	9
humita.	48	366	81	376	420	595	9
(Del	84	366	101	376	420	595	9
quechua	104	366	139	376	420	595	9
humint'a).	142	366	183	376	420	595	9
f.	186	366	192	376	420	595	9
1.	195	366	203	376	420	595	9
Arg.,	206	366	225	376	420	595	9
Bol.,	229	366	247	376	420	595	9
Chile,	251	366	274	376	420	595	9
Ec.,	278	366	292	376	420	595	9
Perú	296	366	314	376	420	595	9
y	317	366	322	376	420	595	9
Ur.	325	366	336	376	420	595	9
Comida	340	366	371	376	420	595	9
criolla	48	382	73	392	420	595	9
hecha	75	382	100	392	420	595	9
con	102	382	116	392	420	595	9
pasta	118	382	140	392	420	595	9
de	142	382	152	392	420	595	9
maíz	155	382	174	392	420	595	9
o	176	382	182	392	420	595	9
granos	184	382	211	392	420	595	9
de	213	382	223	392	420	595	9
choclo	226	382	253	392	420	595	9
triturados,	255	382	298	392	420	595	9
a	300	382	305	392	420	595	9
la	307	382	314	392	420	595	9
que	316	382	331	392	420	595	9
se	333	382	342	392	420	595	9
agrega	344	382	371	392	420	595	9
una	48	399	63	409	420	595	9
fritura	65	399	90	409	420	595	9
preparada	92	399	133	409	420	595	9
generalmente	135	399	191	409	420	595	9
con	193	399	208	409	420	595	9
cebolla,	209	399	241	409	420	595	9
tomate	243	399	272	409	420	595	9
y	274	399	278	409	420	595	9
ají	280	399	289	409	420	595	9
colorado	291	399	327	409	420	595	9
molido.	329	399	360	409	420	595	9
Se	362	399	371	409	420	595	9
sirve	48	415	68	425	420	595	9
en	69	415	79	425	420	595	9
pequeños	81	415	121	425	420	595	9
envoltorios	122	415	169	425	420	595	9
de	170	415	181	425	420	595	9
chala,	182	415	206	425	420	595	9
en	207	415	217	425	420	595	9
empanadas	219	415	265	425	420	595	9
o	266	415	272	425	420	595	9
a	273	415	278	425	420	595	9
modo	279	415	303	425	420	595	9
de	305	415	315	425	420	595	9
pastel.	317	415	344	425	420	595	9
[…]	345	415	361	425	420	595	9
Comentario.	48	432	101	442	420	595	9
Significado	107	432	153	442	420	595	9
inexacto	159	432	195	442	420	595	9
y	200	432	204	442	420	595	9
definición	210	432	252	442	420	595	9
enciclopédica.	258	432	318	442	420	595	9
Además,	323	432	359	442	420	595	9
la	364	432	371	442	420	595	9
envoltura	48	448	87	458	420	595	9
con	89	448	104	458	420	595	9
chala	105	448	126	458	420	595	9
no	128	448	139	458	420	595	9
es	141	448	149	458	420	595	9
lo	151	448	159	458	420	595	9
más	161	448	177	458	420	595	9
general	179	448	209	458	420	595	9
sino	211	448	228	458	420	595	9
con	230	448	245	458	420	595	9
panca	247	448	271	458	420	595	9
(Hildebrandt	272	448	324	458	420	595	9
2013:	326	448	348	458	420	595	9
A39).	350	448	371	458	420	595	9
Así,	48	465	63	475	420	595	9
la	65	465	72	475	420	595	9
definición	74	465	114	475	420	595	9
para	116	465	134	475	420	595	9
el	136	465	143	475	420	595	9
Perú	145	465	163	475	420	595	9
sería:	165	465	187	475	420	595	9
“pasta	189	465	215	475	420	595	9
de	217	465	227	475	420	595	9
maíz	229	465	248	475	420	595	9
o	250	465	256	475	420	595	9
granos	257	465	285	475	420	595	9
de	287	465	297	475	420	595	9
choclo	299	465	326	475	420	595	9
triturados,	328	465	371	475	420	595	9
a	48	481	53	491	420	595	9
la	54	481	61	491	420	595	9
que	63	481	78	491	420	595	9
se	80	481	88	491	420	595	9
agrega	90	481	117	491	420	595	9
sal	119	481	130	491	420	595	9
o	131	481	137	491	420	595	9
azúcar	138	481	165	491	420	595	9
y	167	481	171	491	420	595	9
otros	173	481	194	491	420	595	9
ingredientes	196	481	247	491	420	595	9
y	248	481	253	491	420	595	9
que	254	481	269	491	420	595	9
se	271	481	280	491	420	595	9
envuelve	281	481	317	491	420	595	9
con	319	481	334	491	420	595	9
panca”.	335	481	366	491	420	595	9
icho.	48	498	69	508	420	595	9
(Del	71	498	87	508	420	595	9
quechua	89	498	124	508	420	595	9
ichu	126	498	143	508	420	595	9
'paja',	145	498	168	508	420	595	9
planta	170	498	195	508	420	595	9
gramínea)	197	498	238	508	420	595	9
m.	240	498	251	508	420	595	9
Planta	253	498	278	508	420	595	9
gramínea	280	498	318	508	420	595	9
que	320	498	335	508	420	595	9
crece	338	498	359	508	420	595	9
en	361	498	371	508	420	595	9
la	48	514	55	524	420	595	9
puna.	57	514	80	524	420	595	9
ichu.	48	531	68	541	420	595	9
(Voz	70	531	88	541	420	595	9
quechua).	89	531	129	541	420	595	9
m.	130	531	141	541	420	595	9
Chile	142	531	163	541	420	595	9
y	165	531	169	541	420	595	9
Perú.	171	531	191	541	420	595	9
icho.	193	531	213	541	420	595	9
Letras	48	565	68	573	420	595	9
87(126),	70	565	96	573	420	595	9
2016	98	565	115	573	420	595	9
112	349	560	363	569	420	595	9
Ana	48	24	61	32	420	595	10
Baldoceda	63	24	96	32	420	595	10
Espinoza	98	24	128	32	420	595	10
Comentario.	48	52	100	62	420	595	10
Étimo	106	52	130	62	420	595	10
insuficiente.	135	52	186	62	420	595	10
No	191	52	203	62	420	595	10
solo	208	52	225	62	420	595	10
es	231	52	240	62	420	595	10
quechua;	245	52	282	62	420	595	10
también,	288	52	324	62	420	595	10
aimara	329	52	357	62	420	595	10
(v.	363	52	371	62	420	595	10
callampa).	48	69	91	79	420	595	10
Transcripción	95	69	149	79	420	595	10
fonológica	153	69	196	79	420	595	10
errónea;	199	69	233	79	420	595	10
debe	237	69	257	79	420	595	10
ser	260	69	273	79	420	595	10
ichhu	276	69	299	79	420	595	10
no	302	69	313	79	420	595	10
ichu.	316	69	336	79	420	595	10
Además	339	69	371	79	420	595	10
todo	48	85	68	95	420	595	10
el	71	85	78	95	420	595	10
artículo	81	85	112	95	420	595	10
léxico	115	85	139	95	420	595	10
debe	142	85	163	95	420	595	10
ir	166	85	172	95	420	595	10
en	175	85	185	95	420	595	10
ichu	188	85	205	95	420	595	10
(entrada	208	85	242	95	420	595	10
principal)	245	85	284	95	420	595	10
y	287	85	291	95	420	595	10
no	294	85	305	95	420	595	10
en	308	85	318	95	420	595	10
icho	321	85	339	95	420	595	10
(que	342	85	360	95	420	595	10
es	363	85	371	95	420	595	10
variante);	48	102	86	112	420	595	10
evitar	89	102	112	112	420	595	10
étimo	114	102	138	112	420	595	10
redundante	140	102	188	112	420	595	10
al	190	102	197	112	420	595	10
hacer	199	102	222	112	420	595	10
la	224	102	231	112	420	595	10
remisión.	233	102	272	112	420	595	10
Debe	274	102	295	112	420	595	10
ser	298	102	310	112	420	595	10
así:	312	102	326	112	420	595	10
“ichu.	328	102	353	112	420	595	10
(Del	355	102	371	112	420	595	10
quechua	48	118	83	128	420	595	10
y	85	118	89	128	420	595	10
aim.	91	118	109	128	420	595	10
ichhu	111	118	133	128	420	595	10
'paja',	135	118	158	128	420	595	10
planta	159	118	185	128	420	595	10
gramínea).	187	118	230	128	420	595	10
m.	232	118	243	128	420	595	10
Planta	244	118	269	128	420	595	10
gramínea	271	118	310	128	420	595	10
que	311	118	327	128	420	595	10
crece	329	118	350	128	420	595	10
en	352	118	362	128	420	595	10
la	364	118	371	128	420	595	10
puna”;	48	135	75	145	420	595	10
y	76	135	81	145	420	595	10
la	82	135	89	145	420	595	10
remisión	91	135	127	145	420	595	10
sería:	128	135	150	145	420	595	10
“icho.	152	135	176	145	420	595	10
V.	177	135	184	145	420	595	10
ichu.”	186	135	210	145	420	595	10
imilla.	48	151	75	161	420	595	10
(De	76	151	90	161	420	595	10
or.	92	151	102	161	420	595	10
aim.).	104	151	126	161	420	595	10
f.	128	151	133	161	420	595	10
Bol.	134	151	150	161	420	595	10
Niña	152	151	170	161	420	595	10
o	172	151	177	161	420	595	10
joven	179	151	201	161	420	595	10
nativa.	203	151	230	161	420	595	10
Comentario.	48	168	100	178	420	595	10
Transcripción	105	168	160	178	420	595	10
fonológica	164	168	208	178	420	595	10
faltante;	212	168	246	178	420	595	10
debe	251	168	271	178	420	595	10
ser	276	168	288	178	420	595	10
imilla.	293	168	318	178	420	595	10
Falta	323	168	342	178	420	595	10
marca	347	168	371	178	420	595	10
diatópica	48	184	86	194	420	595	10
Perú,	90	184	111	194	420	595	10
porque	115	184	144	194	420	595	10
se	148	184	157	194	420	595	10
da	161	184	171	194	420	595	10
en	175	184	185	194	420	595	10
el	189	184	196	194	420	595	10
altiplano	200	184	236	194	420	595	10
y	240	184	244	194	420	595	10
se	248	184	257	194	420	595	10
representa	261	184	304	194	420	595	10
en	308	184	318	194	420	595	10
la	322	184	329	194	420	595	10
literatura	333	184	371	194	420	595	10
peruana.	48	201	84	211	420	595	10
inca.	48	217	68	227	420	595	10
adj.	71	217	86	227	420	595	10
ǁ	89	218	92	227	420	595	10
1.	95	217	103	227	420	595	10
Dicho	106	217	130	227	420	595	10
de	133	217	143	227	420	595	10
una	146	217	161	227	420	595	10
persona:	164	217	199	227	420	595	10
Del	202	217	216	227	420	595	10
pueblo	219	217	247	227	420	595	10
aborigen	251	217	287	227	420	595	10
americano	290	217	333	227	420	595	10
que,	336	217	354	227	420	595	10
a	357	217	361	227	420	595	10
la	364	217	371	227	420	595	10
llegada	48	234	77	244	420	595	10
de	80	234	90	244	420	595	10
los	92	234	104	244	420	595	10
españoles,	106	234	149	244	420	595	10
habitaba	152	234	187	244	420	595	10
en	189	234	199	244	420	595	10
la	202	234	209	244	420	595	10
parte	211	234	233	244	420	595	10
oeste	235	234	257	244	420	595	10
de	260	234	270	244	420	595	10
América	272	234	305	244	420	595	10
del	308	234	320	244	420	595	10
Sur	322	234	336	244	420	595	10
[…].	338	234	356	244	420	595	10
ǁ	359	235	361	244	420	595	10
2.	364	234	371	244	420	595	10
Perteneciente	48	250	104	260	420	595	10
o	108	250	113	260	420	595	10
relativo	116	250	147	260	420	595	10
a	151	250	155	260	420	595	10
los	158	250	170	260	420	595	10
incas.	174	250	197	260	420	595	10
ǁ	201	251	203	260	420	595	10
3.	207	250	214	260	420	595	10
Dicho	218	250	242	260	420	595	10
de	245	250	255	260	420	595	10
una	258	250	273	260	420	595	10
persona:	277	250	312	260	420	595	10
Habitante	315	250	355	260	420	595	10
del	359	250	371	260	420	595	10
Cuzco	48	267	73	277	420	595	10
y	75	267	79	277	420	595	10
sus	81	267	94	277	420	595	10
alrededores,	96	267	146	277	420	595	10
U.	48	283	57	293	420	595	10
t.	58	283	64	293	420	595	10
c.	66	283	73	293	420	595	10
s.	74	283	81	293	420	595	10
[…].	82	283	100	293	420	595	10
Comentario.	48	300	100	310	420	595	10
Étimo	103	300	127	310	420	595	10
faltante.	129	300	163	310	420	595	10
Debe	166	300	187	310	420	595	10
ser	190	300	202	310	420	595	10
“(Del	205	300	225	310	420	595	10
puquina	228	300	261	310	420	595	10
inqa)”	264	300	288	310	420	595	10
(identificación	291	300	349	310	420	595	10
de	352	300	362	310	420	595	10
la	364	300	371	310	420	595	10
palabra	48	316	78	326	420	595	10
en	80	316	90	326	420	595	10
Cerrón-Palomino	92	316	160	326	420	595	10
2013:	162	316	185	326	420	595	10
38).	186	316	202	326	420	595	10
inga.	48	333	68	343	420	595	10
(Del	70	333	87	343	420	595	10
quechua	89	333	123	343	420	595	10
inca).	125	333	147	343	420	595	10
m.	149	333	159	343	420	595	10
1.	161	333	169	343	420	595	10
Árbol	171	333	193	343	420	595	10
de	195	333	206	343	420	595	10
la	208	333	215	343	420	595	10
familia	217	333	244	343	420	595	10
de	246	333	256	343	420	595	10
las	258	333	269	343	420	595	10
mimosáceas,	271	333	324	343	420	595	10
que	326	333	341	343	420	595	10
vive	343	333	359	343	420	595	10
en	361	333	371	343	420	595	10
las	48	349	59	359	420	595	10
regiones	62	349	97	359	420	595	10
tropicales	100	349	140	359	420	595	10
de	143	349	153	359	420	595	10
América,	155	349	191	359	420	595	10
es	194	349	203	359	420	595	10
parecido	206	349	241	359	420	595	10
al	244	349	251	359	420	595	10
timbó	254	349	278	359	420	595	10
[…].	281	349	299	359	420	595	10
ǁ	301	350	304	359	420	595	10
2.	307	349	315	359	420	595	10
desus.	317	349	343	359	420	595	10
inca	346	349	363	359	420	595	10
(ǁ	366	349	371	359	420	595	10
soberano	48	366	86	376	420	595	10
del	88	366	100	376	420	595	10
Imperio	102	366	134	376	420	595	10
incaico).	136	366	170	376	420	595	10
ǁ	171	367	174	376	420	595	10
3.	176	366	183	376	420	595	10
desus.	185	366	211	376	420	595	10
inca	212	366	229	376	420	595	10
(ǁ	230	366	236	376	420	595	10
moneda	237	366	270	376	420	595	10
del	272	366	285	376	420	595	10
Perú).	286	366	309	376	420	595	10
Comentario.	48	382	100	392	420	595	10
A	102	382	108	392	420	595	10
inga	110	382	128	392	420	595	10
no	131	382	141	392	420	595	10
corresponde	143	382	195	392	420	595	10
étimo	197	382	221	392	420	595	10
quechua:	223	382	260	392	420	595	10
como	263	382	285	392	420	595	10
hemos	288	382	315	392	420	595	10
visto	317	382	337	392	420	595	10
en	339	382	349	392	420	595	10
inca,	351	382	371	392	420	595	10
es	48	399	57	409	420	595	10
puquina.	61	399	97	409	420	595	10
La	102	399	111	409	420	595	10
acepción	115	399	152	409	420	595	10
1.	156	399	164	409	420	595	10
nada	168	399	188	409	420	595	10
tiene	192	399	213	409	420	595	10
que	217	399	232	409	420	595	10
hacer	237	399	259	409	420	595	10
con	263	399	278	409	420	595	10
los	283	399	294	409	420	595	10
incas;	299	399	322	409	420	595	10
pero	326	399	345	409	420	595	10
sí	349	399	356	409	420	595	10
las	360	399	371	409	420	595	10
acepciones	48	416	93	426	420	595	10
║2.	96	416	111	425	420	595	10
y	113	416	118	426	420	595	10
║3.	120	416	135	425	420	595	10
En	137	416	148	426	420	595	10
consecuencia,	150	416	207	426	420	595	10
debe	210	416	230	426	420	595	10
haber	233	416	256	426	420	595	10
desdoblamiento	259	416	325	426	420	595	10
de	328	416	338	426	420	595	10
artículo	340	416	372	426	420	595	10
léxico:	48	432	75	442	420	595	10
“inga	48	449	70	459	420	595	10
1	70	447	73	452	420	595	10
.	73	449	75	459	420	595	10
m.	80	449	90	459	420	595	10
Árbol	95	449	117	459	420	595	10
de	121	449	131	459	420	595	10
la	136	449	143	459	420	595	10
familia	147	449	175	459	420	595	10
de	179	449	189	459	420	595	10
las	194	449	205	459	420	595	10
mimosáceas,	209	449	261	459	420	595	10
que	266	449	281	459	420	595	10
vive	286	449	302	459	420	595	10
en	306	449	316	459	420	595	10
las	321	449	332	459	420	595	10
regiones	336	449	371	459	420	595	10
tropicales	48	465	88	475	420	595	10
de	90	465	100	475	420	595	10
América	101	465	135	475	420	595	10
[...].”	136	465	156	475	420	595	10
“inga	48	482	70	492	420	595	10
2	70	480	73	485	420	595	10
.	73	482	75	492	420	595	10
(De	79	482	93	492	420	595	10
inca)	95	482	114	492	420	595	10
m.	116	482	126	492	420	595	10
1.	128	482	135	492	420	595	10
desus.	137	482	163	492	420	595	10
inca	164	482	182	492	420	595	10
(ǁ	183	482	189	492	420	595	10
soberano	190	482	228	492	420	595	10
del	230	482	243	492	420	595	10
Imperio	244	482	276	492	420	595	10
incaico).	278	482	312	492	420	595	10
ǁ	314	482	316	491	420	595	10
2.	318	482	326	492	420	595	10
desus.	327	482	353	492	420	595	10
inca	355	482	371	492	420	595	10
(ǁ	48	498	54	508	420	595	10
moneda	55	498	88	508	420	595	10
del	90	498	102	508	420	595	10
Perú)”.	104	498	131	508	420	595	10
Aquí	133	498	151	508	420	595	10
inga	153	498	170	508	420	595	10
2	170	497	173	502	420	595	10
,	173	498	175	508	420	595	10
por	177	498	191	508	420	595	10
ser	193	498	205	508	420	595	10
variante	207	498	240	508	420	595	10
fonética,	241	498	277	508	420	595	10
no	278	498	289	508	420	595	10
debe	290	498	311	508	420	595	10
llevar	312	498	334	508	420	595	10
el	336	498	343	508	420	595	10
étimo.	345	498	371	508	420	595	10
Solo	48	514	66	524	420	595	10
hay	68	514	82	524	420	595	10
remisión,	83	514	122	524	420	595	10
tal	123	514	134	524	420	595	10
como	135	514	158	524	420	595	10
se	159	514	168	524	420	595	10
indica.	170	514	197	524	420	595	10
llanque.	48	531	82	541	420	595	10
(Del	83	531	100	541	420	595	10
quechuallanqui).	101	531	169	541	420	595	10
m.	170	531	181	541	420	595	10
Perú.	182	531	203	541	420	595	10
ojota.	204	531	229	541	420	595	10
Letras	48	565	68	573	420	595	10
87(126),	70	565	96	573	420	595	10
2016	98	565	115	573	420	595	10
113	349	560	364	569	420	595	10
Observaciones	49	24	93	32	420	595	11
de	95	24	102	32	420	595	11
palabras	104	24	129	32	420	595	11
aimaras,	131	24	156	32	420	595	11
quechuas	158	24	187	32	420	595	11
y	189	24	192	32	420	595	11
puquinas	194	24	221	32	420	595	11
en	223	24	230	32	420	595	11
el	232	24	238	32	420	595	11
Diccionario	240	24	274	32	420	595	11
de	276	24	283	32	420	595	11
la	285	24	290	32	420	595	11
lengua	292	24	312	32	420	595	11
española	314	24	341	32	420	595	11
de	343	24	350	32	420	595	11
la	352	24	357	32	420	595	11
REA	359	24	371	32	420	595	11
Comentario.	48	52	100	62	420	595	11
Transcripción	102	52	156	62	420	595	11
fonológica	158	52	201	62	420	595	11
errónea;	203	52	237	62	420	595	11
debe	238	52	259	62	420	595	11
ser	260	52	273	62	420	595	11
llanqi,	274	52	299	62	420	595	11
no	301	52	311	62	420	595	11
llanqui.	313	52	343	62	420	595	11
llocalla.	48	69	81	79	420	595	11
(De	83	69	96	79	420	595	11
or.	98	69	108	79	420	595	11
aim.).	110	69	133	79	420	595	11
m.	134	69	144	79	420	595	11
Bol.	146	69	162	79	420	595	11
Niño	163	69	183	79	420	595	11
o	184	69	190	79	420	595	11
muchacho	191	69	233	79	420	595	11
nativo.	235	69	262	79	420	595	11
Comentario.	48	85	100	95	420	595	11
Transcripción	105	85	160	95	420	595	11
fonológica	164	85	208	95	420	595	11
faltante;	212	85	246	95	420	595	11
debe	251	85	271	95	420	595	11
ser	276	85	288	95	420	595	11
yuqalla	293	85	322	95	420	595	11
(de	327	85	339	95	420	595	11
la	344	85	351	95	420	595	11
que	356	85	371	95	420	595	11
lluqalla	48	102	78	112	420	595	11
es	80	102	88	112	420	595	11
variante).	90	102	128	112	420	595	11
Omisión	130	102	165	112	420	595	11
de	167	102	177	112	420	595	11
referencia	179	102	219	112	420	595	11
al	221	102	228	112	420	595	11
Perú,	230	102	251	112	420	595	11
porque	253	102	282	112	420	595	11
esta	284	102	301	112	420	595	11
palabra	303	102	333	112	420	595	11
se	335	102	344	112	420	595	11
usa	346	102	359	112	420	595	11
en	361	102	371	112	420	595	11
el	48	118	55	128	420	595	11
altiplano.	57	118	95	128	420	595	11
lúcuma.	48	135	82	145	420	595	11
(Del	83	135	99	145	420	595	11
quechua	101	135	136	145	420	595	11
rucma).	137	135	168	145	420	595	11
[…].	169	135	187	145	420	595	11
Comentario.	48	151	100	161	420	595	11
Transcripción	102	151	156	161	420	595	11
fonológica	158	151	201	161	420	595	11
errónea;	203	151	237	161	420	595	11
debe	238	151	259	161	420	595	11
ser	260	151	273	161	420	595	11
rukma,	274	151	303	161	420	595	11
no	304	151	315	161	420	595	11
rucma.	316	151	344	161	420	595	11
máchica.	48	168	85	178	420	595	11
[…].║2.	87	168	120	178	420	595	11
Perú.	124	168	144	178	420	595	11
Harina	146	168	173	178	420	595	11
de	174	168	184	178	420	595	11
maíz	186	168	205	178	420	595	11
tostado	207	168	238	178	420	595	11
mezclada	240	168	278	178	420	595	11
azúcar	280	168	307	178	420	595	11
y	308	168	312	178	420	595	11
canela.	314	168	342	178	420	595	11
Comentario.	48	184	100	194	420	595	11
Significado	103	184	149	194	420	595	11
erróneo;	152	184	187	194	420	595	11
debe	190	184	211	194	420	595	11
ser	214	184	226	194	420	595	11
“Harina	230	184	261	194	420	595	11
tostada	264	184	295	194	420	595	11
que	298	184	313	194	420	595	11
puede	317	184	342	194	420	595	11
ser	345	184	358	194	420	595	11
de	361	184	371	194	420	595	11
maíz,	48	201	70	211	420	595	11
habas,	72	201	98	211	420	595	11
trigo	99	201	119	211	420	595	11
u	121	201	126	211	420	595	11
otros	128	201	149	211	420	595	11
cereales	151	201	184	211	420	595	11
que	185	201	201	211	420	595	11
se	202	201	211	211	420	595	11
come	212	201	235	211	420	595	11
sola	236	201	253	211	420	595	11
o	254	201	260	211	420	595	11
con	261	201	276	211	420	595	11
azúcar.”	277	201	310	211	420	595	11
maquisapa.	48	217	96	227	420	595	11
(Del	99	217	115	227	420	595	11
quichua	117	217	150	227	420	595	11
maqui	152	217	177	227	420	595	11
'mano'	180	217	206	227	420	595	11
y	208	217	213	227	420	595	11
sapa,	215	217	236	227	420	595	11
suf.	239	217	253	227	420	595	11
que	255	217	271	227	420	595	11
indica	273	217	297	227	420	595	11
magnitud).	300	217	344	227	420	595	11
m.	347	217	357	227	420	595	11
Ec.	359	217	371	227	420	595	11
Mono	48	234	72	244	420	595	11
de	74	234	84	244	420	595	11
brazos	87	234	114	244	420	595	11
muy	116	234	134	244	420	595	11
largos	136	234	161	244	420	595	11
de	163	234	173	244	420	595	11
la	175	234	182	244	420	595	11
región	184	234	211	244	420	595	11
amazónica,	213	234	259	244	420	595	11
que	261	234	277	244	420	595	11
carece	279	234	305	244	420	595	11
de	307	234	317	244	420	595	11
pulgar	320	234	346	244	420	595	11
y	348	234	352	244	420	595	11
está	355	234	371	244	420	595	11
dotado	48	250	77	260	420	595	11
para	79	250	97	260	420	595	11
la	99	250	106	260	420	595	11
vida	107	250	124	260	420	595	11
arborícola.	125	250	169	260	420	595	11
Comentario.	48	267	100	277	420	595	11
Falta	102	267	121	277	420	595	11
marca	122	267	147	277	420	595	11
diatópica	149	267	186	277	420	595	11
Perú.	188	267	209	277	420	595	11
mitimae.	48	283	86	293	420	595	11
(Del	87	283	104	293	420	595	11
quechua	105	283	140	293	420	595	11
mítmaq	141	283	173	293	420	595	11
'colono,	174	283	206	293	420	595	11
advenedizo').	208	283	261	293	420	595	11
Comentario.	48	300	100	310	420	595	11
Sobre	102	300	125	310	420	595	11
la	127	300	134	310	420	595	11
tilde	135	300	154	310	420	595	11
en	155	300	165	310	420	595	11
mítmaq,	167	300	201	310	420	595	11
v.	202	300	208	310	420	595	11
el	210	300	217	310	420	595	11
comentario	219	300	266	310	420	595	11
en	267	300	277	310	420	595	11
amacayo.	279	300	318	310	420	595	11
ñato,	48	316	70	326	420	595	11
ta.	72	316	83	326	420	595	11
(Del	85	316	101	326	420	595	11
quechua	104	316	138	326	420	595	11
ñatu).	140	316	164	326	420	595	11
[…]	166	316	181	326	420	595	11
m.	184	316	194	326	420	595	11
y	196	316	201	326	420	595	11
f.	203	316	208	326	420	595	11
2.	210	316	218	326	420	595	11
coloq.	220	316	245	326	420	595	11
Ur.	247	316	258	326	420	595	11
U.	261	316	269	326	420	595	11
para	272	316	290	326	420	595	11
dirigirse	292	316	326	326	420	595	11
a	328	316	332	326	420	595	11
personas	335	316	371	326	420	595	11
jóvenes	48	333	79	343	420	595	11
muy	81	333	98	343	420	595	11
allegadas.	100	333	140	343	420	595	11
[…]	142	333	157	343	420	595	11
4.	159	333	166	343	420	595	11
f.	168	333	173	343	420	595	11
coloq.	175	333	200	343	420	595	11
Arg.,	201	333	221	343	420	595	11
Cuba,	222	333	245	343	420	595	11
El	247	333	254	343	420	595	11
Salv.,	256	333	277	343	420	595	11
Nic.,	278	333	296	343	420	595	11
R.	298	333	306	343	420	595	11
Dom.	307	333	330	343	420	595	11
y	331	333	336	343	420	595	11
Ur.	337	333	348	343	420	595	11
Nariz	350	333	371	343	420	595	11
de	48	349	58	359	420	595	11
una	60	349	75	359	420	595	11
persona.	76	349	112	359	420	595	11
Comentario.	48	366	100	376	420	595	11
Transcripción	103	366	158	376	420	595	11
fonológica	161	366	204	376	420	595	11
errónea;	208	366	242	376	420	595	11
debe	245	366	266	376	420	595	11
ser	269	366	281	376	420	595	11
“(Metát.	284	366	318	376	420	595	11
del	321	366	333	376	420	595	11
quechua	337	366	371	376	420	595	11
t'añu)”.	48	382	77	392	420	595	11
Omisión	79	382	113	392	420	595	11
de	114	382	125	392	420	595	11
referencia	126	382	167	392	420	595	11
al	168	382	175	392	420	595	11
Perú	177	382	195	392	420	595	11
en	197	382	207	392	420	595	11
las	208	382	219	392	420	595	11
acepciones	221	382	266	392	420	595	11
2.	267	382	275	392	420	595	11
y	277	382	281	392	420	595	11
4.	283	382	290	392	420	595	11
oca	48	399	63	409	420	595	11
2	63	398	65	403	420	595	11
.	65	399	68	409	420	595	11
(Del	69	399	86	409	420	595	11
quechua	87	399	122	409	420	595	11
oqa).	123	399	144	409	420	595	11
[…].	145	399	163	409	420	595	11
Comentario.	48	416	100	426	420	595	11
Transcripción	102	416	156	426	420	595	11
fonológica	158	416	201	426	420	595	11
errónea;	203	416	237	426	420	595	11
debe	238	416	259	426	420	595	11
ser	260	416	272	426	420	595	11
uqa,	274	416	292	426	420	595	11
no	293	416	304	426	420	595	11
oqa.	305	416	323	426	420	595	11
opa	48	432	64	442	420	595	11
1	64	431	66	436	420	595	11
.	66	432	69	442	420	595	11
(Del	71	432	87	442	420	595	11
quechua	89	432	124	442	420	595	11
upa	126	432	141	442	420	595	11
'bobo',	143	432	170	442	420	595	11
'sordo').	172	432	204	442	420	595	11
adj.	206	432	221	442	420	595	11
despect.	223	432	257	442	420	595	11
coloq.	259	432	284	442	420	595	11
Arg.,	287	432	306	442	420	595	11
Bol.	308	432	323	442	420	595	11
y	326	432	330	442	420	595	11
Ur.	332	432	343	442	420	595	11
Tonto,	345	432	371	442	420	595	11
idiota.	48	449	74	459	420	595	11
U.	76	449	85	459	420	595	11
t.	86	449	92	459	420	595	11
c.	94	449	101	459	420	595	11
s.	102	449	109	459	420	595	11
Comentario.	48	465	100	475	420	595	11
Existe	102	465	126	475	420	595	11
omisión	128	465	160	475	420	595	11
de	162	465	172	475	420	595	11
referencia	174	465	214	475	420	595	11
al	216	465	223	475	420	595	11
Perú.	224	465	245	475	420	595	11
oroya.	48	482	74	492	420	595	11
(Del	76	482	92	492	420	595	11
quechua	94	482	128	492	420	595	11
oroya	130	482	153	492	420	595	11
'cable	155	482	177	492	420	595	11
con	179	482	194	492	420	595	11
plataforma	195	482	240	492	420	595	11
corrediza	241	482	280	492	420	595	11
para	281	482	299	492	420	595	11
pasar	301	482	323	492	420	595	11
ríos')	324	482	344	492	420	595	11
Comentario.	48	498	100	508	420	595	11
Transcripción	102	498	156	508	420	595	11
fonológica	158	498	201	508	420	595	11
errónea;	203	498	237	508	420	595	11
debe	238	498	259	508	420	595	11
ser	260	498	272	508	420	595	11
uruya.	274	498	299	508	420	595	11
pacae.	48	515	75	525	420	595	11
(Del	78	515	95	525	420	595	11
quechua	98	515	133	525	420	595	11
paqay).	136	515	165	525	420	595	11
m.	169	515	179	525	420	595	11
1.	183	515	190	525	420	595	11
Perú.	194	515	215	525	420	595	11
guamo.	218	515	249	525	420	595	11
(ǁ	253	515	258	525	420	595	11
árbol).	262	515	288	525	420	595	11
ǁ	292	515	294	524	420	595	11
2.	298	515	306	525	420	595	11
Perú.	309	515	330	525	420	595	11
Fruto	333	515	355	525	420	595	11
del	359	515	371	525	420	595	11
pacae.	48	531	75	541	420	595	11
Letras	48	565	68	573	420	595	11
87(126),	70	565	96	573	420	595	11
2016	98	565	115	573	420	595	11
114	349	560	363	569	420	595	11
Ana	48	24	61	32	420	595	12
Baldoceda	63	24	96	32	420	595	12
Espinoza	98	24	128	32	420	595	12
pacay.	48	52	74	62	420	595	12
(Del	75	52	92	62	420	595	12
quechua	94	52	128	62	420	595	12
páqay).	130	52	159	62	420	595	12
m.	161	52	171	62	420	595	12
1.	173	52	181	62	420	595	12
Arg.,	182	52	202	62	420	595	12
Bol.,	203	52	222	62	420	595	12
Chile,	223	52	247	62	420	595	12
Ec.	248	52	260	62	420	595	12
y	262	52	267	62	420	595	12
Perú.	268	52	289	62	420	595	12
guamo.	291	52	322	62	420	595	12
(ǁ	324	52	329	62	420	595	12
árbol).	331	52	357	62	420	595	12
ǁ	359	53	362	62	420	595	12
2.	364	52	371	62	420	595	12
Arg.,	48	69	67	79	420	595	12
Bol.,	69	69	87	79	420	595	12
Chile,	89	69	112	79	420	595	12
Ec.	113	69	125	79	420	595	12
y	127	69	131	79	420	595	12
Perú.	133	69	153	79	420	595	12
Fruto	155	69	177	79	420	595	12
del	179	69	191	79	420	595	12
pacay.	193	69	219	79	420	595	12
Comentario.	48	85	100	95	420	595	12
Sobre	110	85	133	95	420	595	12
la	138	85	145	95	420	595	12
tilde	149	85	167	95	420	595	12
en	172	85	182	95	420	595	12
páqay,	186	85	212	95	420	595	12
v.	216	85	222	95	420	595	12
el	226	85	234	95	420	595	12
comentario	238	85	285	95	420	595	12
en	289	85	299	95	420	595	12
amacayo.	303	85	343	95	420	595	12
Étimo	347	85	371	95	420	595	12
redundante,	48	102	98	112	420	595	12
pacae	48	118	72	128	420	595	12
es	74	118	83	128	420	595	12
variante	84	118	117	128	420	595	12
de	119	118	129	128	420	595	12
pacay;	130	118	157	128	420	595	12
debe	158	118	178	128	420	595	12
ser	180	118	192	128	420	595	12
pacae.	194	118	220	128	420	595	12
(De	222	118	236	128	420	595	12
pacay).	237	118	266	128	420	595	12
[…]	267	118	283	128	420	595	12
pachamanca.	48	135	103	145	420	595	12
(Del	105	135	121	145	420	595	12
quechua	122	135	157	145	420	595	12
pacha,	159	135	185	145	420	595	12
general,	187	135	220	145	420	595	12
y	221	135	226	145	420	595	12
manka,	227	135	256	145	420	595	12
olla.)	258	135	278	145	420	595	12
Comentario.	48	151	100	161	420	595	12
Se	103	151	113	161	420	595	12
puede	115	151	141	161	420	595	12
postular	144	151	177	161	420	595	12
dos	180	151	195	161	420	595	12
orígenes:	198	151	236	161	420	595	12
quechua,	238	151	276	161	420	595	12
con	278	151	293	161	420	595	12
lo	296	151	304	161	420	595	12
que	307	151	322	161	420	595	12
tendríamos	325	151	371	161	420	595	12
“(Del	48	168	69	178	420	595	12
quechua	72	168	107	178	420	595	12
pacha	110	168	134	178	420	595	12
'tierra'	137	168	163	178	420	595	12
y	166	168	171	178	420	595	12
manka	174	168	201	178	420	595	12
'olla')”;	204	168	231	178	420	595	12
o	235	168	240	178	420	595	12
aimara,	244	168	274	178	420	595	12
que	277	168	292	178	420	595	12
daría	296	168	316	178	420	595	12
“(Del	320	168	340	178	420	595	12
aimara	344	168	371	178	420	595	12
pacha	48	184	72	194	420	595	12
'tierra',	74	184	102	194	420	595	12
y	103	184	108	194	420	595	12
manq'a,	109	184	140	194	420	595	12
'comida')”.	142	184	184	194	420	595	12
paico.	48	201	73	211	420	595	12
(Del	75	201	91	211	420	595	12
quechua	93	201	127	211	420	595	12
páykko).	129	201	163	211	420	595	12
m.	165	201	175	211	420	595	12
Chile,	177	201	200	211	420	595	12
Col.,	202	201	220	211	420	595	12
Ecuad.	222	201	249	211	420	595	12
y	250	201	255	211	420	595	12
Perú.	256	201	277	211	420	595	12
epazote.	278	201	314	211	420	595	12
Comentario.	48	217	100	227	420	595	12
La	105	217	115	227	420	595	12
norma	120	217	146	227	420	595	12
general	152	217	182	227	420	595	12
del	188	217	200	227	420	595	12
DLE	206	217	222	227	420	595	12
en	227	217	237	227	420	595	12
la	242	217	249	227	420	595	12
transcripción	255	217	309	227	420	595	12
fonológica	314	217	357	227	420	595	12
es	362	217	371	227	420	595	12
representar	48	234	95	244	420	595	12
el	97	234	104	244	420	595	12
fonema	106	234	137	244	420	595	12
postvelar	138	234	176	244	420	595	12
con	178	234	192	244	420	595	12
/q/	194	234	204	244	420	595	12
y	206	234	210	244	420	595	12
no	212	234	222	244	420	595	12
/kk/;	224	234	241	244	420	595	12
debe	242	234	263	244	420	595	12
ser	264	234	277	244	420	595	12
payqu.	278	234	306	244	420	595	12
Sobre	307	234	331	244	420	595	12
la	332	234	339	244	420	595	12
tilde	341	234	360	244	420	595	12
en	361	234	371	244	420	595	12
páykko,	48	250	80	260	420	595	12
v.	82	250	88	260	420	595	12
el	89	250	96	260	420	595	12
comentario	98	250	145	260	420	595	12
en	146	250	156	260	420	595	12
amacayo.	158	250	197	260	420	595	12
pallar	48	267	72	277	420	595	12
2	72	266	75	271	420	595	12
.	75	267	77	277	420	595	12
(Del	79	267	95	277	420	595	12
quechua	97	267	131	277	420	595	12
pállay,	133	267	158	277	420	595	12
'recoger	160	267	193	277	420	595	12
del	194	267	207	277	420	595	12
suelo',	208	267	234	277	420	595	12
'cosechar').	236	267	280	277	420	595	12
Comentario.	48	283	100	293	420	595	12
Sobre	102	283	125	293	420	595	12
la	127	283	134	293	420	595	12
tilde	135	283	154	293	420	595	12
en	155	283	165	293	420	595	12
pállay,	167	283	192	293	420	595	12
ver	194	283	207	293	420	595	12
el	208	283	215	293	420	595	12
comentario	217	283	264	293	420	595	12
en	265	283	275	293	420	595	12
amacayo.	277	283	316	293	420	595	12
pampa.	48	300	79	310	420	595	12
(Del	81	300	97	310	420	595	12
quechua	99	300	133	310	420	595	12
pampa	135	300	162	310	420	595	12
'llano,	164	300	188	310	420	595	12
llanura').	190	300	224	310	420	595	12
[…]	226	300	241	310	420	595	12
Comentario.	48	316	100	326	420	595	12
Étimo	106	316	130	326	420	595	12
insuficiente;	136	316	186	326	420	595	12
no	192	316	202	326	420	595	12
solo	208	316	225	326	420	595	12
es	230	316	239	326	420	595	12
quechua;	245	316	282	326	420	595	12
también,	287	316	324	326	420	595	12
aimara	329	316	357	326	420	595	12
(v.	362	316	371	326	420	595	12
callampa).	48	333	91	343	420	595	12
papalisa.	48	350	85	360	420	595	12
(De	90	350	104	360	420	595	12
papa	109	350	128	360	420	595	12
2	129	348	131	353	420	595	12
y	135	350	139	360	420	595	12
lisa,	144	350	160	360	420	595	12
f.	165	350	170	360	420	595	12
de	174	350	185	360	420	595	12
liso).	189	350	209	360	420	595	12
f.	214	350	219	360	420	595	12
Bol.	223	350	239	360	420	595	12
y	244	350	248	360	420	595	12
Perú.	253	350	274	360	420	595	12
melloco	278	350	312	360	420	595	12
(ǁ	317	350	322	360	420	595	12
tubérculo).	327	350	371	360	420	595	12
Comentario.	48	366	100	376	420	595	12
En	102	366	112	376	420	595	12
el	114	366	121	376	420	595	12
Perú	123	366	141	376	420	595	12
papalisa	142	366	177	376	420	595	12
se	179	366	187	376	420	595	12
conoce	189	366	218	376	420	595	12
solo	220	366	237	376	420	595	12
en	239	366	249	376	420	595	12
los	251	366	263	376	420	595	12
dptos.	264	366	290	376	420	595	12
de	292	366	302	376	420	595	12
Puno	304	366	324	376	420	595	12
y	326	366	331	376	420	595	12
Arequipa;	332	366	371	376	420	595	12
más	48	383	64	393	420	595	12
conocido	66	383	104	393	420	595	12
en	105	383	115	393	420	595	12
general	117	383	147	393	420	595	12
es	149	383	158	393	420	595	12
el	159	383	167	393	420	595	12
término	168	383	201	393	420	595	12
olluco;	202	383	231	393	420	595	12
no	232	383	243	393	420	595	12
melloco,	244	383	280	393	420	595	12
papalisa	282	383	317	393	420	595	12
ni	318	383	326	393	420	595	12
lisa.	327	383	344	393	420	595	12
pasancalla.	48	399	94	409	420	595	12
(Del	96	399	112	409	420	595	12
aim.	114	399	131	409	420	595	12
p'asanqalla	133	399	177	409	420	595	12
'tostado	179	399	212	409	420	595	12
de	213	399	223	409	420	595	12
maíz').	225	399	251	409	420	595	12
f.	253	399	258	409	420	595	12
Bol.	259	399	275	409	420	595	12
Rosetas	277	399	308	409	420	595	12
de	309	399	319	409	420	595	12
maíz.	321	399	343	409	420	595	12
Comentario.	48	416	100	426	420	595	12
Omisión	103	416	137	426	420	595	12
de	139	416	150	426	420	595	12
referencia	152	416	193	426	420	595	12
al	195	416	202	426	420	595	12
Perú.	205	416	226	426	420	595	12
Significado	228	416	273	426	420	595	12
erróneo.	276	416	311	426	420	595	12
No	314	416	325	426	420	595	12
se	328	416	337	426	420	595	12
trata	339	416	359	426	420	595	12
de	361	416	371	426	420	595	12
las	48	432	59	442	420	595	12
rosetas	62	432	91	442	420	595	12
de	94	432	104	442	420	595	12
maíz	107	432	126	442	420	595	12
que	129	432	144	442	420	595	12
se	147	432	156	442	420	595	12
tuestan	159	432	189	442	420	595	12
y	192	432	196	442	420	595	12
revientan,	199	432	240	442	420	595	12
sino	243	432	260	442	420	595	12
de	263	432	273	442	420	595	12
maíz	275	432	295	442	420	595	12
que	298	432	313	442	420	595	12
se	316	432	325	442	420	595	12
hincha	327	432	354	442	420	595	12
por	357	432	371	442	420	595	12
remojo,	48	449	80	459	420	595	12
se	82	449	90	459	420	595	12
endulza	92	449	124	459	420	595	12
y	126	449	130	459	420	595	12
se	132	449	140	459	420	595	12
tuesta.	142	449	170	459	420	595	12
pascana.	48	465	84	475	420	595	12
(Del	86	465	102	475	420	595	12
quechua	104	465	138	475	420	595	12
paskána).	140	465	178	475	420	595	12
[…].	180	465	197	475	420	595	12
Comentario.	48	482	100	492	420	595	12
Sobre	102	482	125	492	420	595	12
la	127	482	134	492	420	595	12
tilde	135	482	154	492	420	595	12
en	155	482	165	492	420	595	12
paskána,	167	482	203	492	420	595	12
v.	204	482	210	492	420	595	12
el	212	482	219	492	420	595	12
comentario	221	482	267	492	420	595	12
en	269	482	279	492	420	595	12
amacayo.	281	482	320	492	420	595	12
patasca.	48	498	82	508	420	595	12
(Del	84	498	100	508	420	595	12
quechua	102	498	136	508	420	595	12
phatáskka	138	498	179	508	420	595	12
'maíz	181	498	202	508	420	595	12
blanco').	203	498	237	508	420	595	12
[…].	238	498	256	508	420	595	12
Comentario.	48	515	100	525	420	595	12
Transcripción	102	515	156	525	420	595	12
fonológica	158	515	201	525	420	595	12
errónea;	203	515	237	525	420	595	12
debe	238	515	259	525	420	595	12
ser	260	515	272	525	420	595	12
phatasqa,	274	515	313	525	420	595	12
no	315	515	325	525	420	595	12
phatáskka.	327	515	371	525	420	595	12
V.	48	531	55	541	420	595	12
paico.	56	531	81	541	420	595	12
Letras	48	565	68	573	420	595	12
87(126),	70	565	96	573	420	595	12
2016	98	565	115	573	420	595	12
115	349	560	363	569	420	595	12
Observaciones	49	24	93	32	420	595	13
de	95	24	102	32	420	595	13
palabras	104	24	129	32	420	595	13
aimaras,	131	24	156	32	420	595	13
quechuas	158	24	187	32	420	595	13
y	189	24	192	32	420	595	13
puquinas	194	24	221	32	420	595	13
en	223	24	230	32	420	595	13
el	232	24	238	32	420	595	13
Diccionario	240	24	274	32	420	595	13
de	276	24	283	32	420	595	13
la	285	24	290	32	420	595	13
lengua	292	24	312	32	420	595	13
española	314	24	341	32	420	595	13
de	343	24	350	32	420	595	13
la	352	24	357	32	420	595	13
REA	359	24	371	32	420	595	13
pichanguear.	48	52	101	62	420	595	13
(Der.	104	52	123	62	420	595	13
del	125	52	137	62	420	595	13
quechua	140	52	174	62	420	595	13
pichanqa	176	52	213	62	420	595	13
'barredero').	216	52	264	62	420	595	13
intr.	266	52	282	62	420	595	13
coloq.	285	52	310	62	420	595	13
Chile.	312	52	335	62	420	595	13
Jugar	338	52	359	62	420	595	13
un	361	52	371	62	420	595	13
partido	48	69	78	79	420	595	13
de	80	69	90	79	420	595	13
fútbol	91	69	116	79	420	595	13
informal.	118	69	154	79	420	595	13
Comentario.	48	85	100	95	420	595	13
Falta	102	85	121	95	420	595	13
marca	122	85	147	95	420	595	13
diatópica,	149	85	189	95	420	595	13
Perú.	191	85	211	95	420	595	13
La	213	85	222	95	420	595	13
glosa	223	85	245	95	420	595	13
debe	246	85	267	95	420	595	13
ser	268	85	280	95	420	595	13
'escoba'.	282	85	316	95	420	595	13
pirca.	48	102	72	112	420	595	13
(Del	73	102	90	112	420	595	13
quechua	91	102	126	112	420	595	13
pirca	127	102	147	112	420	595	13
'pared').	149	102	180	112	420	595	13
f.	182	102	187	112	420	595	13
Arg.,	189	102	208	112	420	595	13
Chile,	209	102	232	112	420	595	13
Ec.	234	102	246	112	420	595	13
y	247	102	252	112	420	595	13
Perú.	253	102	274	112	420	595	13
[...].	276	102	291	112	420	595	13
Comentario.	48	118	100	128	420	595	13
Étimo	106	118	130	128	420	595	13
insuficiente;	136	118	186	128	420	595	13
no	192	118	202	128	420	595	13
solo	208	118	225	128	420	595	13
es	230	118	239	128	420	595	13
quechua;	245	118	282	128	420	595	13
también,	287	118	324	128	420	595	13
aimara	329	118	357	128	420	595	13
(v.	363	118	371	128	420	595	13
callampa).	48	135	91	145	420	595	13
La	93	135	102	145	420	595	13
transcripción	103	135	157	145	420	595	13
fonológica	159	135	202	145	420	595	13
es	203	135	212	145	420	595	13
errónea;	214	135	248	145	420	595	13
debe	250	135	270	145	420	595	13
ser	271	135	284	145	420	595	13
pirqa.	285	135	309	145	420	595	13
puquio.	48	151	80	161	420	595	13
m.	82	151	92	161	420	595	13
Chile	94	151	115	161	420	595	13
y	116	151	121	161	420	595	13
Perú.	122	151	143	161	420	595	13
Manantial	144	151	185	161	420	595	13
de	186	151	196	161	420	595	13
agua.	198	151	220	161	420	595	13
Comentario.	48	168	103	178	420	595	13
Étimo	109	168	134	178	420	595	13
y	140	168	144	178	420	595	13
glosa	150	168	172	178	420	595	13
faltantes.	178	168	218	178	420	595	13
Debe	224	168	246	178	420	595	13
ser	252	168	265	178	420	595	13
“(Del	270	168	292	178	420	595	13
quechua	297	168	334	178	420	595	13
phukyu	339	168	371	178	420	595	13
'manantial')”.	48	184	105	194	420	595	13
Considerando	110	184	171	194	420	595	13
la	177	184	184	194	420	595	13
definición	190	184	233	194	420	595	13
de	239	184	250	194	420	595	13
manantial	255	184	298	194	420	595	13
que	304	184	320	194	420	595	13
da	325	184	336	194	420	595	13
el	341	184	349	194	420	595	13
DLE	355	184	371	194	420	595	13
(“Nacimiento	48	201	104	211	420	595	13
de	110	201	121	211	420	595	13
las	126	201	138	211	420	595	13
aguas”),	143	201	178	211	420	595	13
bastaría	183	201	218	211	420	595	13
“Manantial”,	223	201	277	211	420	595	13
porque	283	201	313	211	420	595	13
si	319	201	326	211	420	595	13
no,	331	201	345	211	420	595	13
sería	351	201	371	211	420	595	13
redundante.	48	217	98	227	420	595	13
pututo	48	234	77	244	420	595	13
o	78	234	84	244	420	595	13
pututu.	85	234	116	244	420	595	13
(Del	118	234	134	244	420	595	13
aim.	136	234	153	244	420	595	13
pututu).[…].	155	234	206	244	420	595	13
Comentario.	48	250	100	260	420	595	13
Étimo	106	250	130	260	420	595	13
insuficiente;	136	250	186	260	420	595	13
no	192	250	202	260	420	595	13
solo	208	250	225	260	420	595	13
es	230	250	239	260	420	595	13
aimara;	245	250	275	260	420	595	13
también,	280	250	316	260	420	595	13
quechua	322	250	357	260	420	595	13
(v.	362	250	371	260	420	595	13
callampa).	48	267	89	277	420	595	13
quena.	48	283	76	293	420	595	13
(Del	78	283	94	293	420	595	13
quechua	96	283	130	293	420	595	13
kkhéna).	132	283	167	293	420	595	13
[…].	168	283	186	293	420	595	13
Comentario.	48	300	100	310	420	595	13
Transcripción	102	300	156	310	420	595	13
fonológica	158	300	201	310	420	595	13
errónea;	203	300	237	310	420	595	13
debe	238	300	259	310	420	595	13
ser	260	300	272	310	420	595	13
qhina,	274	300	299	310	420	595	13
no	301	300	311	310	420	595	13
kkhéna.	313	300	345	310	420	595	13
quihuicha.	48	316	92	326	420	595	13
(Del	94	316	110	326	420	595	13
quechua	112	316	146	326	420	595	13
kiwicha).	148	316	184	326	420	595	13
[…].	186	316	203	326	420	595	13
Comentario.	48	333	100	343	420	595	13
En	105	333	115	343	420	595	13
el	119	333	127	343	420	595	13
Perú	131	333	149	343	420	595	13
la	154	333	161	343	420	595	13
escritura	165	333	201	343	420	595	13
más	206	333	222	343	420	595	13
usual	227	333	248	343	420	595	13
de	253	333	263	343	420	595	13
esta	267	333	284	343	420	595	13
palabra	289	333	319	343	420	595	13
es	323	333	332	343	420	595	13
kiwicha,	337	333	371	343	420	595	13
alternativa	48	349	91	359	420	595	13
que	93	349	108	359	420	595	13
el	110	349	117	359	420	595	13
DLE	119	349	135	359	420	595	13
debe	136	349	156	359	420	595	13
incluir	158	349	184	359	420	595	13
con	185	349	200	359	420	595	13
remisión	202	349	237	359	420	595	13
a	239	349	243	359	420	595	13
quihuicha.	245	349	289	359	420	595	13
quinde.	48	366	80	376	420	595	13
(Del	81	366	98	376	420	595	13
quechua	99	366	134	376	420	595	13
quindi).	135	366	167	376	420	595	13
m.	168	366	179	376	420	595	13
Ec.	180	366	192	376	420	595	13
y	194	366	198	376	420	595	13
Perú.	199	366	220	376	420	595	13
colibrí.	222	366	251	376	420	595	13
Comentario.	48	383	100	393	420	595	13
Transcripción	102	383	156	393	420	595	13
fonológica:	158	383	203	393	420	595	13
por	205	383	219	393	420	595	13
Ecuador	221	383	254	393	420	595	13
sería	256	383	275	393	420	595	13
quinde	277	383	305	393	420	595	13
y	307	383	311	393	420	595	13
por	312	383	327	393	420	595	13
Perú	328	383	346	393	420	595	13
q'inti.	348	383	371	393	420	595	13
quinua.	48	399	80	409	420	595	13
(Del	81	399	98	409	420	595	13
quechua	99	399	134	409	420	595	13
kinúwa	135	399	165	409	420	595	13
o	166	399	172	409	420	595	13
kínua).	173	399	201	409	420	595	13
[…].	202	399	220	409	420	595	13
Comentario.	48	416	100	426	420	595	13
Transcripción	102	416	157	426	420	595	13
fonológica	159	416	202	426	420	595	13
errónea;	203	416	238	426	420	595	13
debe	239	416	260	426	420	595	13
ser	261	416	273	426	420	595	13
kinwa,	275	416	302	426	420	595	13
no	303	416	314	426	420	595	13
kinúwa.	315	416	348	426	420	595	13
quipu.	48	432	75	442	420	595	13
(Del	77	432	93	442	420	595	13
quechua	94	432	129	442	420	595	13
quipu	131	432	154	442	420	595	13
'nudo').	156	432	185	442	420	595	13
[…].	186	432	204	442	420	595	13
comentario.	48	449	99	459	420	595	13
Transcripción	100	449	156	459	420	595	13
fonológica	158	449	201	459	420	595	13
errónea;	202	449	237	459	420	595	13
debe	238	449	258	459	420	595	13
ser	260	449	272	459	420	595	13
khipu,	274	449	300	459	420	595	13
no	301	449	312	459	420	595	13
quipu.	313	449	339	459	420	595	13
quirquincho.	48	465	102	475	420	595	13
(Del	103	465	120	475	420	595	13
quechua	121	465	156	475	420	595	13
qquirquinchu	157	465	212	475	420	595	13
'armadillo').	213	465	260	475	420	595	13
[…].	262	465	280	475	420	595	13
Comentario.	48	482	102	492	420	595	13
Transcripción	107	482	165	492	420	595	13
fonológica	171	482	216	492	420	595	13
errónea;	221	482	257	492	420	595	13
debe	262	482	283	492	420	595	13
ser	289	482	301	492	420	595	13
khirkinchu,	307	482	355	492	420	595	13
no	360	482	371	492	420	595	13
qquirquinchu.	48	498	105	508	420	595	13
rocoto.	48	515	78	525	420	595	13
(De	80	515	94	525	420	595	13
or.	95	515	106	525	420	595	13
quechua).	107	515	147	525	420	595	13
[…].	149	515	166	525	420	595	13
Comentario.	48	531	100	541	420	595	13
Transcripción	102	531	156	541	420	595	13
fonológica	158	531	201	541	420	595	13
faltante;	203	531	236	541	420	595	13
debe	238	531	258	541	420	595	13
ser	259	531	272	541	420	595	13
ruqutu.	273	531	304	541	420	595	13
Letras	48	565	68	573	420	595	13
87(126),	70	565	96	573	420	595	13
2016	98	565	115	573	420	595	13
116	349	560	363	569	420	595	13
Ana	48	24	61	32	420	595	14
Baldoceda	63	24	96	32	420	595	14
Espinoza	98	24	128	32	420	595	14
servinacuy.	48	52	94	62	420	595	14
(Del	97	52	114	62	420	595	14
español	117	52	148	62	420	595	14
servir	151	52	175	62	420	595	14
y	178	52	182	62	420	595	14
del	185	52	198	62	420	595	14
sufijo	201	52	224	62	420	595	14
recíproco	227	52	265	62	420	595	14
quechua	268	52	303	62	420	595	14
-naku-)	306	52	334	62	420	595	14
m.	337	52	348	62	420	595	14
Perú.	351	52	371	62	420	595	14
Entre	48	69	70	79	420	595	14
los	72	69	83	79	420	595	14
indígenas:	85	69	127	79	420	595	14
Matrimonio	128	69	176	79	420	595	14
de	178	69	188	79	420	595	14
prueba.	190	69	221	79	420	595	14
Comentario.	48	85	100	95	420	595	14
Propuesta	102	85	142	95	420	595	14
de	144	85	154	95	420	595	14
nueva	156	85	180	95	420	595	14
entrada	181	85	213	95	420	595	14
para	214	85	232	95	420	595	14
Perú.	234	85	254	95	420	595	14
sicu.	48	102	67	112	420	595	14
(De	69	102	83	112	420	595	14
or.	84	102	94	112	420	595	14
aim.).	96	102	119	112	420	595	14
[…].	120	102	138	112	420	595	14
Comentario.	48	118	100	128	420	595	14
Transcripción	102	118	156	128	420	595	14
fonológica	158	118	201	128	420	595	14
faltante;	203	118	236	128	420	595	14
debe	238	118	258	128	420	595	14
ser	260	118	272	128	420	595	14
(Del	273	118	290	128	420	595	14
aim.	291	118	309	128	420	595	14
siku).	310	118	332	128	420	595	14
sora.	48	135	68	145	420	595	14
(De	70	135	84	145	420	595	14
or.	85	135	96	145	420	595	14
aim.).	97	135	120	145	420	595	14
[…].	122	135	139	145	420	595	14
Comentario.	48	151	100	161	420	595	14
Étimo	111	151	135	161	420	595	14
erróneo;	140	151	175	161	420	595	14
no	180	151	191	161	420	595	14
es	196	151	205	161	420	595	14
aimara	210	151	237	161	420	595	14
sino	242	151	259	161	420	595	14
quechua.	264	151	302	161	420	595	14
Aparece	307	151	339	161	420	595	14
con	344	151	359	161	420	595	14
la	364	151	371	161	420	595	14
ortografía	48	168	89	178	420	595	14
sora	92	168	109	178	420	595	14
o	112	168	117	178	420	595	14
sura	120	168	137	178	420	595	14
(Perroud	140	168	175	178	420	595	14
y	178	168	182	178	420	595	14
Chouvenc)	185	168	228	178	420	595	14
y	231	168	235	178	420	595	14
shura	238	168	260	178	420	595	14
(Parker	263	168	292	178	420	595	14
y	294	168	299	178	420	595	14
Chávez),	302	168	336	178	420	595	14
que	339	168	354	178	420	595	14
por	357	168	371	178	420	595	14
influencia	48	184	88	194	420	595	14
del	90	184	102	194	420	595	14
castellano	104	184	145	194	420	595	14
devino	147	184	174	194	420	595	14
en	176	184	186	194	420	595	14
jora.	188	184	206	194	420	595	14
Transcripción	208	184	264	194	420	595	14
fonológica	265	184	308	194	420	595	14
faltante,	310	184	344	194	420	595	14
que	346	184	361	194	420	595	14
es	363	184	371	194	420	595	14
shura.	48	201	73	211	420	595	14
soroche.	48	217	84	227	420	595	14
(Voz	85	217	103	227	420	595	14
quechua.).	104	217	146	227	420	595	14
[…].	148	217	166	227	420	595	14
Comentario.	48	234	100	244	420	595	14
Transcripción	102	234	157	244	420	595	14
fonológica	159	234	202	244	420	595	14
faltante;	203	234	237	244	420	595	14
que	239	234	254	244	420	595	14
es	255	234	264	244	420	595	14
suruchi.	266	234	298	244	420	595	14
suche	48	250	72	260	420	595	14
1	72	249	74	254	420	595	14
.	74	250	77	260	420	595	14
(De	79	250	92	260	420	595	14
or.	94	250	104	260	420	595	14
quechua).	106	250	146	260	420	595	14
[…]	147	250	163	260	420	595	14
║3.	164	251	179	260	420	595	14
Ec.	180	250	192	260	420	595	14
y	194	250	198	260	420	595	14
Perú.	200	250	220	260	420	595	14
cacalichuche.	222	250	278	260	420	595	14
Comentario.	48	267	100	277	420	595	14
Étimo	102	267	126	277	420	595	14
erróneo.	127	267	162	277	420	595	14
No	164	267	176	277	420	595	14
es	177	267	186	277	420	595	14
palabra	188	267	218	277	420	595	14
de	219	267	229	277	420	595	14
origen	231	267	258	277	420	595	14
quechua.	259	267	296	277	420	595	14
tacutacu.	48	283	87	293	420	595	14
(Del	90	283	106	293	420	595	14
quechua	109	283	143	293	420	595	14
taqruy	146	283	172	293	420	595	14
'entremezclar').	175	283	237	293	420	595	14
m.	240	283	250	293	420	595	14
Guiso	253	283	276	293	420	595	14
de	279	283	289	293	420	595	14
frijoles	292	283	320	293	420	595	14
recalentado	323	283	371	293	420	595	14
con	48	300	63	310	420	595	14
arroz	65	300	86	310	420	595	14
y	87	300	92	310	420	595	14
especias	93	300	128	310	420	595	14
en	129	300	139	310	420	595	14
sartén.	141	300	169	310	420	595	14
Comentario.	48	316	100	326	420	595	14
Es	102	316	111	326	420	595	14
propuesta	112	316	153	326	420	595	14
de	155	316	165	326	420	595	14
nuevo	167	316	192	326	420	595	14
artículo	193	316	224	326	420	595	14
léxico.	226	316	253	326	420	595	14
tarca.	48	333	72	343	420	595	14
(Del	73	333	90	343	420	595	14
aim.	91	333	109	343	420	595	14
tarqa).	110	333	136	343	420	595	14
Bol.	138	333	154	343	420	595	14
Flauta	155	333	180	343	420	595	14
india	182	333	202	343	420	595	14
de	203	333	214	343	420	595	14
sonido	215	333	243	343	420	595	14
bajo	244	333	262	343	420	595	14
y	264	333	268	343	420	595	14
grave.	270	333	295	343	420	595	14
Comentario.	48	349	100	359	420	595	14
Falta	102	349	121	359	420	595	14
marca	123	349	147	359	420	595	14
diatópica	149	349	187	359	420	595	14
Perú.	188	349	209	359	420	595	14
Significado	210	349	256	359	420	595	14
inexacto,	257	349	295	359	420	595	14
no	296	349	307	359	420	595	14
puede	308	349	334	359	420	595	14
definirse	336	349	371	359	420	595	14
la	48	366	55	376	420	595	14
tarca	57	366	77	376	420	595	14
como	78	366	101	376	420	595	14
flauta,	103	366	128	376	420	595	14
porque	130	366	159	376	420	595	14
su	161	366	170	376	420	595	14
sección	171	366	202	376	420	595	14
transversal	203	366	248	376	420	595	14
no	249	366	260	376	420	595	14
es	261	366	270	376	420	595	14
circular	272	366	302	376	420	595	14
sino	304	366	321	376	420	595	14
cuadrada.	322	366	362	376	420	595	14
tarsana.	48	382	82	392	420	595	14
(Del	83	382	99	392	420	595	14
quechua	101	382	136	392	420	595	14
taqsana	137	382	169	392	420	595	14
'para	170	382	190	392	420	595	14
lavar').	191	382	217	392	420	595	14
[…].	219	382	237	392	420	595	14
Comentario.	48	399	100	409	420	595	14
Palabra	102	399	131	409	420	595	14
poco	132	399	153	409	420	595	14
usada.	154	399	181	409	420	595	14
toco.	48	416	69	426	420	595	14
(Del	73	416	89	426	420	595	14
quechua	92	416	127	426	420	595	14
t'uqu).	130	416	156	426	420	595	14
m.	159	416	169	426	420	595	14
1.	172	416	180	426	420	595	14
Bol.	183	416	199	426	420	595	14
Tronco	202	416	230	426	420	595	14
cortado	233	416	265	426	420	595	14
y	268	416	273	426	420	595	14
pequeño	276	416	312	426	420	595	14
que	315	416	331	426	420	595	14
se	334	416	343	426	420	595	14
utiliza	346	416	371	426	420	595	14
como	48	432	71	442	420	595	14
asiento.	76	432	109	442	420	595	14
║2.	114	433	129	442	420	595	14
Perú.	134	432	155	442	420	595	14
Nicho	160	432	183	442	420	595	14
u	189	432	194	442	420	595	14
hornacina	199	432	240	442	420	595	14
rectangular	245	432	291	442	420	595	14
muy	297	432	314	442	420	595	14
usado	319	432	344	442	420	595	14
en	349	432	359	442	420	595	14
la	364	432	371	442	420	595	14
arquitectura	48	449	98	459	420	595	14
incaica.	100	449	130	459	420	595	14
Comentario.	48	465	100	475	420	595	14
Es	102	465	111	475	420	595	14
probable	113	465	149	475	420	595	14
que	151	465	167	475	420	595	14
la	169	465	176	475	420	595	14
primera	178	465	210	475	420	595	14
acepción	212	465	248	475	420	595	14
no	250	465	261	475	420	595	14
provenga	263	465	301	475	420	595	14
del	303	465	316	475	420	595	14
quechua	318	465	352	475	420	595	14
sino	354	465	371	475	420	595	14
del	48	482	61	492	420	595	14
español;	64	482	98	492	420	595	14
así	101	482	112	492	420	595	14
toco	115	482	134	492	420	595	14
sería	137	482	156	492	420	595	14
apócope	159	482	194	492	420	595	14
de	198	482	208	492	420	595	14
tocón.	211	482	237	492	420	595	14
La	240	482	249	492	420	595	14
acepción	252	482	289	492	420	595	14
║2.	292	482	307	491	420	595	14
sí	310	482	316	492	420	595	14
es	320	482	328	492	420	595	14
de	331	482	342	492	420	595	14
origen	345	482	371	492	420	595	14
quechua.	48	498	85	508	420	595	14
En	87	498	97	508	420	595	14
consecuencia,	99	498	156	508	420	595	14
debe	158	498	178	508	420	595	14
haber	180	498	203	508	420	595	14
desdoblamiento	205	498	271	508	420	595	14
de	273	498	283	508	420	595	14
artículo	285	498	316	508	420	595	14
léxico	318	498	342	508	420	595	14
“toco	344	498	366	508	420	595	14
1	366	497	369	502	420	595	14
.	369	498	371	508	420	595	14
m.	48	515	58	525	420	595	14
Bol.	60	515	76	525	420	595	14
Tronco	77	515	105	525	420	595	14
cortado	107	515	139	525	420	595	14
[...].”	140	515	160	525	420	595	14
y	161	515	166	525	420	595	14
“toco	167	515	190	525	420	595	14
2	190	514	192	519	420	595	14
.	192	515	195	525	420	595	14
(Del	199	515	215	525	420	595	14
quechua	217	515	251	525	420	595	14
t'uqu)	253	515	276	525	420	595	14
m.	278	515	288	525	420	595	14
Perú.	290	515	310	525	420	595	14
Nicho	312	515	335	525	420	595	14
[...].”	337	515	357	525	420	595	14
totora.	48	531	77	541	420	595	14
(Del	78	531	95	541	420	595	14
quechua	96	531	131	541	420	595	14
tutura).	132	531	163	541	420	595	14
[…].	164	531	182	541	420	595	14
Letras	48	565	68	573	420	595	14
87(126),	70	565	96	573	420	595	14
2016	98	565	115	573	420	595	14
117	349	560	363	569	420	595	14
Observaciones	49	24	93	32	420	595	15
de	95	24	102	32	420	595	15
palabras	104	24	129	32	420	595	15
aimaras,	131	24	156	32	420	595	15
quechuas	158	24	187	32	420	595	15
y	189	24	192	32	420	595	15
puquinas	194	24	221	32	420	595	15
en	223	24	230	32	420	595	15
el	232	24	238	32	420	595	15
Diccionario	240	24	274	32	420	595	15
de	276	24	283	32	420	595	15
la	285	24	290	32	420	595	15
lengua	292	24	312	32	420	595	15
española	314	24	341	32	420	595	15
de	343	24	350	32	420	595	15
la	352	24	357	32	420	595	15
REA	359	24	371	32	420	595	15
Comentario.	48	52	100	62	420	595	15
Étimo	105	52	130	62	420	595	15
insuficiente;	135	52	185	62	420	595	15
no	190	52	201	62	420	595	15
solo	206	52	223	62	420	595	15
es	229	52	237	62	420	595	15
quechua;	243	52	280	62	420	595	15
también,	285	52	321	62	420	595	15
aimara.	327	52	357	62	420	595	15
La	362	52	371	62	420	595	15
transcripción	48	69	102	79	420	595	15
fonológica	103	69	147	79	420	595	15
debe	148	69	168	79	420	595	15
ser	170	69	182	79	420	595	15
t'utura	184	69	210	79	420	595	15
no	212	69	223	79	420	595	15
tutura.	224	69	252	79	420	595	15
tunta.	48	85	73	95	420	595	15
(Del	75	85	91	95	420	595	15
aim.	93	85	110	95	420	595	15
tunta).	112	85	139	95	420	595	15
f.	140	85	145	95	420	595	15
Bol.	147	85	163	95	420	595	15
Papa	164	85	183	95	420	595	15
lavada	185	85	210	95	420	595	15
con	212	85	227	95	420	595	15
agua	228	85	248	95	420	595	15
corriente	249	85	287	95	420	595	15
y	288	85	293	95	420	595	15
deshidratada.	294	85	350	95	420	595	15
Comentario.	48	102	100	112	420	595	15
Marca	104	102	129	112	420	595	15
diatópica	132	102	170	112	420	595	15
faltante	174	102	205	112	420	595	15
Perú,	209	102	230	112	420	595	15
porque	234	102	263	112	420	595	15
es	267	102	276	112	420	595	15
frecuente	279	102	318	112	420	595	15
en	322	102	332	112	420	595	15
artículos	336	102	371	112	420	595	15
sobre	48	118	71	128	420	595	15
gastronomía	72	118	124	128	420	595	15
peruana.	125	118	161	128	420	595	15
uchu.	48	135	71	145	420	595	15
(Del	75	135	91	145	420	595	15
quechua).	95	135	135	145	420	595	15
m.	138	135	149	145	420	595	15
Bol.	152	135	168	145	420	595	15
y	172	135	176	145	420	595	15
Perú.	180	135	200	145	420	595	15
Ají	204	135	215	145	420	595	15
pequeño	218	135	254	145	420	595	15
y	258	135	262	145	420	595	15
picante	266	135	296	145	420	595	15
que	300	135	315	145	420	595	15
se	319	135	327	145	420	595	15
usa	331	135	345	145	420	595	15
como	349	135	371	145	420	595	15
condimento.	48	151	100	161	420	595	15
Comentario.	48	168	100	178	420	595	15
Transcripción	102	168	156	178	420	595	15
fonológica	158	168	201	178	420	595	15
faltante;	203	168	236	178	420	595	15
debe	238	168	258	178	420	595	15
ser	259	168	272	178	420	595	15
uchu.	273	168	296	178	420	595	15
vicuña.	48	184	78	194	420	595	15
(Del	79	184	96	194	420	595	15
quechua	97	184	132	194	420	595	15
vicunna).	133	184	170	194	420	595	15
[…].	171	184	189	194	420	595	15
Comentario.	48	201	100	211	420	595	15
Transcripción	102	201	157	211	420	595	15
fonológica	159	201	202	211	420	595	15
errónea;	203	201	238	211	420	595	15
debe	239	201	260	211	420	595	15
ser	261	201	273	211	420	595	15
wik'uña.	275	201	309	211	420	595	15
vincha.	48	217	78	227	420	595	15
(Del	80	217	97	227	420	595	15
quechua	99	217	134	227	420	595	15
wíncha).	137	217	171	227	420	595	15
f.	173	217	178	227	420	595	15
Arg.,	181	217	200	227	420	595	15
Bol.,	203	217	221	227	420	595	15
Col.,	224	217	242	227	420	595	15
Ec.,	245	217	259	227	420	595	15
Hond.	262	217	287	227	420	595	15
Par.,	289	217	306	227	420	595	15
Perú	309	217	327	227	420	595	15
y	329	217	334	227	420	595	15
Ur.	336	217	347	227	420	595	15
Cinta	350	217	371	227	420	595	15
elástica	48	234	79	244	420	595	15
gruesa	80	234	107	244	420	595	15
con	109	234	124	244	420	595	15
que	125	234	141	244	420	595	15
se	142	234	151	244	420	595	15
sujeta	153	234	177	244	420	595	15
el	179	234	186	244	420	595	15
pelo	187	234	205	244	420	595	15
sobre	207	234	230	244	420	595	15
la	231	234	238	244	420	595	15
frente.	240	234	267	244	420	595	15
Comentario.	48	250	100	260	420	595	15
Étimo	106	250	130	260	420	595	15
insuficiente;	136	250	186	260	420	595	15
no	192	250	202	260	420	595	15
sólo	208	250	225	260	420	595	15
es	230	250	239	260	420	595	15
quechua;	245	250	282	260	420	595	15
también,	287	250	324	260	420	595	15
aimara	329	250	357	260	420	595	15
(v.	363	250	371	260	420	595	15
callampa).	48	267	91	277	420	595	15
Sobre	93	267	116	277	420	595	15
la	118	267	125	277	420	595	15
tilde	126	267	145	277	420	595	15
en	146	267	156	277	420	595	15
wíncha,	158	267	189	277	420	595	15
v.	191	267	197	277	420	595	15
el	199	267	206	277	420	595	15
comentario	207	267	254	277	420	595	15
en	256	267	266	277	420	595	15
amacayo.	267	267	307	277	420	595	15
viracocha.	48	283	90	293	420	595	15
(Del	92	283	108	293	420	595	15
quechua	110	283	144	293	420	595	15
firakocha,	146	283	186	293	420	595	15
nombre	188	283	220	293	420	595	15
de	221	283	231	293	420	595	15
un	233	283	243	293	420	595	15
dios	245	283	262	293	420	595	15
de	264	283	274	293	420	595	15
la	275	283	282	293	420	595	15
mitología	284	283	323	293	420	595	15
incaica).	324	283	358	293	420	595	15
Comentario.	48	300	101	310	420	595	15
Transcripción	107	300	165	310	420	595	15
fonológica	171	300	216	310	420	595	15
errónea;	222	300	258	310	420	595	15
debe	263	300	284	310	420	595	15
ser	290	300	302	310	420	595	15
wiraqucha,	308	300	355	310	420	595	15
no	360	300	371	310	420	595	15
firakocha.	48	316	88	326	420	595	15
viravira.	48	333	81	343	420	595	15
(Del	82	333	99	343	420	595	15
quechua	100	333	135	343	420	595	15
wirawira).	136	333	177	343	420	595	15
[…].	178	333	196	343	420	595	15
Comentario.	48	349	100	359	420	595	15
Se	103	349	112	359	420	595	15
pronuncia	115	349	156	359	420	595	15
en	158	349	169	359	420	595	15
el	171	349	178	359	420	595	15
Perú	181	349	199	359	420	595	15
/wirawira/,	202	349	244	359	420	595	15
no	247	349	257	359	420	595	15
/birabira/;	260	349	299	359	420	595	15
en	301	349	311	359	420	595	15
consecuencia,	314	349	371	359	420	595	15
debe	48	366	68	376	420	595	15
incluirse	72	366	106	376	420	595	15
la	110	366	117	376	420	595	15
entrada	120	366	152	376	420	595	15
que	155	366	171	376	420	595	15
refleje	174	366	200	376	420	595	15
la	203	366	210	376	420	595	15
pronunciación	214	366	272	376	420	595	15
peruana	276	366	309	376	420	595	15
“huirahuira.	312	366	363	376	420	595	15
f.	366	366	371	376	420	595	15
Perú.	48	382	69	392	420	595	15
viravira.”	70	382	108	392	420	595	15
vizcacha.	48	399	86	409	420	595	15
(De	88	399	101	409	420	595	15
or.	103	399	113	409	420	595	15
quechua).	115	399	155	409	420	595	15
[…].	156	399	174	409	420	595	15
Comentario.	48	415	100	425	420	595	15
Transcripción	102	415	157	425	420	595	15
fonológica	159	415	202	425	420	595	15
del	203	415	216	425	420	595	15
étimo;	218	415	244	425	420	595	15
debe	246	415	266	425	420	595	15
ser	267	415	280	425	420	595	15
wisk'acha.	281	415	322	425	420	595	15
yaraví.	48	432	76	442	420	595	15
(De	77	432	91	442	420	595	15
or.	93	432	103	442	420	595	15
quechua).	104	432	144	442	420	595	15
[…].	146	432	164	442	420	595	15
Comentario.	48	449	100	459	420	595	15
Transcripción	102	449	156	459	420	595	15
fonológica	158	449	201	459	420	595	15
faltante;	203	449	236	459	420	595	15
debe	238	449	258	459	420	595	15
ser	259	449	272	459	420	595	15
yarawi.	273	449	303	459	420	595	15
Conclusiones	48	498	103	508	420	595	15
1.	48	514	56	524	420	595	15
a	56	513	58	518	420	595	15
A	60	514	65	524	420	595	15
partir	67	514	90	524	420	595	15
del	91	514	104	524	420	595	15
presente	105	514	141	524	420	595	15
artículo	143	514	174	524	420	595	15
y	175	514	180	524	420	595	15
otro	181	514	199	524	420	595	15
que	200	514	216	524	420	595	15
venimos	217	514	251	524	420	595	15
desarrollando	253	514	309	524	420	595	15
propondremos	311	514	371	524	420	595	15
enmiendas	48	531	92	541	420	595	15
y	94	531	98	541	420	595	15
nuevos	100	531	129	541	420	595	15
artículos	130	531	166	541	420	595	15
para	167	531	185	541	420	595	15
la	187	531	194	541	420	595	15
siguiente	195	531	233	541	420	595	15
edición	234	531	265	541	420	595	15
del	266	531	279	541	420	595	15
DLE.	280	531	299	541	420	595	15
Letras	48	565	68	573	420	595	15
87(126),	70	565	96	573	420	595	15
2016	98	565	115	573	420	595	15
118	349	560	363	569	420	595	15
Ana	48	24	61	32	420	595	16
Baldoceda	63	24	96	32	420	595	16
Espinoza	98	24	128	32	420	595	16
2.	48	52	56	62	420	595	16
a	56	51	58	56	420	595	16
La	69	52	78	62	420	595	16
actual	84	52	109	62	420	595	16
edición	114	52	146	62	420	595	16
del	151	52	164	62	420	595	16
DLE,	169	52	189	62	420	595	16
la	194	52	201	62	420	595	16
vigesimotercera,	207	52	278	62	420	595	16
evidencia	283	52	323	62	420	595	16
diferentes	328	52	371	62	420	595	16
limitaciones,	48	69	100	79	420	595	16
especialmente	102	69	161	79	420	595	16
en	162	69	172	79	420	595	16
lo	174	69	182	79	420	595	16
que	183	69	198	79	420	595	16
atañe	200	69	222	79	420	595	16
a	224	69	229	79	420	595	16
palabras	230	69	264	79	420	595	16
de	266	69	276	79	420	595	16
origen	277	69	304	79	420	595	16
nativo.	306	69	334	79	420	595	16
3.	48	85	56	95	420	595	16
a	56	84	58	89	420	595	16
Se	60	85	69	95	420	595	16
debe	71	85	91	95	420	595	16
registrar	93	85	128	95	420	595	16
variantes	130	85	167	95	420	595	16
de	168	85	179	95	420	595	16
lema	180	85	200	95	420	595	16
como	202	85	225	95	420	595	16
en	226	85	236	95	420	595	16
carapulcra,	238	85	284	95	420	595	16
güincha,	286	85	322	95	420	595	16
quihuicha	324	85	365	95	420	595	16
y	367	85	371	95	420	595	16
viravira	48	102	79	112	420	595	16
(que	84	102	102	112	420	595	16
se	107	102	115	112	420	595	16
acompañarían	120	102	178	112	420	595	16
de	182	102	193	112	420	595	16
carapulca,	197	102	240	112	420	595	16
huincha	245	102	278	112	420	595	16
o	283	102	288	112	420	595	16
wincha	293	102	323	112	420	595	16
y	328	102	332	112	420	595	16
kiwicha,	337	102	371	112	420	595	16
huirahuira,	48	118	94	128	420	595	16
respectivamente).	96	118	169	128	420	595	16
También	171	118	205	128	420	595	16
se	207	118	215	128	420	595	16
debe	217	118	237	128	420	595	16
cambiar	239	118	272	128	420	595	16
el	273	118	281	128	420	595	16
lema	282	118	302	128	420	595	16
erróneo	304	118	336	128	420	595	16
alcamar	338	118	371	128	420	595	16
por	48	135	62	145	420	595	16
alcamari.	64	135	102	145	420	595	16
4.	48	151	56	161	420	595	16
a	56	150	58	155	420	595	16
Algunos	61	151	94	161	420	595	16
artículos	95	151	131	161	420	595	16
léxicos	132	151	160	161	420	595	16
se	162	151	171	161	420	595	16
deben	172	151	198	161	420	595	16
desdoblar,	199	151	241	161	420	595	16
como	243	151	266	161	420	595	16
combo	267	151	296	161	420	595	16
2	296	150	298	155	420	595	16
,	298	151	301	161	420	595	16
inga	302	151	320	161	420	595	16
y	322	151	326	161	420	595	16
toco.	328	151	349	161	420	595	16
5.	48	168	56	178	420	595	16
a	56	167	58	172	420	595	16
En	59	168	69	178	420	595	16
varios	71	168	95	178	420	595	16
casos	98	168	120	178	420	595	16
el	122	168	129	178	420	595	16
DLE	131	168	147	178	420	595	16
no	149	168	160	178	420	595	16
toma	162	168	183	178	420	595	16
en	185	168	195	178	420	595	16
cuenta	197	168	225	178	420	595	16
que	227	168	242	178	420	595	16
el	244	168	251	178	420	595	16
étimo	253	168	277	178	420	595	16
puede	279	168	305	178	420	595	16
ser	307	168	319	178	420	595	16
insuficiente,	321	168	371	178	420	595	16
porque	48	184	77	194	420	595	16
es	79	184	88	194	420	595	16
posible	90	184	120	194	420	595	16
que	122	184	137	194	420	595	16
una	139	184	154	194	420	595	16
palabra	156	184	186	194	420	595	16
tenga	188	184	211	194	420	595	16
étimo	213	184	237	194	420	595	16
que	239	184	254	194	420	595	16
es	256	184	265	194	420	595	16
una	267	184	282	194	420	595	16
raíz	284	184	299	194	420	595	16
común	301	184	329	194	420	595	16
quechua	331	184	365	194	420	595	16
y	367	184	371	194	420	595	16
aimara.	48	201	78	211	420	595	16
Por	83	201	97	211	420	595	16
ejemplo,	99	201	134	211	420	595	16
callampa,	136	201	177	211	420	595	16
cantuta,	178	201	213	211	420	595	16
carpa,	215	201	240	211	420	595	16
concho	242	201	272	211	420	595	16
1	272	200	275	205	420	595	16
cha,	277	201	294	211	420	595	16
coto	296	201	315	211	420	595	16
5	315	200	317	205	420	595	16
,	318	201	320	211	420	595	16
guaca,	322	201	349	211	420	595	16
ichu,	351	201	371	211	420	595	16
pampa,	48	217	79	227	420	595	16
pirca,	83	217	106	227	420	595	16
pututo,	110	217	141	227	420	595	16
totora	144	217	171	227	420	595	16
y	174	217	179	227	420	595	16
vincha;	182	217	212	227	420	595	16
también	215	217	249	227	420	595	16
hay	252	217	266	227	420	595	16
étimo	270	217	294	227	420	595	16
erróneo	297	217	330	227	420	595	16
(achuma,	333	217	371	227	420	595	16
apiri,	48	234	70	244	420	595	16
calancas,	72	234	110	244	420	595	16
carapulca,	112	234	154	244	420	595	16
chocho,	156	234	189	244	420	595	16
chuncho,	191	234	229	244	420	595	16
pachamanca,	231	234	286	244	420	595	16
sora	288	234	306	244	420	595	16
y	308	234	312	244	420	595	16
suche	314	234	338	244	420	595	16
1	338	233	340	238	420	595	16
);	340	234	346	244	420	595	16
étimo	347	234	371	244	420	595	16
redundante	48	250	95	260	420	595	16
(icho,	99	250	122	260	420	595	16
pacae);	129	250	158	260	420	595	16
étimo	162	250	185	260	420	595	16
incierto	189	250	220	260	420	595	16
(caucho,	224	250	259	260	420	595	16
causa	262	250	285	260	420	595	16
2	285	249	288	254	420	595	16
,	288	250	290	260	420	595	16
chúcaro);	293	250	332	260	420	595	16
acepción	335	250	371	260	420	595	16
ajena	48	267	70	277	420	595	16
al	71	267	78	277	420	595	16
étimo	80	267	104	277	420	595	16
(combo	105	267	137	277	420	595	16
2	137	266	139	271	420	595	16
);	139	267	144	277	420	595	16
y	146	267	150	277	420	595	16
étimo	152	267	176	277	420	595	16
faltante	177	267	208	277	420	595	16
(alasita,	210	267	242	277	420	595	16
inca,	244	267	264	277	420	595	16
puquio).	265	267	300	277	420	595	16
6.	48	283	56	293	420	595	16
a	56	282	58	287	420	595	16
En	59	283	69	293	420	595	16
la	72	283	79	293	420	595	16
presentación	81	283	134	293	420	595	16
de	137	283	147	293	420	595	16
étimos	149	283	177	293	420	595	16
debe	180	283	200	293	420	595	16
de	202	283	213	293	420	595	16
haber	215	283	238	293	420	595	16
uniformidad,	241	283	294	293	420	595	16
porque	296	283	325	293	420	595	16
en	328	283	338	293	420	595	16
algunas	340	283	371	293	420	595	16
entradas	48	300	83	310	420	595	16
se	86	300	95	310	420	595	16
lee	98	300	110	310	420	595	16
“(or.	114	300	130	310	420	595	16
quechua)”	134	300	175	310	420	595	16
u	178	300	183	310	420	595	16
“(or.	186	300	203	310	420	595	16
aim.)”;	206	300	233	310	420	595	16
en	236	300	246	310	420	595	16
otras	249	300	270	310	420	595	16
“(Voz	273	300	294	310	420	595	16
quechua)”	297	300	338	310	420	595	16
o	341	300	347	310	420	595	16
“(Voz	350	300	371	310	420	595	16
aim.)”;	48	316	75	326	420	595	16
y	76	316	81	326	420	595	16
las	83	316	94	326	420	595	16
más	95	316	112	326	420	595	16
de	113	316	124	326	420	595	16
las	125	316	136	326	420	595	16
veces	138	316	161	326	420	595	16
“(Del	162	316	183	326	420	595	16
quechua…)”	185	316	236	326	420	595	16
o	237	316	243	326	420	595	16
“(Del	245	316	265	326	420	595	16
aim.	267	316	284	326	420	595	16
…)”,	286	316	305	326	420	595	16
que	307	316	322	326	420	595	16
sería	324	316	344	326	420	595	16
lo	345	316	353	326	420	595	16
más	355	316	371	326	420	595	16
acertado.	48	333	86	343	420	595	16
7.	48	349	56	359	420	595	16
a	56	348	58	353	420	595	16
En	60	349	71	359	420	595	16
la	73	349	80	359	420	595	16
transcripción	82	349	136	359	420	595	16
fonológica	138	349	181	359	420	595	16
se	184	349	192	359	420	595	16
tiene	195	349	216	359	420	595	16
lo	218	349	226	359	420	595	16
siguiente:	228	349	268	359	420	595	16
a)	270	349	277	359	420	595	16
no	280	349	290	359	420	595	16
se	293	349	301	359	420	595	16
trata	304	349	323	359	420	595	16
de	325	349	336	359	420	595	16
una	338	349	353	359	420	595	16
sola	355	349	371	359	420	595	16
manera	48	366	79	376	420	595	16
el	81	366	89	376	420	595	16
étimo	91	366	115	376	420	595	16
de	118	366	128	376	420	595	16
las	131	366	142	376	420	595	16
palabras	144	366	179	376	420	595	16
cuya	181	366	200	376	420	595	16
forma	203	366	227	376	420	595	16
coincide	229	366	264	376	420	595	16
con	267	366	281	376	420	595	16
la	284	366	291	376	420	595	16
versión	294	366	324	376	420	595	16
ortográfica	326	366	371	376	420	595	16
del	48	382	61	392	420	595	16
lema:	63	382	85	392	420	595	16
en	86	382	97	392	420	595	16
unos	98	382	118	392	420	595	16
casos	120	382	142	392	420	595	16
no	144	382	155	392	420	595	16
ponen	157	382	183	392	420	595	16
la	184	382	191	392	420	595	16
transcripción	193	382	247	392	420	595	16
fonológica,	249	382	295	392	420	595	16
como	297	382	319	392	420	595	16
en	321	382	331	392	420	595	16
“achachi.	333	382	371	392	420	595	16
(Voz	48	399	66	409	420	595	16
aimara)”	70	399	104	409	420	595	16
y	108	399	113	409	420	595	16
también	117	399	151	409	420	595	16
en	155	399	165	409	420	595	16
imilla;	169	399	196	409	420	595	16
en	200	399	210	409	420	595	16
otros,	214	399	238	409	420	595	16
sí	242	399	249	409	420	595	16
consignan	253	399	295	409	420	595	16
la	299	399	306	409	420	595	16
representación	310	399	371	409	420	595	16
fonológica	48	415	91	425	420	595	16
del	94	415	106	425	420	595	16
étimo	109	415	133	425	420	595	16
(tunta,	136	415	164	425	420	595	16
chullpi);	166	415	200	425	420	595	16
b)	203	415	211	425	420	595	16
hay	213	415	227	425	420	595	16
empleo	230	415	261	425	420	595	16
indistinto	263	415	303	425	420	595	16
de	306	415	316	425	420	595	16
letras	318	415	341	425	420	595	16
para	344	415	362	425	420	595	16
la	364	415	371	425	420	595	16
representación	48	432	109	442	420	595	16
fonológica:	111	432	157	442	420	595	16
cc	159	432	168	442	420	595	16
o	170	432	175	442	420	595	16
kk	178	432	188	442	420	595	16
por	190	432	204	442	420	595	16
q	206	432	212	442	420	595	16
(oclusiva	214	432	249	442	420	595	16
postvelar	252	432	289	442	420	595	16
sorda),	292	432	319	442	420	595	16
por	322	432	336	442	420	595	16
ejemplo	338	432	371	442	420	595	16
en	48	448	58	458	420	595	16
patasca;	60	448	94	458	420	595	16
c)	95	448	102	458	420	595	16
se	104	448	113	458	420	595	16
observa	114	448	146	458	420	595	16
que	148	448	163	458	420	595	16
en	165	448	175	458	420	595	16
la	177	448	184	458	420	595	16
representación	185	448	246	458	420	595	16
fonológica	248	448	291	458	420	595	16
de	293	448	303	458	420	595	16
algunas	305	448	336	458	420	595	16
palabras	337	448	371	458	420	595	16
ponen	48	465	74	475	420	595	16
tilde,	76	465	97	475	420	595	16
pese	99	465	118	475	420	595	16
a	120	465	125	475	420	595	16
que	127	465	142	475	420	595	16
en	145	465	155	475	420	595	16
ortografía	157	465	198	475	420	595	16
quechua	200	465	234	475	420	595	16
no	236	465	247	475	420	595	16
existe	249	465	273	475	420	595	16
el	275	465	283	475	420	595	16
acento	285	465	313	475	420	595	16
ortográfico	315	465	361	475	420	595	16
(v.	363	465	371	475	420	595	16
amacayo,	48	481	87	491	420	595	16
pallar	90	481	114	491	420	595	16
2	114	480	117	485	420	595	16
);	117	481	122	491	420	595	16
mientras	124	481	160	491	420	595	16
en	163	481	173	491	420	595	16
los	176	481	187	491	420	595	16
demás	190	481	217	491	420	595	16
casos	219	481	241	491	420	595	16
evitan	244	481	269	491	420	595	16
ese	272	481	285	491	420	595	16
error;	288	481	311	491	420	595	16
d)	314	481	322	491	420	595	16
se	324	481	333	491	420	595	16
presenta	336	481	371	491	420	595	16
transcripción	48	498	102	508	420	595	16
fonológica	108	498	151	508	420	595	16
errónea,	157	498	191	508	420	595	16
por	197	498	211	508	420	595	16
ejemplo,	217	498	252	508	420	595	16
en	258	498	268	508	420	595	16
aclla,	274	498	296	508	420	595	16
alcamar,	301	498	336	508	420	595	16
alpaca,	342	498	371	508	420	595	16
amauta,	48	514	82	524	420	595	16
aricoma,	85	514	121	524	420	595	16
choro	124	514	148	524	420	595	16
2	148	513	150	518	420	595	16
,	150	514	153	524	420	595	16
llanque,	156	514	189	524	420	595	16
etc.);	192	514	212	524	420	595	16
e)	215	514	222	524	420	595	16
faltante,	225	514	259	524	420	595	16
como	261	514	284	524	420	595	16
en	287	514	297	524	420	595	16
caracha,	300	514	334	524	420	595	16
chasqui,	337	514	371	524	420	595	16
llocalla,	48	531	81	541	420	595	16
sicu,	82	531	101	541	420	595	16
etc.	103	531	118	541	420	595	16
Letras	48	565	68	573	420	595	16
87(126),	70	565	96	573	420	595	16
2016	98	565	115	573	420	595	16
119	349	560	363	569	420	595	16
Observaciones	49	24	93	32	420	595	17
de	95	24	102	32	420	595	17
palabras	104	24	129	32	420	595	17
aimaras,	131	24	156	32	420	595	17
quechuas	158	24	187	32	420	595	17
y	189	24	192	32	420	595	17
puquinas	194	24	221	32	420	595	17
en	223	24	230	32	420	595	17
el	232	24	238	32	420	595	17
Diccionario	240	24	274	32	420	595	17
de	276	24	283	32	420	595	17
la	285	24	290	32	420	595	17
lengua	292	24	312	32	420	595	17
española	314	24	341	32	420	595	17
de	343	24	350	32	420	595	17
la	352	24	357	32	420	595	17
REA	359	24	371	32	420	595	17
8.	48	52	56	62	420	595	17
a	56	51	58	56	420	595	17
Existen	64	52	94	62	420	595	17
casos	100	52	123	62	420	595	17
de	128	52	138	62	420	595	17
glosa	144	52	166	62	420	595	17
errónea	171	52	204	62	420	595	17
(en	210	52	222	62	420	595	17
amauta,	228	52	263	62	420	595	17
chuncho,	268	52	307	62	420	595	17
guaco),	313	52	344	62	420	595	17
glosa	349	52	371	62	420	595	17
insuficiente	48	69	96	79	420	595	17
(concho	97	69	130	79	420	595	17
1	130	68	133	73	420	595	17
,	133	69	135	79	420	595	17
cha)	137	69	154	79	420	595	17
y	155	69	160	79	420	595	17
glosa	161	69	183	79	420	595	17
faltante	184	69	216	79	420	595	17
(carapulca,	217	69	262	79	420	595	17
puquio).	264	69	299	79	420	595	17
9.	48	85	56	95	420	595	17
a	56	84	58	89	420	595	17
Hay	60	85	75	95	420	595	17
marca	77	85	101	95	420	595	17
de	103	85	113	95	420	595	17
uso	114	85	129	95	420	595	17
mal	130	85	145	95	420	595	17
formulada,	147	85	191	95	420	595	17
como	193	85	215	95	420	595	17
en	217	85	227	95	420	595	17
causa	229	85	251	95	420	595	17
(coloq.)	253	85	283	95	420	595	17
10.	48	102	61	112	420	595	17
a	61	100	63	105	420	595	17
Hay	68	102	83	112	420	595	17
palabras	88	102	122	112	420	595	17
nativas	126	102	155	112	420	595	17
que	159	102	175	112	420	595	17
según	179	102	204	112	420	595	17
el	208	102	215	112	420	595	17
DLE	220	102	236	112	420	595	17
serían	240	102	265	112	420	595	17
usadas	269	102	297	112	420	595	17
en	302	102	312	112	420	595	17
todo	316	102	336	112	420	595	17
nuestro	340	102	371	112	420	595	17
territorio,	48	118	89	128	420	595	17
lo	91	118	99	128	420	595	17
cual	102	118	118	128	420	595	17
no	121	118	131	128	420	595	17
ocurre,	134	118	163	128	420	595	17
pues	166	118	185	128	420	595	17
son	188	118	202	128	420	595	17
conocidas	205	118	246	128	420	595	17
solo	249	118	266	128	420	595	17
en	268	118	278	128	420	595	17
algunas	281	118	312	128	420	595	17
ciudades	315	118	351	128	420	595	17
o	353	118	359	128	420	595	17
en	361	118	371	128	420	595	17
alguna	48	135	75	145	420	595	17
región	77	135	103	145	420	595	17
(casos	105	135	129	145	420	595	17
de	131	135	141	145	420	595	17
arnaucho,	143	135	184	145	420	595	17
melloco,	186	135	222	145	420	595	17
papalisa,	224	135	261	145	420	595	17
sicu).	262	135	284	145	420	595	17
Un	285	135	297	145	420	595	17
aspecto	298	135	330	145	420	595	17
conexo	332	135	361	145	420	595	17
es	363	135	371	145	420	595	17
que	48	151	63	161	420	595	17
se	65	151	74	161	420	595	17
registra	76	151	107	161	420	595	17
una	109	151	124	161	420	595	17
acepción	125	151	162	161	420	595	17
válida	163	151	187	161	420	595	17
solo	189	151	206	161	420	595	17
en	208	151	218	161	420	595	17
el	220	151	227	161	420	595	17
Perú	228	151	247	161	420	595	17
cuando	248	151	278	161	420	595	17
se	280	151	289	161	420	595	17
conoce	290	151	320	161	420	595	17
en	321	151	331	161	420	595	17
otro	333	151	351	161	420	595	17
país,	352	151	371	161	420	595	17
como	48	168	71	178	420	595	17
ocurre	74	168	100	178	420	595	17
con	103	168	118	178	420	595	17
cañihua,	121	168	156	178	420	595	17
que	159	168	174	178	420	595	17
también	177	168	211	178	420	595	17
se	214	168	223	178	420	595	17
emplea	225	168	255	178	420	595	17
en	258	168	268	178	420	595	17
Bolivia.	271	168	301	178	420	595	17
En	304	168	314	178	420	595	17
algunas	317	168	348	178	420	595	17
otras	351	168	371	178	420	595	17
palabras	48	184	82	194	420	595	17
se	85	184	94	194	420	595	17
omite	97	184	121	194	420	595	17
la	124	184	131	194	420	595	17
marca	133	184	158	194	420	595	17
diatópica	161	184	199	194	420	595	17
Perú,	201	184	222	194	420	595	17
como	225	184	248	194	420	595	17
en	250	184	260	194	420	595	17
tunta,	263	184	288	194	420	595	17
choro	291	184	315	194	420	595	17
2	315	183	318	188	420	595	17
,	318	184	321	194	420	595	17
maquisapa,	323	184	371	194	420	595	17
pichanguear.	48	201	101	211	420	595	17
11.	48	217	61	227	420	595	17
a	61	216	63	221	420	595	17
Hay	65	217	80	227	420	595	17
palabras	82	217	116	227	420	595	17
sin	117	217	129	227	420	595	17
marca	131	217	155	227	420	595	17
de	157	217	167	227	420	595	17
poco	169	217	189	227	420	595	17
uso	190	217	205	227	420	595	17
(tarsana);	207	217	245	227	420	595	17
o	247	217	252	227	420	595	17
desusadas	254	217	295	227	420	595	17
(catatar,	297	217	330	227	420	595	17
cencapa).	332	217	371	227	420	595	17
12.	48	234	61	244	420	595	17
a	61	233	63	238	420	595	17
Existen	68	234	98	244	420	595	17
palabras	103	234	137	244	420	595	17
que	142	234	157	244	420	595	17
presentan	162	234	202	244	420	595	17
significado	207	234	252	244	420	595	17
erróneo	256	234	289	244	420	595	17
(anaco,	294	234	324	244	420	595	17
carapulca,	329	234	371	244	420	595	17
huaco,	48	250	76	260	420	595	17
máchica),	81	250	121	260	420	595	17
parcial	126	250	153	260	420	595	17
o	158	250	163	260	420	595	17
inexacto	168	250	203	260	420	595	17
(v.	208	250	216	260	420	595	17
alasita,	221	250	251	260	420	595	17
cañihua,	256	250	291	260	420	595	17
pasancalla,	296	250	343	260	420	595	17
tarca,	348	250	371	260	420	595	17
humita).	48	267	83	277	420	595	17
13.	48	283	61	293	420	595	17
a	61	282	63	287	420	595	17
Hay	66	283	81	293	420	595	17
varias	83	283	107	293	420	595	17
voces	109	283	132	293	420	595	17
nativas	134	283	163	293	420	595	17
que	165	283	181	293	420	595	17
deben	183	283	208	293	420	595	17
incluirse	211	283	245	293	420	595	17
en	248	283	258	293	420	595	17
la	260	283	267	293	420	595	17
próxima	269	283	303	293	420	595	17
edición	305	283	336	293	420	595	17
del	338	283	350	293	420	595	17
DLE,	353	283	371	293	420	595	17
como	48	300	71	310	420	595	17
corequenque,	73	300	130	310	420	595	17
servinacuy	131	300	175	310	420	595	17
y	177	300	181	310	420	595	17
tacutacu.	183	300	222	310	420	595	17
Referencias	48	333	96	343	420	595	17
bibliográficas	97	333	154	343	420	595	17
Academia	48	349	88	359	420	595	17
Española	90	349	127	359	420	595	17
de	129	349	139	359	420	595	17
la	141	349	148	359	420	595	17
Lengua	151	349	180	359	420	595	17
(2014)	182	349	208	359	420	595	17
Diccionario	210	349	257	359	420	595	17
de	259	349	269	359	420	595	17
la	272	349	279	359	420	595	17
Lengua	281	349	310	359	420	595	17
Española,	313	349	352	359	420	595	17
23.a	354	349	371	359	420	595	17
edición.	84	366	116	376	420	595	17
Madrid:	118	366	149	376	420	595	17
Espasa	151	366	179	376	420	595	17
Libros,	180	366	208	376	420	595	17
S.L.U.-Editorial	209	366	270	376	420	595	17
Planeta	271	366	301	376	420	595	17
Colombiana	303	366	351	376	420	595	17
S.A.	353	366	369	376	420	595	17
Academia	48	382	88	392	420	595	17
Mayor	91	382	117	392	420	595	17
de	121	382	131	392	420	595	17
la	134	382	141	392	420	595	17
Lengua	145	382	174	392	420	595	17
Quechua	178	382	214	392	420	595	17
(2005)	218	382	243	392	420	595	17
Diccionario	247	382	294	392	420	595	17
Quechua-Español-	297	382	371	392	420	595	17
Quechua	84	399	120	409	420	595	17
Qheswa-Español-Qheswa	126	399	231	409	420	595	17
Simi	236	399	254	409	420	595	17
Taqe,	260	399	281	409	420	595	17
2.a	287	399	299	409	420	595	17
edición,	305	399	338	409	420	595	17
Cusco:	344	399	371	409	420	595	17
Academia	84	415	123	425	420	595	17
Mayor	125	415	150	425	420	595	17
de	152	415	162	425	420	595	17
la	164	415	171	425	420	595	17
Lengua	172	415	202	425	420	595	17
Quechua.	203	415	242	425	420	595	17
Adelaar,	48	432	80	442	420	595	17
Willem	82	432	111	442	420	595	17
(1986)	113	432	139	442	420	595	17
“La	140	432	154	442	420	595	17
relación	155	432	188	442	420	595	17
Quechua-Aru:	190	432	245	442	420	595	17
Perspectivas	247	432	297	442	420	595	17
para	299	432	317	442	420	595	17
la	318	432	325	442	420	595	17
separación	327	432	371	442	420	595	17
del	84	448	96	458	420	595	17
léxico”,	98	448	129	458	420	595	17
en	130	448	140	458	420	595	17
Revista	142	448	171	458	420	595	17
Andina.	173	448	204	458	420	595	17
Año	205	448	222	458	420	595	17
4,	223	448	231	458	420	595	17
N.o	233	448	247	458	420	595	17
2.	249	448	256	458	420	595	17
Cuzco:	258	448	286	458	420	595	17
Centro	287	448	315	458	420	595	17
Bartolomé	317	448	359	458	420	595	17
de	361	448	371	458	420	595	17
las	84	464	95	474	420	595	17
Casas,	96	464	121	474	420	595	17
pp.	48	481	61	491	420	595	17
379-399.	63	481	99	491	420	595	17
Alcocer,	48	497	82	507	420	595	17
Augusto	87	497	122	507	420	595	17
(1993)	128	497	155	507	420	595	17
Los	160	497	174	507	420	595	17
americanismos	180	497	244	507	420	595	17
peruanos	249	497	289	507	420	595	17
en	294	497	305	507	420	595	17
el	310	497	318	507	420	595	17
diccionario	323	497	371	507	420	595	17
académico,	84	514	130	524	420	595	17
Lima:	135	514	157	524	420	595	17
Instituto	162	514	197	524	420	595	17
de	203	514	213	524	420	595	17
Investigaciones	218	514	281	524	420	595	17
Lingüísticas	286	514	334	524	420	595	17
(INVEL),	339	514	371	524	420	595	17
UNMSM.	84	530	119	540	420	595	17
Letras	48	565	68	573	420	595	17
87(126),	70	565	96	573	420	595	17
2016	98	565	115	573	420	595	17
120	348	560	363	569	420	595	17
Ana	48	24	61	32	420	595	18
Baldoceda	63	24	96	32	420	595	18
Espinoza	98	24	128	32	420	595	18
Álvarez	48	52	78	62	420	595	18
Vita,	80	52	98	62	420	595	18
Juan	100	52	118	62	420	595	18
(2009)	119	52	145	62	420	595	18
Diccionario	154	52	201	62	420	595	18
de	205	52	215	62	420	595	18
Peruanismos.	219	52	273	62	420	595	18
Lima:	277	52	299	62	420	595	18
Universidad	302	52	351	62	420	595	18
Alas	355	52	371	62	420	595	18
Peruanas,	84	69	123	79	420	595	18
2.a	124	69	136	79	420	595	18
edición.	138	69	171	79	420	595	18
Baldoceda,	48	85	93	95	420	595	18
Ana	97	85	113	95	420	595	18
(2001)	117	85	143	95	420	595	18
“El	148	85	159	95	420	595	18
Diccionario	164	85	211	95	420	595	18
de	216	85	226	95	420	595	18
la	230	85	237	95	420	595	18
Real	242	85	259	95	420	595	18
Academia	264	85	303	95	420	595	18
Española	308	85	344	95	420	595	18
y	349	85	353	95	420	595	18
sus	358	85	371	95	420	595	18
inconsecuencias	84	101	150	111	420	595	18
en	153	101	163	111	420	595	18
voces	165	101	188	111	420	595	18
nativas	191	101	219	111	420	595	18
peruanas”.	222	101	265	111	420	595	18
En	268	101	278	111	420	595	18
Boletín.,	281	101	315	111	420	595	18
N.o	318	101	332	111	420	595	18
34,	334	101	347	111	420	595	18
Lima:	350	101	371	111	420	595	18
Academia	84	118	123	128	420	595	18
Peruana	125	118	157	128	420	595	18
de	159	118	169	128	420	595	18
la	170	118	177	128	420	595	18
Lengua,	179	118	211	128	420	595	18
pp.	212	118	225	128	420	595	18
117-176.	227	118	263	128	420	595	18
Baldoceda,	48	134	93	144	420	595	18
Ana	96	134	111	144	420	595	18
(2002)	114	134	140	144	420	595	18
“Resultados	142	134	191	144	420	595	18
de	194	134	204	144	420	595	18
la	207	134	214	144	420	595	18
propuesta	216	134	258	144	420	595	18
lexicográfica	261	134	312	144	420	595	18
peruana	315	134	348	144	420	595	18
en	351	134	361	144	420	595	18
el	364	134	371	144	420	595	18
Diccionario	84	151	130	161	420	595	18
de	135	151	145	161	420	595	18
la	149	151	156	161	420	595	18
Real	160	151	177	161	420	595	18
Academia	181	151	221	161	420	595	18
Española”.	225	151	268	161	420	595	18
En	272	151	283	161	420	595	18
Boletín,	287	151	319	161	420	595	18
N.o	323	151	337	161	420	595	18
36,	341	151	354	161	420	595	18
2.o	358	151	371	161	420	595	18
semestre,	84	167	123	177	420	595	18
Lima:	125	167	146	177	420	595	18
Academia	151	167	190	177	420	595	18
Peruana	192	167	224	177	420	595	18
de	226	167	236	177	420	595	18
la	237	167	244	177	420	595	18
Lengua,	246	167	278	177	420	595	18
pp.	279	167	292	177	420	595	18
pp.	294	167	307	177	420	595	18
85-162.	309	167	340	177	420	595	18
Baldoceda,	48	184	93	194	420	595	18
Ana	96	184	111	194	420	595	18
(2007)	114	184	139	194	420	595	18
“Quechuismos	142	184	201	194	420	595	18
y	204	184	208	194	420	595	18
aimarismos	211	184	258	194	420	595	18
en	261	184	271	194	420	595	18
la	273	184	280	194	420	595	18
prensa	283	184	310	194	420	595	18
escrita”,	313	184	347	194	420	595	18
Actas	350	184	371	194	420	595	18
del	84	200	96	210	420	595	18
II	101	200	107	210	420	595	18
Congreso	112	200	150	210	420	595	18
Internacional	155	200	209	210	420	595	18
de	214	200	224	210	420	595	18
Lexicología	229	200	275	210	420	595	18
y	280	200	285	210	420	595	18
Lexicografía	290	200	339	210	420	595	18
“Pedro	344	200	371	210	420	595	18
Benvenuto	84	217	127	227	420	595	18
Murrieta”,	130	217	172	227	420	595	18
Lima:	175	217	196	227	420	595	18
Academia	199	217	238	227	420	595	18
Peruana	241	217	273	227	420	595	18
de	276	217	286	227	420	595	18
la	289	217	296	227	420	595	18
Lengua	298	217	328	227	420	595	18
y	330	217	335	227	420	595	18
Facultad	337	217	371	227	420	595	18
de	84	233	94	243	420	595	18
Ciencias	97	233	131	243	420	595	18
de	134	233	144	243	420	595	18
la	147	233	154	243	420	595	18
Comunicación,	158	233	218	243	420	595	18
Turismo	221	233	254	243	420	595	18
y	258	233	262	243	420	595	18
Psicología	265	233	306	243	420	595	18
Universidad	310	233	358	243	420	595	18
de	361	233	371	243	420	595	18
San	84	249	98	259	420	595	18
Martín	100	249	127	259	420	595	18
de	128	249	139	259	420	595	18
Porres.	140	249	168	259	420	595	18
Baldoceda,	48	266	93	276	420	595	18
Ana	94	266	110	276	420	595	18
(2007)	111	266	137	276	420	595	18
Estudios	138	266	173	276	420	595	18
Léxicos	175	266	205	276	420	595	18
y	207	266	211	276	420	595	18
Normativos,	212	266	262	276	420	595	18
Lima:	264	266	285	276	420	595	18
ed.	287	266	300	276	420	595	18
personal.	301	266	339	276	420	595	18
Baldoceda,	48	282	93	292	420	595	18
Ana	95	282	111	292	420	595	18
(2009)	113	282	139	292	420	595	18
“Léxico	142	282	172	292	420	595	18
quechua	175	282	209	292	420	595	18
en	212	282	222	292	420	595	18
la	224	282	231	292	420	595	18
novela	234	282	261	292	420	595	18
Yawar	264	282	288	292	420	595	18
Fiesta”,	290	282	321	292	420	595	18
Actas	323	282	345	292	420	595	18
del	348	282	360	292	420	595	18
III	363	282	371	292	420	595	18
Congreso	84	299	122	309	420	595	18
de	183	299	193	309	420	595	18
Lexicología	196	299	242	309	420	595	18
y	245	299	249	309	420	595	18
Lexicografía	253	299	302	309	420	595	18
en	305	299	315	309	420	595	18
“Homenaje	318	299	364	309	420	595	18
a	367	299	371	309	420	595	18
Diego	84	315	108	325	420	595	18
de	111	315	121	325	420	595	18
Villegas	123	315	155	325	420	595	18
y	158	315	162	325	420	595	18
Quevedo	165	315	201	325	420	595	18
Saavedra”,	204	315	247	325	420	595	18
Lima:	250	315	272	325	420	595	18
Academia	274	315	314	325	420	595	18
Peruana	316	315	349	325	420	595	18
de	351	315	362	325	420	595	18
la	364	315	371	325	420	595	18
Lengua	84	332	113	342	420	595	18
y	114	332	119	342	420	595	18
Universidad	120	332	169	342	420	595	18
de	170	332	181	342	420	595	18
San	182	332	197	342	420	595	18
Martín	198	332	225	342	420	595	18
de	227	332	237	342	420	595	18
Porres.	239	332	267	342	420	595	18
Baldoceda,	48	348	93	358	420	595	18
Ana	94	348	110	358	420	595	18
(2009)	112	348	137	358	420	595	18
“Una	139	348	159	358	420	595	18
supervivencia	161	348	217	358	420	595	18
garcilasista	218	348	264	358	420	595	18
en	265	348	275	358	420	595	18
la	277	348	284	358	420	595	18
literatura	286	348	324	358	420	595	18
oral”,	325	348	348	358	420	595	18
Actas	350	348	371	358	420	595	18
del	84	365	96	375	420	595	18
IV	102	365	110	375	420	595	18
Congreso	116	365	155	375	420	595	18
Internacional	160	365	215	375	420	595	18
“Las	221	365	238	375	420	595	18
palabras	243	365	278	375	420	595	18
de	284	365	294	375	420	595	18
Garcilaso”,	299	365	344	375	420	595	18
Lima:	349	365	371	375	420	595	18
Organización	84	381	138	391	420	595	18
de	140	381	150	391	420	595	18
Estados	152	381	184	391	420	595	18
Iberoamericanos	186	381	254	391	420	595	18
para	256	381	274	391	420	595	18
la	277	381	284	391	420	595	18
Educación,	286	381	330	391	420	595	18
la	332	381	339	391	420	595	18
Ciencia	342	381	371	391	420	595	18
y	84	398	88	408	420	595	18
la	90	398	97	408	420	595	18
Cultura,	98	398	131	408	420	595	18
Academia	133	398	172	408	420	595	18
Peruana	174	398	206	408	420	595	18
de	208	398	218	408	420	595	18
la	220	398	227	408	420	595	18
Lengua	229	398	258	408	420	595	18
y	260	398	264	408	420	595	18
Universidad	266	398	314	408	420	595	18
de	316	398	326	408	420	595	18
San	328	398	342	408	420	595	18
Martín	344	398	371	408	420	595	18
de	84	414	94	424	420	595	18
Porres.	95	414	124	424	420	595	18
Baldoceda,	48	430	93	440	420	595	18
Ana	94	430	110	440	420	595	18
(2011)	111	430	137	440	420	595	18
“Comparación	139	430	197	440	420	595	18
de	198	430	209	440	420	595	18
voces	210	430	233	440	420	595	18
nativas	235	430	263	440	420	595	18
en	265	430	275	440	420	595	18
el	277	430	284	440	420	595	18
Diccionario	285	430	332	440	420	595	18
de	334	430	344	440	420	595	18
la	346	430	353	440	420	595	18
Real	354	430	371	440	420	595	18
Academia	84	447	123	457	420	595	18
Española	126	447	163	457	420	595	18
ediciones	166	447	205	457	420	595	18
1992	208	447	228	457	420	595	18
y	231	447	236	457	420	595	18
2001”.	239	447	266	457	420	595	18
En	269	447	279	457	420	595	18
Boletín,	282	447	314	457	420	595	18
N.o	317	447	331	457	420	595	18
51,	334	447	347	457	420	595	18
Lima:	350	447	371	457	420	595	18
Academia	84	463	123	473	420	595	18
Peruana	125	463	157	473	420	595	18
de	159	463	169	473	420	595	18
la	170	463	177	473	420	595	18
Lengua,	179	463	211	473	420	595	18
pp.	212	463	225	473	420	595	18
11-68.	227	463	253	473	420	595	18
Baldoceda,	48	480	93	490	420	595	18
Ana	95	480	111	490	420	595	18
(2012)	114	480	139	490	420	595	18
“Elementos	142	480	189	490	420	595	18
léxicos	192	480	220	490	420	595	18
nativos	223	480	252	490	420	595	18
en	255	480	265	490	420	595	18
la	268	480	275	490	420	595	18
obra	277	480	296	490	420	595	18
Cien	299	480	317	490	420	595	18
años	320	480	339	490	420	595	18
de	342	480	352	490	420	595	18
vida	354	480	371	490	420	595	18
perdularia,	84	496	128	506	420	595	18
de	130	496	140	506	420	595	18
Abelardo	142	496	179	506	420	595	18
Gamarra”,	181	496	222	506	420	595	18
Actas	225	496	246	506	420	595	18
del	249	496	261	506	420	595	18
VII	263	496	274	506	420	595	18
Congreso	276	496	315	506	420	595	18
Internacional	317	496	371	506	420	595	18
de	84	513	94	523	420	595	18
Lexicología	99	513	145	523	420	595	18
y	150	513	155	523	420	595	18
Lexicografía	160	513	209	523	420	595	18
en	215	513	225	523	420	595	18
Homenaje	230	513	272	523	420	595	18
a	277	513	282	523	420	595	18
Luis	287	513	303	523	420	595	18
Jaime	309	513	331	523	420	595	18
Cisneros	336	513	371	523	420	595	18
Vizquerra,	84	529	126	539	420	595	18
Lima:	127	529	149	539	420	595	18
Fondo	151	529	177	539	420	595	18
Editorial	178	529	213	539	420	595	18
de	214	529	225	539	420	595	18
la	226	529	233	539	420	595	18
Academia	235	529	274	539	420	595	18
Peruana	276	529	308	539	420	595	18
de	310	529	320	539	420	595	18
la	321	529	328	539	420	595	18
Lengua.	330	529	362	539	420	595	18
Letras	48	565	68	573	420	595	18
87(126),	70	565	96	573	420	595	18
2016	98	565	115	573	420	595	18
121	349	560	364	569	420	595	18
Observaciones	49	24	93	32	420	595	19
de	95	24	102	32	420	595	19
palabras	104	24	129	32	420	595	19
aimaras,	131	24	156	32	420	595	19
quechuas	158	24	187	32	420	595	19
y	189	24	192	32	420	595	19
puquinas	194	24	221	32	420	595	19
en	223	24	230	32	420	595	19
el	232	24	238	32	420	595	19
Diccionario	240	24	274	32	420	595	19
de	276	24	283	32	420	595	19
la	285	24	290	32	420	595	19
lengua	292	24	312	32	420	595	19
española	314	24	341	32	420	595	19
de	343	24	350	32	420	595	19
la	352	24	357	32	420	595	19
REA	359	24	371	32	420	595	19
Baldoceda,	48	52	93	62	420	595	19
Ana	98	52	114	62	420	595	19
(2012)	119	52	145	62	420	595	19
“Observaciones	150	52	214	62	420	595	19
del	220	52	232	62	420	595	19
étimo	238	52	262	62	420	595	19
de	267	52	277	62	420	595	19
voces	283	52	305	62	420	595	19
nativas	311	52	339	62	420	595	19
en	345	52	355	62	420	595	19
las	360	52	371	62	420	595	19
ediciones	84	69	123	79	420	595	19
21.a	125	69	142	79	420	595	19
y	144	69	148	79	420	595	19
22.a	150	69	168	79	420	595	19
del	170	69	182	79	420	595	19
DRAE”,	184	69	214	79	420	595	19
Actas	216	69	237	79	420	595	19
del	240	69	252	79	420	595	19
IV	254	69	262	79	420	595	19
Congreso	264	69	303	79	420	595	19
Internacional	305	69	359	79	420	595	19
de	361	69	371	79	420	595	19
Lexicología	84	85	130	95	420	595	19
y	135	85	139	95	420	595	19
Lexicografía	145	85	194	95	420	595	19
en	199	85	209	95	420	595	19
Homenaje	215	85	256	95	420	595	19
a	261	85	266	95	420	595	19
“Juan	271	85	293	95	420	595	19
de	298	85	308	95	420	595	19
Arona”,	314	85	344	95	420	595	19
Lima:	350	85	371	95	420	595	19
Academia	84	101	123	111	420	595	19
Peruana	127	101	159	111	420	595	19
de	163	101	173	111	420	595	19
la	176	101	183	111	420	595	19
Lengua,	187	101	219	111	420	595	19
.	222	101	225	111	420	595	19
Baldoceda,	228	101	273	111	420	595	19
Ana	276	101	292	111	420	595	19
(2012)	295	101	321	111	420	595	19
“Elementos	324	101	371	111	420	595	19
léxicos	84	118	112	128	420	595	19
aimaras	114	118	146	128	420	595	19
en	148	118	158	128	420	595	19
medios	160	118	190	128	420	595	19
de	193	118	203	128	420	595	19
prensa”.	205	118	239	128	420	595	19
En	241	118	252	128	420	595	19
Escritura	254	118	290	128	420	595	19
y	293	118	297	128	420	595	19
Pensamiento,	299	118	354	128	420	595	19
vol.	357	118	371	128	420	595	19
31,	84	134	96	144	420	595	19
año	98	134	113	144	420	595	19
XV,	115	134	127	144	420	595	19
n.o	129	134	142	144	420	595	19
31,	143	134	156	144	420	595	19
julio-diciembre,	158	134	222	144	420	595	19
pp.	224	134	237	144	420	595	19
7-34,	239	134	259	144	420	595	19
Lima,	261	134	283	144	420	595	19
UNMSM.	284	134	320	144	420	595	19
Baldoceda,	48	151	93	161	420	595	19
Ana	96	151	112	161	420	595	19
(2013)	115	151	141	161	420	595	19
“Aportes	144	151	179	161	420	595	19
en	183	151	193	161	420	595	19
nuevos	196	151	225	161	420	595	19
registros	229	151	264	161	420	595	19
de	268	151	278	161	420	595	19
voces	282	151	304	161	420	595	19
indígenas	308	151	347	161	420	595	19
en	351	151	361	161	420	595	19
el	364	151	371	161	420	595	19
DRAE	84	167	106	177	420	595	19
2001”.	108	167	135	177	420	595	19
Lexicología	137	167	183	177	420	595	19
y	185	167	189	177	420	595	19
Lexicografía	191	167	240	177	420	595	19
en	242	167	252	177	420	595	19
Hispanoamérica,	254	167	322	177	420	595	19
Homenaje	323	167	365	177	420	595	19
a	367	167	371	177	420	595	19
Martha	84	184	113	194	420	595	19
Hildebrandt,	115	184	166	194	420	595	19
Lima:	168	184	190	194	420	595	19
Fondo	192	184	217	194	420	595	19
Editorial	219	184	254	194	420	595	19
de	256	184	266	194	420	595	19
la	268	184	275	194	420	595	19
Academia	277	184	316	194	420	595	19
Peruana	318	184	350	194	420	595	19
de	352	184	362	194	420	595	19
la	364	184	371	194	420	595	19
Lengua,	84	200	115	210	420	595	19
pp.	117	200	130	210	420	595	19
15-32.	132	200	158	210	420	595	19
Baldoceda,	48	217	93	227	420	595	19
Ana	94	217	110	227	420	595	19
(2013)	111	217	137	227	420	595	19
Topónimos	138	217	184	227	420	595	19
de	185	217	195	227	420	595	19
Canta,	197	217	223	227	420	595	19
Lima:	224	217	246	227	420	595	19
Fondo	248	217	273	227	420	595	19
Editorial	275	217	310	227	420	595	19
de	311	217	321	227	420	595	19
la	323	217	330	227	420	595	19
UNMSM.	332	217	367	227	420	595	19
Baldoceda,	48	233	93	243	420	595	19
Ana	97	233	112	243	420	595	19
(2014)	116	233	142	243	420	595	19
“Quechuismos	145	233	205	243	420	595	19
en	208	233	218	243	420	595	19
la	222	233	229	243	420	595	19
novela	233	233	260	243	420	595	19
País	264	233	279	243	420	595	19
de	283	233	293	243	420	595	19
Jauja,	297	233	319	243	420	595	19
de	323	233	333	243	420	595	19
Edgardo	337	233	371	243	420	595	19
Rivera	84	249	109	259	420	595	19
Martínez”.	111	249	154	259	420	595	19
En	157	249	167	259	420	595	19
Escritura	169	249	205	259	420	595	19
y	208	249	212	259	420	595	19
Pensamiento,	215	249	269	259	420	595	19
vol.	272	249	286	259	420	595	19
34,	289	249	302	259	420	595	19
año	304	249	319	259	420	595	19
XVII,	321	249	341	259	420	595	19
n.o	343	249	356	259	420	595	19
34,	359	249	371	259	420	595	19
enero-junio,	84	266	134	276	420	595	19
pp.	135	266	149	276	420	595	19
145-170,	150	266	186	276	420	595	19
Lima,	188	266	210	276	420	595	19
UNMSM.	211	266	247	276	420	595	19
Baldoceda,	48	282	93	292	420	595	19
Ana	97	282	112	292	420	595	19
(2015)	116	282	141	292	420	595	19
“Observaciones	145	282	209	292	420	595	19
y	213	282	217	292	420	595	19
análisis	221	282	251	292	420	595	19
del	255	282	267	292	420	595	19
Perú	271	282	289	292	420	595	19
en	293	282	303	292	420	595	19
el	307	282	314	292	420	595	19
DRAE	318	282	341	292	420	595	19
2014”.	344	282	371	292	420	595	19
Proyecto	84	299	119	309	420	595	19
de	124	299	134	309	420	595	19
Investigación,	138	299	195	309	420	595	19
Centro	199	299	227	309	420	595	19
de	231	299	241	309	420	595	19
Investigaciones	246	299	309	309	420	595	19
de	313	299	323	309	420	595	19
Lingüística	328	299	371	309	420	595	19
Aplicada	84	315	118	325	420	595	19
(CILA),	120	315	147	325	420	595	19
Lima:	148	315	170	325	420	595	19
Univ.	172	315	192	325	420	595	19
Nac.	193	315	211	325	420	595	19
Mayor	212	315	238	325	420	595	19
de	240	315	250	325	420	595	19
San	251	315	266	325	420	595	19
Marcos	267	315	297	325	420	595	19
(UNMSM).	298	315	339	325	420	595	19
Baldoceda,	48	332	93	342	420	595	19
Ana	97	332	112	342	420	595	19
(2016)	116	332	141	342	420	595	19
“Observaciones	145	332	209	342	420	595	19
y	213	332	217	342	420	595	19
análisis	221	332	251	342	420	595	19
del	255	332	267	342	420	595	19
Perú	271	332	289	342	420	595	19
en	293	332	303	342	420	595	19
el	307	332	314	342	420	595	19
DRAE	318	332	341	342	420	595	19
2014”.	344	332	371	342	420	595	19
Proyecto	84	348	119	358	420	595	19
de	123	348	133	358	420	595	19
Investigación,	136	348	193	358	420	595	19
Instituto	196	348	231	358	420	595	19
de	234	348	245	358	420	595	19
Investigaciones	248	348	311	358	420	595	19
de	314	348	324	358	420	595	19
Lingüística	328	348	371	358	420	595	19
Aplicada	84	365	118	375	420	595	19
(CILA),	120	365	147	375	420	595	19
Lima:	148	365	170	375	420	595	19
Univ.	172	365	192	375	420	595	19
Nac.	193	365	211	375	420	595	19
Mayor	212	365	238	375	420	595	19
de	240	365	250	375	420	595	19
San	251	365	266	375	420	595	19
Marcos	267	365	297	375	420	595	19
(UNMSM)	298	365	337	375	420	595	19
Belleza,	48	381	80	391	420	595	19
Neli	85	381	101	391	420	595	19
(1995)	106	381	132	391	420	595	19
Vocabulario	137	381	185	391	420	595	19
Jacaru-Castellano	190	381	261	391	420	595	19
Castellano-Jacaru,	266	381	339	391	420	595	19
Cuzco:	344	381	371	391	420	595	19
Centro	84	398	111	408	420	595	19
de	113	398	123	408	420	595	19
Estudios	125	398	160	408	420	595	19
Regionales	161	398	205	408	420	595	19
Andinos	207	398	240	408	420	595	19
Bartolomé	241	398	284	408	420	595	19
de	286	398	296	408	420	595	19
Las	297	398	310	408	420	595	19
Casas.	312	398	337	408	420	595	19
Bertonio,	48	414	86	424	420	595	19
Ludovico	88	414	125	424	420	595	19
([1612]	127	414	156	424	420	595	19
1984)	158	414	181	424	420	595	19
Vocabvlario	183	414	230	424	420	595	19
de	232	414	242	424	420	595	19
la	244	414	251	424	420	595	19
lengua	253	414	280	424	420	595	19
aymara,	282	414	314	424	420	595	19
Cochabamba:	316	414	371	424	420	595	19
CERES	84	430	110	440	420	595	19
e	111	430	116	440	420	595	19
IFEA.	118	430	138	440	420	595	19
Cerrón-Palomino,	48	447	119	457	420	595	19
Rodolfo	121	447	153	457	420	595	19
(2000)	154	447	180	457	420	595	19
Lingüística	190	447	234	457	420	595	19
aimara.	236	447	267	457	420	595	19
Cuzco:	269	447	297	457	420	595	19
CERA	300	447	322	457	420	595	19
“Bartolomé	325	447	371	457	420	595	19
de	84	463	94	473	420	595	19
Las	95	463	108	473	420	595	19
Casas”.	110	463	139	473	420	595	19
Cerrón-Palomino,	48	480	119	490	420	595	19
Rodolfo	121	480	153	490	420	595	19
(2013)	155	480	181	490	420	595	19
Las	183	480	196	490	420	595	19
lenguas	198	480	229	490	420	595	19
de	231	480	241	490	420	595	19
los	243	480	255	490	420	595	19
incas:	257	480	280	490	420	595	19
el	281	480	289	490	420	595	19
puquina,	291	480	326	490	420	595	19
el	328	480	336	490	420	595	19
aimara	337	480	365	490	420	595	19
y	367	480	371	490	420	595	19
el	84	496	91	506	420	595	19
quechua.	92	496	130	506	420	595	19
Frankfurt:	131	496	171	506	420	595	19
Internationaler	173	496	234	506	420	595	19
Verlag	236	496	261	506	420	595	19
der	262	496	276	506	420	595	19
Wissenschaften.	278	496	344	506	420	595	19
García	48	513	74	523	420	595	19
Arias,	78	513	101	523	420	595	19
Xose	106	513	126	523	420	595	19
Lluis	131	513	149	523	420	595	19
(2005)	154	513	180	523	420	595	19
Diccionario	184	513	231	523	420	595	19
General	236	513	267	523	420	595	19
de	272	513	282	523	420	595	19
la	287	513	294	523	420	595	19
Lengua	299	513	328	523	420	595	19
Asturiana	333	513	371	523	420	595	19
(DGLA),	84	529	115	539	420	595	19
http://mas.lne.es/diccionario/	118	529	235	539	420	595	19
La	238	529	247	539	420	595	19
Nueva	251	529	276	539	420	595	19
España,	279	529	310	539	420	595	19
Gijón.	313	529	338	539	420	595	19
Versión	341	529	371	539	420	595	19
Letras	48	565	68	573	420	595	19
87(126),	70	565	96	573	420	595	19
2016	98	565	115	573	420	595	19
122	348	560	363	569	420	595	19
Ana	48	24	61	32	420	595	20
Baldoceda	63	24	96	32	420	595	20
Espinoza	98	24	128	32	420	595	20
en	84	52	94	62	420	595	20
internet	97	52	129	62	420	595	20
de	132	52	143	62	420	595	20
lexicón	145	52	175	62	420	595	20
publicado	178	52	218	62	420	595	20
entre	221	52	242	62	420	595	20
el	245	52	253	62	420	595	20
01-03-2002	255	52	302	62	420	595	20
y	305	52	309	62	420	595	20
el	312	52	319	62	420	595	20
19-02-2004.	322	52	371	62	420	595	20
Registrado	84	69	127	79	420	595	20
en	129	69	139	79	420	595	20
Lima	140	69	160	79	420	595	20
el	161	69	169	79	420	595	20
26-11-2011.	48	85	97	95	420	595	20
Gonçález	48	101	86	111	420	595	20
Holguín,	88	101	122	111	420	595	20
Diego	124	101	149	111	420	595	20
(1989	151	101	174	111	420	595	20
[1608])	176	101	204	111	420	595	20
Vocabvlario	206	101	253	111	420	595	20
de	255	101	265	111	420	595	20
la	267	101	274	111	420	595	20
Lengva	276	101	304	111	420	595	20
General	306	101	338	111	420	595	20
de	340	101	350	111	420	595	20
todo	352	101	371	111	420	595	20
el	84	118	91	128	420	595	20
Perv.	92	118	112	128	420	595	20
Lima:	113	118	135	128	420	595	20
UNMSM.	137	118	172	128	420	595	20
Hildebrandt,	48	134	100	144	420	595	20
Martha	102	134	131	144	420	595	20
(2013)	134	134	160	144	420	595	20
“Habla	163	134	190	144	420	595	20
culta”	193	134	216	144	420	595	20
en	219	134	229	144	420	595	20
El	232	134	239	144	420	595	20
Comercio.	242	134	284	144	420	595	20
Lima,	287	134	309	144	420	595	20
09	311	134	322	144	420	595	20
de	324	134	335	144	420	595	20
junio,	337	134	361	144	420	595	20
p.	363	134	371	144	420	595	20
A39.	84	151	102	161	420	595	20
Lucca,	48	167	74	177	420	595	20
Manuel	78	167	108	177	420	595	20
de	113	167	123	177	420	595	20
(1987)	127	167	153	177	420	595	20
Diccionario	157	167	204	177	420	595	20
Práctico	208	167	241	177	420	595	20
Aymara-Castellano	245	167	321	177	420	595	20
Castellano-	326	167	371	177	420	595	20
Aymara.	84	184	117	194	420	595	20
La	118	184	127	194	420	595	20
Paz-Cochabamba:	129	184	201	194	420	595	20
Los	202	184	216	194	420	595	20
Amigos	217	184	248	194	420	595	20
del	249	184	262	194	420	595	20
Libro.	263	184	287	194	420	595	20
Parker,	48	200	75	210	420	595	20
Gary	80	200	99	210	420	595	20
y	103	200	107	210	420	595	20
Chávez,	112	200	143	210	420	595	20
Amancio	148	200	183	210	420	595	20
(1976)	187	200	213	210	420	595	20
Diccionario	217	200	264	210	420	595	20
quechua	269	200	303	210	420	595	20
Áncash-Huailas.	307	200	371	210	420	595	20
Lima:	84	217	105	227	420	595	20
Instituto	107	217	142	227	420	595	20
de	144	217	154	227	420	595	20
Estudios	155	217	190	227	420	595	20
Peruanos	192	217	229	227	420	595	20
y	230	217	235	227	420	595	20
Ministerio	236	217	278	227	420	595	20
de	280	217	290	227	420	595	20
Educación.	292	217	336	227	420	595	20
Taylor,	48	233	74	243	420	595	20
Gerald	78	233	105	243	420	595	20
(1999	108	233	131	243	420	595	20
[1610])	135	233	163	243	420	595	20
Ritos	167	233	187	243	420	595	20
y	191	233	195	243	420	595	20
tradiciones	199	233	245	243	420	595	20
de	248	233	258	243	420	595	20
Huarochirí,	262	233	307	243	420	595	20
Lima:	311	233	333	243	420	595	20
Instituto	336	233	371	243	420	595	20
Francés	84	249	115	259	420	595	20
de	120	249	131	259	420	595	20
Estudios	136	249	171	259	420	595	20
Andinos	177	249	211	259	420	595	20
(IFEA),	216	249	242	259	420	595	20
Banco	248	249	273	259	420	595	20
Central	278	249	308	259	420	595	20
de	314	249	324	259	420	595	20
Reserva	329	249	361	259	420	595	20
y	367	249	371	259	420	595	20
Universidad	84	266	132	276	420	595	20
Particular	134	266	172	276	420	595	20
Ricardo	174	266	205	276	420	595	20
Palma,	206	266	232	276	420	595	20
2.a	234	266	246	276	420	595	20
ed.	248	266	261	276	420	595	20
Torres	48	282	73	292	420	595	20
Rubio,	77	282	103	292	420	595	20
Diego	107	282	131	292	420	595	20
de	135	282	145	292	420	595	20
(1616)	149	282	175	292	420	595	20
Arte	179	282	196	292	420	595	20
de	200	282	210	292	420	595	20
la	214	282	221	292	420	595	20
lengua	224	282	252	292	420	595	20
aymara.	255	282	287	292	420	595	20
Lima:	291	282	313	292	420	595	20
Francisco	317	282	355	292	420	595	20
del	359	282	371	292	420	595	20
Canto,	84	299	110	309	420	595	20
editor.	112	299	138	309	420	595	20
.	84	315	86	325	420	595	20
Letras	48	565	68	573	420	595	20
87(126),	70	565	96	573	420	595	20
2016	98	565	115	573	420	595	20
123	349	560	364	569	420	595	20
